RUBRIKY/ČLÁNKY » INSPIRACE/RESTAURACE

Kohoutková voda v restauracích

Za litr vody nezaplatíte nic, ale také 145 korun

Vodu z vodovodu natočí návštěvníkům stále více pražských restaurací, kaváren či vináren. Jak ale vyplývá z průzkumu HN mezi stovkami podniků, jen zlomek ji uvádí i v nápojovém lístku. "Majitelé spoléhají na to, že si ji neobjedná tolik lidí," myslí si výživová specialistka Václava Kunová. "Určitě je příjemnější, když je zanesena v lístku, protože lidé si pak nemusí připadat jako socky, že chtějí točenou vodu zdarma," dodává.

ilustracni foto

Naopak pokud podnik nabízí točenou vodu za poplatek, v nápojovém lístku ji zahrnutou má. Například kavárna Gelati na Pankráci poskytuje 0,2 litru za 29 korun. Zároveň čtvrt litru balené vody vyjde jen o osm korun dráž. "V ceně máme zahrnuty náklady na pořízení, nájem, personál a servis. Stejně tak si zákazník může koupit levnou balenou vodu o dvě patra níž v obchodě nebo si ji natočit na toaletách. Každý je u nás na zpoplatnění upozorněn a devadesát procent lidí v tom nevidí problém," tvrdí vedoucí podniku Luboš Grünwald. Litr točené vody přitom v Praze vyjde na šest haléřů.

Pořizovací cena 0,25 litru vody v lahvi se pohybuje mezi třemi až pěti korunami. "Balená voda a její cena v restauracích je výnosný obchod," přiznává manažer podniku Noodles Jan Kníže. "My točenou vodu v lístku nenabízíme a nikdy nabízet nebudeme. Kdo si o ni požádá, bez problému ji dostane. Zdarma a s milým úsměvem," dodává.

Naopak majitelka vinárny U Počtů Jitka Hrdličková nemá s poskytováním vody z kohoutku žádný problém. Zákazníci ji dostávají zdarma v litrové karafě a eventuálně i s ledem a citronem. "Samozřejmě, že kdyby chtěli točenou vodu všichni, tak bychom museli řešit, jestli ji nezpoplatnit. Denně o ni ale požádá jen pár zákazníků," říká.

"Nikoho nenutíme dávat kohoutkovou vodu zdarma"

Hrdličková využila stejně jako už více než 260 pražských podniků marketingovou akci firmy Veolia, která jim bezplatně dodala desítky karaf a zajistila rozbor vody i samolepky informující o tom, že v daném zařízení vám kohoutkovou vodu natočí.

Několik restauratérů z průzkumu se ale rozhodlo zpoplatnit vodu právě na základě kampaní, které pořádají vodárenské firmy. "Za kohoutkovici jsme si začali účtovat před dvěma lety, kdy byli lidé masivně přesvědčováni, že voda zdarma je v restauraci samozřejmost. Někdo ji ale přece musí donést, umýt sklenici, vyrobit led a citron," stěžuje si Petr Šilhavý z restaurace Universal.

"To se na nás pán zlobí zbytečně. My nikoho nenutíme, aby dával vodu zdarma. Po restauracích pouze chceme, aby hostovi buď automaticky, nebo na požádání donesli vodu z kohoutku. Nikdy jim ale nebudeme mluvit do podnikání," opáčila mluvčí Veolie Marcela Dvořáková. Do projektu se podle ní zapojila zatím jen část z podniků, které kohoutkovou vodu poskytují. Firma prý chce akcí zlepšit vodě image a zároveň ji považuje i za účinný marketing.

Zdarma by kohoutkovou vodu neposkytovala ani její velká zastánkyně Václava Kunová. Například pětikorunovým poplatkem za litr by podle ní došlo ke kompromisu mezi oběma stranami. "Vyslyšely by se tak argumenty restauratérů, že někdo musí umýt karafu, že je s tím trošku práce. A také lidé by s uhrazením takové částky podle mě neměli problém," míní specialistka. Ta už přes dva roky provozuje web vodovoda.cz, na kterém ona i lidé z celé republiky hodnotí restaurace právě na základě ochoty poskytnout točenou vodu. "Máme daný požadavek, že litr vody z kohoutku by neměl překročit cenu nejmenší balené vody, kterou má podnik v nabídce," uvádí Kunová. Aby však bylo hodnocení relevantní, musí si předtím objednat i jídlo.

"Do hospod se nechodí válet šunky na vodě"

Jak ukázal náš průzkum, mnoha majitelům podniků právě vadí, že zákazníci často přijdou popíjet jen vodu bez další konzumace. "Lidé si budou neustále vymýšlet. Stačí, že si z restaurací udělali veřejné toalety. Zkuste se vžít do naší situace. Přijde feťák, jde na záchod, tam si šlehne, něco rozbije a pak si skočí na pohárek vody. Servírka zanechá obsluhy, jde uklízet a mezitím si feťák odnáší příbor a cukřenku," rozčiluje se majitel restaurace Mona Lisa Otakar Neužil.

"Vodu z kohoutku mohou lidé pít doma. Do hospod se chodí chlastat a ne válet šunky na vodě," přisadil si jednatel Clubu Saigon Ondřej Souček. Kohoutkovou vodu prý poskytuje pouze na zapití prášku nebo pokud je nějaké slečně hodně špatně.

Odbornice Kunová by ale zákazníkům, kteří by přišli popíjet pouze kohoutkovou vodu, stejně vyhověla. "Když je restaurace poloprázdná, alespoň zaplním místo a vypadá to, že podnik frčí," míní.

"Vodu neposkytují tam, kde je neschopný management"

Podle Kunové se dá z ochoty poskytnout točenou vodu také poznat, jak je management daného podniku schopný. "Můj osobní názor je, že kde jim podnikání příliš nejde, tak říkají: No to bychom si dali, kdybychom ještě poskytovali kohoutkovou vodu. Kde ale vaří skvěle a mají co nabídnout, nemají s točenou vodou problém. Vědí, že je ekonomicky ani nezruinuje, ani si s ní nepomohou. To je příklad nejlepších restaurací v Praze, získávají punc přátelského podniku," myslí si odbornice.

"Je to takzvaná služba, detail navíc, který dle mého napoví o úrovni podniku. A restauratérství je o detailech," souhlasí i Petr Liška z Comorestaurant. V jeho restauraci se po kohoutkové vodě prý nejvíce ptají Francouzi a Američané. "U nich doma je tato nabídka zcela normální," vysvětluje. Liška několik let v USA i na jihu Evropy pracoval a nikdy se prý nesetkal s tím, že by točená voda byla zpoplatněná. "Ve Francii a v Itálii mají zaneseno v zákoně, že ji musí podat zdarma. Ovšem pouze v případě, že si objednáte i jídlo," dodává Kunová, které prý ve Francii nabídli točenou vodu automaticky i na benzince, když si koupila pokrm.

"Kopírujeme světový trend. I když u nás to stále drhne"

Když Kunová s projektem Vodovoda začínala, ve většině případů dostala na kohoutkovou vodu zamítavou odpověď. "Trend je ale pozitivní, postupem času je člověk úspěšnější ve větším a větším procentu případů. Jednoznačně kopírujeme světový trend. U nás to sice drhne, trvá, ale rozhodně se to nezhoršuje," uzavřela.

Zdroj: www.ihned.cz