RUBRIKY/ČLÁNKY » BAR

Indiánský dar světu

ilustracni foto Dáváte-li si v baru rádi zlatou tequilu s pomerančem a skořicí, asi byste pravé Mexičany zaskočili. Ti dobře vědí, že takzvaná Oro tequila je ze všech tequil ta nejméně kvalitní. Vyrábí se totiž z míchané, nikoliv čisté tequily - není zde tedy zachován stoprocetní podíl modré agáve a pro dosažení její tmavé barvy se užívá karamel nebo i jiná barviva. Cílem výrobce je navodit dojem, že destilát zrál v sudech.

Také způsob jejího podávání by asi u většiny Mexičanů budil velké rozpaky - pomeranč a skořice mají u zlaté tequily za úkol zastírat ne příliš čistou a dobrou chuť. Jednoduše jde o velmi dobrý marketingový tah prodejců. Zkuste ji někdy ochutnat samotnou.

Voda pro potěšení bohů

Vraťme se ale k původu nápoje, který si získal stoupence po celém světě, ať už ji pijí se solí a citronem, nebo jako součást míchaných nápojů. Podle staré mexické indiánské legendy byla prvním objevitelem nápoje z modré Agáve indiánka Mayahuetl z kmene Olmeků. Její manžel, indiánský sedlák Patecatl, kvasil tuto medovou vodu pro potěšení bohů, kněží a válečníků. Doložené prameny ovšem tvrdí, že tequila získala své jméno podle města Tequila ve státě Jalisco.

V druhé polovině 20. století se stala světoznámým drinkem a přinesla tak malému městu s 15 000 obyvateli slávu i tisíce turistů. První tequila byla exportována roku 1873, kdy byly tři barely poslány do Nového Mexika. V této době už existovalo ve městě patnáct lihovarů, které tradiční nápoj vyráběly. Roku 1893 získává tequila ocenění na světovém veletrhu v Chicagu a roku 1910 na veletrhu v San Antoniu. Od této chvíle stoupá produkce a export tequily každým rokem. Dnes je tequila vyvážena do více než 80 zemí světa.

Jak tedy pravá tequila vzniká? Důležitou surovinou je Weberova modrá agáve, jinak také nazývána Agáve tequiliana, která až po deseti letech pěstování a ošetřování dosahuje té správné zralosti pro zpracování na tequilu.

Od pini k tequile

Nejprve se za pomocí speciálního nože ručně odsekají tuhé a velmi pichlavé listy rostliny. Srdce agáve nazývané pini se dopraví z polí do palírny, zde se agáve půlí a poté několik hodin vaří v kotli vytápěném parou. Dlouhé vaření přemění škrob na zkvasitelný cukr, získává se nahnědlá šťáva, která postupně procesem vaření houstne. Vzniklá hmota se ředí vodou a nechává se několik dnů kvasit v kádích, poté probíhá proces dvojí, někdy i trojí destilace.

Vzniklý čirý destilát, který se nazývá tuba, dosahuje přibližně okolo 50 - 60 procent alkoholu. Aby se tuba stala tequilou, nechává se ještě po nějakou dobu zrát buď v inertních nádobách, nebo v sudech. Při tomto procesu se rozvíjí vůně tequily a zjemňuje její chuť. Před finálním plněním do lahví se ještě doředí na obvyklých 38 - 40 procent alkoholu.

Tak jako jiné ušlechtilé destiláty i tequila není jen jedna, ale vyrábí se jí několik typů. Zmiňme si alespoň ty nejrozšířenější. První, základní tequilou je Blanco, nazývaná též Silver. Je čirá, poněkud ostřejší, pepřnatě kořeněná se sladkou dochutí po agáve. Uleželá tequila Reposado zraje ve velkých sudech po dobu dvou měsíců až jednoho roku. Zráním ve dřevě získává mírně nazlátlou barvu, sud také zjemňuje projev tequily.

Nejkvalitnější tequilou je Aňejo neboli stařená tequila. Zrát se nechává v sudech o maximálním objemu 600 litrů, a to minimálně po dobu jednoho roku. Pro zrání se často užívají malé sudy po bourbonu a whisky z Kentucky. Nejkvalitnejší Aňejo tequily zrají mnohem déle, obvykle mezi 3 - 5 lety. Výsledná tequila má potom tmavě zlatou barvu s nahnědlými odstíny, v chuti je jemná s nádechem dřeva, vanilkovým aroma a elegantní kořenitostí.

Jak pít tequilu

Zatímco pití zlaté tequily se skořicí a pomerančem je výsledkem chytrého marketingu, podávání tequily se solí a citronem své důvody má - jde o čistě praktickou potřebu vyšlou z místa vzniku tohoto alkoholu.

Když pijete hodně tequily v místě, kde panuje vysoká vlhkost a horko, sůl zadržuje vodu v těle a brání odvodnění. Citron obsahuje enzym, který se nazývá purin a ten napomáhá rychlejšímu odbourávání alkoholu v těle. Tequila vyrobená z čisté modré agáve také obsahuje velké množství fruktózy - přírodního cukru, kterou náš organismus dokáže velmi rychle transformovat v energii. Takže se dá říci, že tequila je vlastně takovým historickým mexickým energy drinkem. Většina Mexičanů ale přesto pije tequilu hlavně samotnou, sůl a citron jsou populární hlavně v Evropě.

Tip autora: Aleš Pokorný
hlavní Someliér restaurace monarch, řádný člen Asociace someliérů ČR

Tequila 1921
Tequila 1921 Reposado
Světle zlatavá barva, vůně pražené agáve s příjemně ovocným nádechem, v chuti ovocné s příjemným závěrem granátového jablka. Zraje tři měsíce v dubových sudech.
Cena: 1425 Kč

Patron Spirits com.
Tequila Patron Aňejo
Bohatá, velice jemná chuť agáve se snoubí s příjemnými tóny dřeva a dýmu. Vůně je neuvěřitelně bohatá s převládajícími tóny ovoce, květin, šťavnatých citrusů a kouře.
Cena: 1518 Kč

El Conquistador
El Conquistador Blanco
Mladá tequila s příjemně kořeněným aroma. Její jiskřivá a poněkud ostřejší chuť ji spíše předurčuje k tomu, aby se v barech používala hlavně jako součást koktejlů.
Cena: 1321 Kč

El Jimador
Tequila El Jimador Reposado
Světlá barva s nádechem jantaru, ve vůni kouřová s tropickým ovocem, v chuti ostřejší, tvrdší s kořeněným projevem. El Jimador je nejprodávanější značkou v Mexiku.
Cena: 619 Kč

Zdroj: www.ihned.cz