RUBRIKY/ČLÁNKY » ALKOHOLICKÉ NÁPOJE

Anatomie ceny alkoholu: Ve státní kase skončí půlka toho, co zaplatíte

Když si v prodejně koupíte lahev rumu, do státní kasy zamíří 58 % procent ceny, tedy okolo 75 korun. V případě fernetu, becherovky nebo vodky se skutečně zaplacená daň pohybuje okolo padesáti procent. U piva se jedná jen o čtvrtinu ceny.

Když si koupíte v obchodě například lahev rumu, z částky, kterou zaplatíte, skončí většina ve státní kase. A to v podobě daně z lihu a DPH. V případě zmíněného rumu se jedná o 60 %, u vodky, fernetu či becherovky se daně pohybují kolem poloviny ceny.

Likérky i proto nenápadně snížily obsah alkoholu. Namísto dříve obvyklých 40 % alkoholu mají 37,5 či méně procent. Jak je možno vidět i v infografice, tato změna znamená u litru alkoholického nápoje o více než sedm korun nižší daň. Zlevňování alkoholických nápojů se však nekonalo, naopak řada z nich je letos dražší než loni až o deset procent.

Stát kvůli snižování obsahu alkoholu však vybral na dani méně, i když předloni sazbu daně zvyšoval. V Česku se zkrátka vypilo méně čistého alkoholu (přibližně 9,5 litru na osobu, tedy okolo 2500 Kč). Daň se totiž nepočítá z množství spotřebovaných nápojů, ale čistého stoprocentního lihu, který obsahují (jinak je tomu u piva, kde je určující hodnotou stupňovitost, tedy obsah mladiny - sladu).

I přesto státu zamíří velká část z toho, co zaplatíte v baru nebo v prodejně. U Tuzemského rumu Božkov (při ceně 130 Kč za půllitrovou lahev) činí daň 75 Kč, tedy necelých šedesát procent.

V případě vodky se suma, kterou zaplatíte státu, pohybuje okolo poloviny. Konkrétně u vodky Amundsen (168 Kč za 0,5 l) daně činí 85 Kč, tedy 52 procent.

Půllitr Becherovky, která má obsah alkoholu 38 %, stojí v průměru 170 Kč. Státu z toho zamíří 82 Kč, tedy 48,5 procenta ceny.

U skotské whisky už státu zaplatíte relativně méně - okolo čtyřiceti procent.

U piva se daň vypočítává jiným způsobem a je výrazně nižší. Daň z piva a DPH například u lahvové plzně dohromady činí čtvrtinu ceny.

Do státní kasy fakticky přistane ještě víc než součet daně z lihu a DPH - a to díky dani z příjmů právnických osob. Ta se však týká jen dané firmy (výrobce, prodejce), zatímco u spotřebních daní jsou poplatníky zákazníci, ač daň za ně odvádí prodejna, ve které alkohol koupili.

Ve Švédsku pětkrát větší daň

Zdanění alkoholu v Česku však nevybočuje z evropského průměru. Největší daň mají na alkohol uvalenou skandinávské země, například ve Švédsku je pětkrát vyšší než v Česku. Naopak v Bulharsku je daň z lihu oproti ČR poloviční.

Spotřební daň u lihovin vzrostla od roku 1997 ze 195 korun za jeden litr čistého lihu na 285 korun za litr. Naopak z vína se v Česku od roku 1999 spotřební daň neplatí. O zdanění vína uvažuje ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Vinaři a vinohradníci jsou proti, naopak producenti lihovin a pivovary návrh podporují. Tím, že jejich výrobky jsou na rozdíl od vína zdaněny, se dlouhodobě cítí znevýhodněni.

Zdroj: www.ihned.cz