GastroTrend

GastroTrend - odborný portál pro gastronomii
Dnes je 15.11.2018, svátek má Leopold
GastroTrend

banner

 

RUBRIKY/ČLÁNKY » ALKOHOLICKÉ NÁPOJE

Viníkem není metanol, ale rozbujelý černý trh,

 


ilustracni fotoříká k tragické kauze Petr Pavlík, šéf největší likérky Stock Plzeň

 

Zvýšení spotřební daně na lihoviny jen povzbudilo podvodníky, jimž se o to více vyplácí byznys s nelegálním alkoholem - je přesvědčen Petr Pavlík, generální ředitel plzeňského Stocku a zároveň prezident Unie výrobců a dovozců lihovin. Aféra, kdy kvůli jedovatému metanolu v Česku umírají lidé, podle něho může pomoci alespoň do budoucna poměry zlepšit. A dařit by se proto mohlo lépe i značkovým likérkám. Ovšem samotný Stock - přes pokles celého trhu - přitom roste už dnes. A například i tento měsíc uvádí na trh další alkoholickou novinku.

 

Jaký dopad bude mít metanolová kauza na celý český trh s lihovinami?

 

Bude to mít dopad ve dvou rovinách. Očekávám, že v nejbližší době se trh propadne. Jednak kvůli dočasné prohibici, jednak kvůli určitým obavám spotřebitelů, což je vývoj, který v obdobných situacích nastává i u jiných potravin.

 

Na druhou stranu se však domnívám, že z trochu dlouhodobějšího pohledu nakonec dojde k většímu příklonu spotřebitelů ke značkovým výrobkům, protože budou hledat jistotu kvality. Negativní dopad tak bude snad jen krátkodobý. A doufám, že to také pomůže k vytlačení černého trhu z České republiky.

 

Co tragédii způsobilo?

 

Černý trh s alkoholem tady existuje víceméně od začátku 90. let, a měl být zlikvidovaný nebo výrazně eliminovaný už daleko dříve. Současná situace je sice způsobena použitím metylalkoholu, ale problém není v samotném metylalkoholu. Ten se tady přece běžně používá pro výrobu různých dalších surovin. Problém je právě ten černý trh. Existuje tu celý velký systém výroby a distribuce nelegálního alkoholu, a protože ten systém nepodléhá kontrole, mohl se do něj dostat i metylalkohol.

 

Šlo tedy o jakýsi "úlet" podvodníků v rámci nelegálního byznysu, kteří nepochybně nechtěli způsobit takové dopuštění, a tím na sebe de facto nechtěně upozornit?

 

Určitě to tak může být. Nikdo z mých kolegů v oboru takovou aféru nepamatuje.

 

Před časem se ovšem mluvilo o tom, že nelegální trh s alkoholem v Česku se docela výrazně pročistil. Kdy k tomu došlo a proč?

 

K poklesu došlo hlavně díky posílení činnosti celní správy a zavedení celních pásek - kolkování - od roku 2004. To byly hlavní pilíře toho, že se černý trh přece jen dostal do jistého útlumu.

 

O kolik procent to zhruba bylo?

 

To vám asi nikdo nebude schopen zodpovědně říci. Ale víme datum, kdy zase došlo k nastartování nelegálního trhu, a to bylo 1. ledna 2010. Tehdy došlo ke zvýšení spotřební daně (na současných 285 korun na litr etylalkoholu - pozn. red.) a zároveň s poklesem ekonomiky, a tím kupní síly spotřebitelů, se černý trh začal rychle rozvíjet. Bohužel během těch už více než dvou let nedošlo k žádné razantní změně legislativy, ale hlavně ani k vymáhání už existujícího práva ze strany státu.

 

Je přirozené, že jako producenti jste proti vyšší spotřební dani. Ale ta přece ani dnes v Česku nepatří k nejvyšším v Evropě. Můžeme svádět vinu za nárůst černého trhu hlavně na daň?

 

Daň možná není nejvyšší, ale v souvislosti s kupní silou českých zákazníků je poměrně dost vysoká. Samozřejmě jde také o to, že černý trh nebyl důsledně potírán - jde o kombinaci obou těchto faktorů. Nicméně zvýšení daně zároveň zvýšilo "odměnu" podvodníkům za jejich činnost.

 

Vaše Unie výrobců a dovozců lihovin uvádí, že kvůli neplacení spotřební daně a také DPH si nelegální výrobci a distributoři přijdou na zhruba 1,6 miliardy korun ročně. Co je přitom závažnějším zdrojem nelegálního alkoholu - dovoz, nebo domácí produkce?

 

Určitě je ten hlavní zdroj v České republice. Jednak je to taková ta domácí výroba načerno, což je sice také problém, ale ne ten hlavní. Tím jsou středně velcí výrobci, ty různé tajné výroby v garážích, takříkajíc manufaktury - a pak také některé menší regionální likérky, které dokážou provozovat jakýsi duální systém. To znamená, že za určitou část výroby odvádějí spotřební daň, ale zároveň jsou schopny svoji výrobní a distribuční kapacitu navázat také na černý trh. To je jasné selhání kontroly ze strany státních orgánů.

 

Co by tedy měl stát udělat, aby tomu zamezil?

 

Naše unie už předkládala různé návrhy, jak by se černý trh dlouhodobě mohl snížit. Co se nyní dá udělat relativně rychle, je zrušit šestilitrová spotřebitelská balení lihovin a povolit maximálně třílitrová. Já osobně chci ale s kolegy konzultovat, že by se zrušila i ta třílitrová. Nezbyla by potom už jiná velikost než jeden litr, a to by mohlo s černým trhem zamávat. Přišel by tak o významný distribuční kanál, jak z kanystrů velmi jednoduše nelegální alkohol přelévat a prodávat spotřebitelům. Také nevím, proč by měly existovat prodejní automaty na lihoviny. Jsem pro jejich zrušení.

 

A ta dlouhodobější opatření?

 

Především důsledná kontrola transportu lihovin. Ve výrobě kontrola je, při prodeji také, ale doprava je slabým článkem.

 

Jste pro plošné a trvalé omezení prodeje lihovin ve stáncích?

 

Zákaz prodeje ve stáncích a na tržištích je určitě jednou z rozumných cest. Uvažovat se dá také o zavedení povinných registračních pokladen v gastronomii, trvalém celním dohledu u všech výrobců lihu a lihovin, přísnějším dohledu na přidělování celních skladů, a navrhovali jsme i diskutovat o snížení spotřební daně na lihoviny.

 

Jaká je situace s nelegálním trhem v tuzemsku v porovnání s okolními státy?

 

Mluvil jsem na toto téma často s kolegy ze Slovenska i Polska. V obou zemích mají výrazně menší problémy než my. Například naše partnerská profesní organizace v Polsku dokonce odhaduje, že je tam podíl černého trhu oproti Česku třetinový.

 

Česko tak dost překvapivě čeká úkol dostat se alespoň na úroveň poměrů v těchto zemích. Jakou cestou?

 

Zavedení ještě přísnější legislativy je jedna věc, ale stále zdůrazňuji, že nejdůležitější je vymáhání těch už platných předpisů a zákonů.

 

Upozorňovali jste politiky a státní správu během poslední doby na to, že není důsledná?

 

Jsme v pravidelném kontaktu s celní správou, s ministerstvem financí. Před několika měsíci proběhlo první sezení skupiny zainteresovaných pod vedením prvního náměstka ministra Ladislava Minčiče. Cílem je vytvořit návrhy, jak nebezpečný vývoj zvrátit. Doufám, že k urychlení tohoto procesu přispěje i současná tragická záležitost.

 

Když sami navrhujete omezení způsobů prodeje lihovin, nepřijde tím ale celý váš byznys o další příjmy? Vždyť zatímco spotřeba vína dlouhodobě roste, v konzumaci piva už se Češi celkem "zasekli", a spotřeba kořalky dokonce už několik let klesá.

 

Spotřeba lihovin jde dolů od roku 2010, od zvýšení spotřební daně. Do dnešního dne za tu dobu trh klesl o 17 procent. Největší vliv na pokles našeho byznysu má ale kromě vyšší daně právě černý trh. Takže se nám vyplatí jít proti němu nejen s ohledem na zdraví lidí, ale i kvůli byznysu.

 

Jak se v dosavadních poměrech daří samotnému Stocku jako lídrovi oboru?

 

Jsme schopni se se situací celkem vypořádat. Přestože celkový trh lihovin v Česku loni klesl o zhruba čtyři procenta, my jsme ve Stocku odbyt o necelá čtyři procenta naopak posílili. Základem úspěchu do budoucna je, že se nám podařilo přesunout veškerou výrobu z původní mateřské společnosti z Itálie k nám a rozjeli jsme tak výrobu i pro země, které byly donedávna zásobované z italského závodu. Jde o zhruba 55 států, které už zásobujeme my, a podaří se nám díky tomu zvednout výrobu řádově až o 50 procent.

 

S jistotou lze říci, že ani přes metanolovou aféru lidé kořalku pít nepřestanou. Jsou u lihovin alespoň podobné trendy jako v poslední době u piva, kdy stoupá obliba lehčích piv s netradičními mixy například ovocných šťáv?

 

Trochu podobné trendy jako u piva se objevují u té části populace, která požaduje lihoviny s nižším obsahem alkoholu. Podařilo se nám podchytit segment ochucených vodek v řadách vodek Božkov i Amundsen. Aktuální novinkou, uvedenou na trh tento měsíc, je Božkov speciál, který kombinuje klasický "tuzemák" s etiopskou kávou - výsledkem je velmi jemná chuť nápoje.

 

Petr Pavlík (41)

 

Vzdělání:
Je absolventem Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

Kariéra:
Od roku 1994 působil deset let ve společnosti Procter and Gamble, naposledy jako country manažer pro Česko. Poté pracoval pro firmu Booth Healthcare i v londýnské centrále společnosti Reckitt Benckiser.
Od roku 2009 je generálním ředitelem Stocku Plzeň.

Soukromí:
Je ženatý, má dvě děti. Rád hraje hokej, lední i in-line.

 

Stock Plzeň-Božkov

 

- Největší výrobce lihovin v Česku s podílem na trhu přes 41 procent.
- Loni prodal téměř 27,5 milionu litrů lihovin, z toho 5,26 milionu vyvezl. Portfolio zahrnuje 40 značek, vlajkovými jsou Fernet Stock a Božkov.
- Vlastníkem božkovské likérky je lucemburská skupina Stock Spirit Group. Ta loni vykázala tržby ve výši 295 milionů eur a zisk 64 milionů eur.
- Samotný Stock Plzeň své výsledky jako dceřiná firma už neuvádí, podle posledních údajů dostupných za rok 2010 vykázal ztrátu 90 milionů korun při tržbách 1,88 miliardy korun.

 

 

Zdroj: www.ihned.cz

 

 

 

 
zpětzpět  tisktisk  poslat e-mailem

Autor: Martin Mařík
24.09.2012 - 12:17:22

ALKOHOLICKÉ NÁPOJE
REKLAMA

banner

Nejčtenější články

14.06.2010 - Léto svádí k mámení

I když to venku na léto moc nevypadá, podle kalendáře ...

08.04.2010 - Stát zakázal prodej lihovin ve více než šestilitrovém balení

Vlastní kolek musejí mít nyní také malé "placatice", které dosud ...

04.06.2010 - Jak začít se sushi

Přinášíme osm rad pro všechny kdo se chtějí naučit dělat ...

21.06.2010 - Brambory známé i neznámé

Mezi oblíbené přílohy nejenom v našem kraji určitě patří brambory. ...

05.03.2010 - Se šéfkuchařem u řezníka

Jak vybrat co nejlepší maso, který kus hovězího se bude ...

všechny nejčtenější články

REKLAMA

GastroTrend na e-mail

Přejete si zdarma zasílat novinky, články či zpravodajství GastroTrendu na Váš e-mail? Vyplňte, prosím, následující údaje.

(zasílání lze kdykoliv odhlásit)


Jméno:
Příjmení:
E-mail:
 
Copyright © 2008 - 2018 LEONN promotion s.r.o. | Publikování obsahu bez písemného souhlasu vydavatele je zakázáno.