Deset dnů od konce prohibice zažívají likérky v dvousethlavé obci Prádlo na jižním Plzeňsku nevídaný shon. Musejí urychleně ručně překolkovat novými kolky ty staré na stovkách lahví, nechat otestovat zásoby destilátů, s celníky přepočítat zásoby ve svých daňových skladech. Pro desetinu obyvatel Prádla a blízkého okolí, zaměstnaných ve zdejších palírnách, znamená konec prohibice a její důsledky spoustu práce navíc.
Po téměř dvou týdnech zákazu prodeje tak ožívá opět výroba lihovin v obci, které patří podílem likérek na počet obyvatel první místo v Evropě. V Prádle fungují jen pár desítek metrů od sebe dva malé provozy firem Lor special drinks a Jenčík a dcery a také palírna plzeňského Stocku.
"To víte, že se nás zákaz prodeje dotkl. Skoro dvacet zdejších lidí tu v likérkách pracuje. I když přímo na rozpočet obce tohle opatření asi velký vliv mít nebude. V obci má sídlo a tedy přispívá z daní jen Petr Jenčík," komentuje současnou situaci starosta Václav Rojík. Vypráví, jak kdysi téměř každá obec v okolí měla svůj lihovar, sloužící zdejším statkářům. Zbyl jediný - v Prádle. Dnes patří Stocku.
Stock - produkcí 27,5 milionu litrů lihovin největší výrobce v Česku - sice stáčí a kolkuje lahve v Plzni, ale tady v Prádle vznikají hektolitry jeho destilátů a míchá se tu macerát pro fernety a další likéry. "Prohibice v našem případě znamenala nevídaný počet kontrol, musíme také nechat znovu otestovat i staré destiláty," říká vedoucí provozu Kristina Demelová. V kanceláři má desítky nových i starých lahví z produkce Stocku, několik konkurenčních značek, ale na ukázku i několik více či méně zdařilých falzifikátů božkovských lihovin. S podvodníky má Stok už letité problémy.
Demelová má v Prádle k dispozici čtyři zaměstnance a vládne rozsáhlému areálu bývalého lihovaru - jednomu z nejstarších dochovaných objektů v obci. Ten ukrývá sklady plné bylinek, destilačních nádob, vany plné extra hořkého macerátu a také na dva tisíce dubových 270litrových sudů, ve kterých dlouhé roky zraje whisky. Ta nejvzácnější a nejdražší už víc jak dvacet let. "My tady jsme naštěstí výrobu omezit nemuseli, pracujeme s velkými zásobami na dlouhou dobu," připomíná paní vedoucí.
To samé už ale nemohou říct ostatní dvě likérky v obci. Zákaz prohibice tvrdě postihl prodej lihovin Petra Jenčíka - především jeho hlavní značky kořeněného Ďábelského krvesaje.
"Chápu, že nějaké opatření po té tragédii stát musel udělat. Ale prohibice byla amatérsky zorganizovaná. Zničilo nám to pověst hlavně ve světě. Následky nesou poctiví výrobci, podvodníci se smějí," říká Jenčík, v jehož rodině se lihovarnictví předává už několik generací a řemeslo přebírají i jeho dcery.
Stát měl podle něj zakázat jen rizikové a podvodníky pančované konzumní lihoviny typu tuzemáků, vodek nebo jednoduchých směsí esence s lihem. Značkové a z hlediska technologie náročné lihoviny je podle něj prakticky nemožné věrně napodobit nebo pančovat nezdaněným lihem. "Jenže když stát absurdně zakázal prodej i takových značek, jako je třeba Becherovka, logicky se i v zahraničí mohou lidé domnívat, že je nebezpečné vše, co pochází z České republiky," zlobí se Jenčík.
Černý trh, který podle výrobců tvoří až pětinu veškeré české spotřeby, podle něj neomezí sebekvalitnější kolky nebo rodné listy. "To vše podvodníci dokážou v krátké době zfalšovat. Jediné účinné opatření k omezení černého trhu s lihem je tvrdý postup státu, podobný boji s překupníky drog. Kdyby stát měl podobné speciální jednotky, nemuselo k tragédii s metanolem vůbec dojít," tvrdí.
U Jenčíka, který vyrobí ročně asi 100 tisíc litrů lihovin, se kolkuje v malém skladu ručně. Nálepkou se vybavují nejen nově vyrobené nápoje, ale i ty už dříve okolkované lahve, které kvůli prohibici zůstaly ve skladu. Znamená to černým fixem zatřít kód na starém kolku, protáhnout strojkem s lepidlem kolek nový, zlehka přeložit přes starý kolek, nechat mírně zaschnout a pak důkladně přitisknout k hrdlu. To vše opakovat u dvou tisíc lahví.
Kolkovací stroj za miliony je příliš drahý i na společnost LOR. Jen kousek z kopce pod Jenčíkovou firmou a palírnou Stocku vyrábí tahle firma ročně na 70 tisíc litrů absintu. I tady horečně kolkuje každý, kdo má volné ruce. Absint představuje 90 procent veškerých prodejů likérky Lor, která je i největším vývozcem tohoto pelyňkového silného alkoholu do Ruska. "Ruské ministerstvo zdravotnictví prodej českých lihovin stále nedoporučuje, takže tamní prodejci se jich zbavili a naše zboží nahradili jiní dodavatelé. Pro nás to má hodně vážné důsledky, můžeme vinou státu přijít o velkou část odbytu," varuje zástupkyně jednatele Loru Jana Bártová.
Jediné účinné opatření k omezení černého trhu s lihem je tvrdý postup státu, podobný boji s překupníky drog.
PETR JENČÍK
majitel likérky Jenčík a dcery
EVROPSKÝ REKORDMAN
Tři likérky na dvě stě obyvatel staví obec Prádlo na první místo v koncentraci palíren v Evropě. Jana Bártová ze společnosti Lor, Petr Jenčík i vedoucí zdejšího provozu firmy Stock Kristina Demelová se shodují - prohibice poškodila všechny poctivé výrobce. A přinesla firmám spoustu práce navíc. Jenčík i Lor kolkují tisíce lahví ručně.
Zdroj: www.ihned.cz
Autor: Miroslav Petr
08.10.2012 - 13:38:11
NH Hotels otevřel dva hotely v Praze a Olomouci, další ...
Jak vybrat co nejlepší maso, který kus hovězího se bude ...
Přes určitý pokles v posledním roce stále platí, že Česká republika ...