Všem, kdo se točí okolo alkoholového byznysu, rapidně kvůli kauze metanol vzrostly náklady na kancelářské potřeby a techniku. Tisknou si totiž povinné rodné listy lihovin. Lihovarníci proto od pondělí posílají protokoly elektronicky. Umožnilo to i nařízení vlády.
Povinné rodné listy pro lihoviny, které vláda zavedla jako jedno z preventivních opatření kvůli metanolové aféře, zavalily nepříjemnou úředničinou restauratéry, majitele barů, obchodníky ve velkoskladech i výrobce alkoholických nápojů. Všichni se topí v papírech.
Jednoduchý příklad: třeba rodný list jedné lahve karlovarské Becherovky může čítat více než deset stran formátu A4.
Zejména v prvních týdnech po uvolnění prohibice tak všem, kdo mají co do činění s alkoholovým byznysem, rapidně vzrostly náklady na kancelářské potřeby a techniku, protože si dokumentaci tisknou pro případnou kontrolu.
"Jednou mi rodný list Becherovky dokonce vylezl z tiskárny na šestnácti stránkách. To mě naprosto šokovalo," řekl serveru IHNED.cz majitel tří kolínských restaurací Petr Zadák.
"Naše šanony rychle bobtnají, s rodnými listy souvisí ohromné papírování," potvrdil i Roman Krejčí, manažer jednoho z brněnských barů.
Co se týká rozsahu rodných listů, je právě Becherovka unikátní. Zatímco popis původu lahve vodky či rumu se vejde na jednu či dvě strany A4, potvrzení o surovinách použitých k výrobě světoznámého bylinného likéru si čtete na mnohem větším prostoru. Za vším stojí originální výrobní receptura.
"Becherovka není produkt, který by se umíchal během jediného dne a poslal se na plnící linku. Tak je tomu u jiných druhů lihovin, kde se jen smíchají ingredience a může se plnit," říká Tomáš Bryzgal, manažer kvality společnosti Jan Becher - Karlovarská Becherovka.
Podle Bryzgala se Becherovka vyrábí osm až deset týdnů a použije se na ni více šarží lihu. Proto rodný list každé lahve přináší větší množství informací jak pro kontrolory, tak i pro spotřebitele. "Musíme prokázat původ veškerých surovin, které jsme použili," dodává Tomáš Bryzgal.
Podotkl přitom, že firmy už po dohodě se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí přišly i na způsob, jak neúnosnou byrokracii snížit.
"Průběžně aktualizujeme souhrnný protokol všech šarží, které jsme letos vyrobili. Dá se tak pohodlně prokázat původ našich výrobků vždy k určitému datu za celý rok a není třeba tolik stran dokumentů," řekl Bryzgal.
Daří se tak postupně snižovat náklady, které po uvolnění prohibice raketově vystřelily nahoru. Ve skladu Becherovky například ještě nedávno tiskli pro své odběratele rodné listy na 2 500 listech formátu A4 denně. "Toner v tiskárnách, který před prohibicí vydržel dva měsíce, byl najednou prázdný za dva dny," uvedla mluvčí karlovarské likérky Petra Nosková.
Vláda však zdůrazňuje, že její nařízení mohou bary, restaurace a obchody plnit nejen v papírové, ale i v elektronické formě a případné kontrole předložit rodné listy uložené v počítači.
"Zpočátku, když není spousta věcí jasných, to každý chce mít raději fyzicky v ruce. Ale teď už sázím všechno do počítače. Mám rád české lesy. Ale týdně na tom strávím až deset hodin času," podotýká kolínský restauratér Petr Zadák, podle kterého jsou rodné listy jen opatřením, které má mít efekt pro běžného konzumenta.
"Skutečným řešením je důsledné potírání černého trhu s alkoholem ze strany celníků a policie a ne administrativní trestání hospodských," dodává.
Za pravdu mu dává i Pavel Dvořáček, šéf vizovické likérky Rudolf Jelínek. Ten považuje rodné listy za dočasné opatření, které však do budoucna není potřeba. "Věřím, že bude platit jen do konce roku nebo skončí nejpozději na jaře," řekl Dvořáček.
Dosledovatelnost původu lihovin podle něj mají zajistit především kontroly takzvaných kritických bodů při výrobě. "Pomůže zejména důsledná kontrola. Každý výrobce musí při kontrole vše do dvou hodin prokázat. A pokud se v minulosti stalo, že to někdo v některé likérce neudělal, jde o jasné porušování," tvrdí Dvořáček.
Také on vnímá nárůst administrativy v barech a restauracích. I proto Unie výrobců a dovozců lihovin, které Dvořáček předsedá, od pondělí přestala obchodním partnerům dodávat rodné listy v písemné podobě. "Začali jsme je všem dodávat jen v elektronické podobě. A bylo by žádoucí, aby nás následovali všichni v obchodním řetězci," řekl Dvořáček.
Vyřešit se podle něj dá i problém hospodských, kteří nemají připojení na internet. "Takřka každý obchodní zástupce má u sebe flešku a může mu nahrát data do počítače. I toto by podle mě mohlo vytříbit trh. Každý, kdo chce takhle podnikat, by si měl pořídit alespoň netbook za necelých pět tisíc korun. Pak nemusí mít data v šanonech," podotýká Pavel Dvořáček.
Zdroj: www.ihned.cz
Autor: Petr Koděra
01.11.2012 - 13:03:51
Po celém světě během tohoto léta klesly průměrné ceny za ...
Jak vybrat co nejlepší maso, který kus hovězího se bude ...
Při jaké teplotě skladovat víno? Co je to fortifikované víno? ...
V listopadu 2008 se otevřely brány veletržního areálu v Kolíně ...