Alkoholu pijeme méně, při výběru hraje hlavní roli nízká cena

Vychutnáme si kvalitu? Přestože na odbyt jdou nejvíc laciná piva, lihoviny i vína, přibývá zatím nepočetná skupina konzumentů, kteří si rádi připlatí za kvalitní klasiku i nové značky.

Spotřeba alkoholických nápojů v Česku klesá, lidé hledají spíš lacinější pití, ale na druhé straně pomalu přibývá skupina konzumentů, kteří si rádi připlatí za kvalitnější nebo nějaký "trendy" nápoj. Platí to pro všechny skupiny - pro víno, likéry a tvrdý alkohol i pivo. Společnou mají i další věc - lidé si alkoholový požitek už tolik nedopřávají ve společnosti v baru nebo restauraci, ale spíš doma. V hospodách prodeje klesají, alkohol jde na odbyt spíš mezi regály supermarketů.

I to je důsledek úspornějšího chování zákazníků. Dvě deci vína, panák vodky nebo jedno pivo vycházejí v hospodách podstatně dráž než z lahve koupené v obchodu. "Tak to prostě je, lidi šetří, kde se dá. V restauraci platí víc, tam si v ceně totiž kupují službu. V obchodu výhradně ten alkohol," komentuje situaci výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Pivním hitem je radler

Roky platilo, že pivovary prodávaly víc sudového piva než lahvového. Loni se poprvé tento trend obrátil ve prospěch "baleného" piva. O přesun nákupního chování se v případě piva postaraly PET lahve. Jejich dřívější nelichotivou pověst překonala před třemi lety jako první skupina Heineken, jejíž Zlatopramen v nové tvrzené "petce" inspiroval postupně všechny větší pivovary.

Jenže pivo v PET lahvi prodeje pivovarům výrazně nezvedlo, jelikož lidé jen vyměnili skleněnou lahev za tu plastovou. Skutečný převrat v chutích a nákupním chování českých pivařů přinesla až pivní limonáda neboli beermix, po německém vzoru označovaný také jako radler. Tedy pivo s nižším obsahem alkoholu.

Předloni s ním zaznamenaly nečekaný úspěch Pivovary Staropramen, jejich Cool Lemon mizel z regálů rychleji, než smíchovský pivovar stíhal vařit. A loni přišel skutečný boom. Konkurence rychle poznala, že se v tomto případě podařilo nečekaně trefit do chuti Čechů a radlery zachránily celkové prodeje na trhu. Oslovily totiž skupinu konzumentů, která běžně jinak klasické pivo nepije - především ženy a mladé lidi.

Díky radlerům se tak pivo loni stalo jedinou (alespoň mírně) rostoucí sortou alkoholických nápojů. Celkový výstav podle odhadů pivovarů vzrostl o 1,5 procenta zhruba na 15 milionů hektolitrů. Roste také, i když z hodně malých čísel, zájem o nejrůznější pivní speciály. Celkové prodeje v podstatě neovlivní, ale tolik na české poměry netradičních značek a druhů piv Češi ještě nikdy neměli k dispozici. Vaří je především minipivovary, jejichž počet roste stejně jako počet zájemců o nové zajímavé chutě. Český tradiční spodně kvašený ležák tak doplňují třeba svrchně kvašená piva, známá spíš ze zemí jako Anglie, Irsko nebo zčásti Německo. Na odbyt tak jdou druhy, jako je třeba silně chmelená IPA (India Pale Ale), silné černé stouty nebo pšeničný weizenbier. "Tím to ale nekončí. Už se objevují novinky jako třeba pivo, které dozrává v dubových sudech po jiném alkoholu. I když zatím je to spíš taková špička ledovce," míní místopředseda Českomoravského svazu minipivovarů a spolupracovník pražské pivotéky Pivní rozmanitost Jan Kočka.

Prohibice - rána pro trh lihovin

V případě lihovin tvrdě zasáhla trh v loňském roce metanolová aféra a dvoutýdenní prohibice. Nejenže prodeje největších likérek klesly meziročně zhruba o deset procent a v případě menších výrobců ještě mnohem víc, ale prohloubil se i pokles prodeje nápojů s vyšším podílem alkoholu. Zejména tuzemáků a vodek, které černí výrobci pančují nejčastěji. Lihoviny s vyšším obsahem etanolu už tolik nelákaly ani před prohibicí, přestože nápoje typu fernetů, tuzemáků a vodek stále patří k nejprodávanějším.

"Je evidentní příklon spíš k ovocným chutím, často i sladším. Tradičních vyznavačů destilátů poněkud ubývá," komentuje situaci výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Jaroslav Burkart ze společnosti Rudolf Jelínek. S tím souvisí i trend snižování obsahu alkoholu. To na jedné straně vyhovuje nemalé části konzumentů - zejména u likérů s méně než dvaceti procenty, ale výrobci zároveň ušetří nemalé částky na spotřební dani.

V Česku se daň z obsahu alkoholu platí právě jen u lihovin - u piva je kritériem pro výpočet spotřební daně extrakt mladiny, v případě tichých vín je pak daň nulová. U kořalek platí, že čím méně obsahují stoprocentního alkoholu, tím je daň nižší. Obsah lihu tak snížili výrobci nejen u likérů, ale i u různých vodek a výčepních lihovin. Naopak drahých prémiových značek, včetně whisky, koňaků, značkových likérů, se změny netýkají. Ty mají svou stabilní skupinu vyznavačů.

Víno spíše bílé a suché

I vinaři mluví o mírném poklesu spotřeby v loňském roce. A příklonu nemalé části konzumentů k nejlacinějším značkám. V maloobchodní síti jdou nejčastěji na odbyt vína s cenou do sta korun za lahev. Cena, jakou jsou lidé ochotní dát za víno, stále klesá. U lidí, kteří si přeci jen vybírají i podle chuti, pozorují vinaři příklon k suchým bílým odrůdám. Zkrátka vínům s nižším obsahem zbytkového cukru. "Ale zas ne tak suchým, aby víno bylo jak pepř. Spíš takovým šťavnatým. Zajímavý je také rostoucí zájem o růžová vína, i když jejich podíl oproti bílým a červeným vínům je stále malý," komentuje chování zákazníků ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec, vyznavač odrůd z mikulovské oblasti kolem kopců Pálavy.

V Česku se pohybuje spotřeba vína do 200 milionů litrů, tuzemští vinaři z toho dodávají - v závislosti na úrodě - až k 80 milionům litrů. Většina vína v Česku tedy pochází z dovozu. Což ale neplatí pro sekty, jejichž domácí spotřebu z většiny pokrývá dominantní český producent Bohemia Sekt. I v šumivých vínech se podle someliéra Tomáše Brůhy z Bohemia Sektu (má tři ocenění Someliér roku) objevují nové trendy.

Jednak roste zájem o klasický, ale současně nealkoholický sekt. Tedy sekt vyrobený tradiční metodou a až v závěru speciální technologií zbavený alkoholu. "Ale jinak podobně jako u tichých vín, tak i v případě sektů roste zájem o ty sušší. A také v poslední době lidé víc než dřív vyhledávají jednoodrůdové - blanc de blancs - třeba odrůdy Chardonnay," říká Brůha. I jednu kuriozitu chce podle něj Bohemka letos vyzkoušet. Jahody k sektu servírují leckde. Zajímavou alternativou k sezonním jahodám mohou být ve sklence šumivého vína podle Brůhy sušené brusinky.

Spotřeba alkoholu odpovídá průměru EU

16 litrů čistého alkoholu

Statistika Evropské komise uvádí pro Česko na jednoho obyvatele roční spotřebu 16 litrů lihu (přepočet ze všech druhů alkoholických nápojů). Vychází z údajů, které pro EU zpracoval Finský národní ústav pro zdraví. Podle těchto čísel by ČR byla za Lucemburskem na druhém místě mezi členskými státy (příslovečné Dánsko je až na 11. místě). Údaje Českého statistického úřadu, české celní správy i Unie výrobců a dovozců lihovin však nezávisle na sobě uvádějí údaj mnohem nižší - v rozmezí od 9,8 litru čistého alkoholu na hlavu (ČSÚ) do 10,4 litru (celní správa - podle výběru spotřební daně a unie lihovarníků - podle prodejních čísel producentů a dovozců). Údaje českých úřadů odpovídají spotřebě mírně nižší, než je průměr v EU.

Pivní rekordmani

Někdejší spotřeba 160 litrů piva na hlavu učinila před lety Česko světovým rekordmanem. Až za námi jsou podle údajů z roku 2010 další pivovarnické země Rakousko (106 l/os.), Německo (105 l/os.) a Irsko (91 l/os). Za poslední roky ale spotřeba piva na obyvatele u nás klesá, podle údaje ČSÚ už na 143 litrů. I tak jde ale stále o nejvyšší číslo ve srovnání s celým světem.

Víno teprve čeká na příležitost

Ve spotřebě vína Česku patří ve světovém srovnání 31. příčka (podle posledních dostupných údajů kalifornského Wine Institute za rok 2010). Největší světovou spotřebu na obyvatele vykazuje Vatikán s necelými 55 litry. Za ním následuje ostrov Norfolk (54,5 litru), Lucembursko (52,5 litru), Francie (45,7 litru), Itálie (42,1 litru). Za Českem, které několik let vykazuje spotřebu kolem 19 litrů, jsou země jako Chile, Slovensko nebo Bulharsko.

Jak se mění pocity a chování člověka, když se napije alkoholu

0,4 %

Pocity: určitý pocit uvolnění

Chování: vyšší riziko úrazů

0,6 %

Pocity: změny nálady (například zhoršený úsudek, veselost)

Chování: ovlivněna schopnost rozhodování

0,8 %

Pocity: pocity tepla, euforie

Chování: určitá ztráta zábran, zhoršené sebeovládání, horší postřeh, podstatně vyšší riziko úrazů při řízení

1,2 %

Pocity: vzrušení, emoce

Chování: povídavost, možnost projevů nekontrolovatelného impulzivního jednání

1,5 %

Pocity: zmatenost, přihlouplost

Chování: setřelá řeč, možnost bezvědomí, agrese

2,0 %

Pocity: výrazná opilost

Chování: obtížná řeč, dvojité vidění, poruchy paměti

3,0 %

možnost bezvědomí

4,0 % a více

bezvědomí, možnost smrtelné otravy

Zdroj: Besip

PIJE SE RADLER
S pivními limonádami se výrobcům podařilo trefit se do chuti konzumentů, kteří běžně klasické pivo nepijí - především žen a mladých lidí.

Zdroj: www.ihned.cz

zpět  tisk  

Autor: Miroslav Petr
19.02.2013 - 08:27:02