Stát přitvrdil v pravidlech prodeje lihovin. Na výrobce čeká od Nového roku nejen vyšší spotřební daň – o dvacet korun vyšší na litru čistého lihu, ale i přísnější pravidla pro kolkování. Všechny likérky budou muset povinně lepit kolky jako doklad o zaplacení spotřební daně i na známé "placatky", tedy na balení větší než jedno deci.

Od doby zahájení povinného kolkování – tedy od roku 2004 – musely likérky označovat kolkem lahve od obsahu dvou decilitrů. Někteří producenti – včetně jedničky trhu božkovského Stocku nebo jindřichohradeckého Fruko Schulz – se legálně vyhýbaly komplikovanému kolkování tím, že plnily a letos ještě plní do "placatek" objem mírně nižší než dva decilitry.

"Čím nižší balení lihovin se kolkuje, tím máme lepší kontrolní přehled o trhu," vysvětluje důvody změny mluvčí Generálního ředitelství cel Jiří Barták. "Letos se začaly objevovat ve větším množství obchodní síti dvoudecová balení za ceny, u kterých je jasné, že nemohly být kalkulované se spotřební daní," připomíná spolumajitel Fruka Josef Nejedlý.

Likérky mají podle novely zákona o povinném značení lihu možnost ještě do konce roku plnit a prodávat obchodníkům placatice bez kolku – pokud obsahují jen o několik mililitrů méně než dvě deci. Od Nového roku už musí mít kolek vše, co obsahuje víc jak jednu deci lihoviny. Obchodníci pak ale mohou z letošních zásob neznačené kořalky prodávat až do začátku října příštího roku.

Ne víc než šest litrů

Není to ale jediné opatření, které má od příštího roku zprůhlednit trh lihovin. Připravuje se už zákonná norma, podle které bude zřejmě během příštího roku zakázáno lihovarníkům prodávat alkohol ve větším než šestilitrovém spotřebitelském balení. Některé legálně obchodující firmy jako třeba Prostějovská Starorežná mají v nabídce až pětilitrová balení, takže je ani tahle změna nepostihne.

"Zákaz dodávek lihovin ve větším než šestilitrovém balení je ale další cestou k omezení černého trhu," reaguje šéf Unie výrobců lihovin Vladimír Steiner. Spotřeba lihovin v Česku totiž viditelně neklesá, pohybuje se kolem osmi litrů čtyřicetiprocentní lihoviny na hlavu. Výběr spotřební daně z lihu přitom jde letos dolů.

Levná kořalka z Polska

Sami oficiální výrobci tvrdí, že je to tím, že vzrostl prodej černých nezdaněných lihovin například tím, že někteří černí dodavatelé zásobují hospody nezdaněným alkoholem ve velkoobjemových barelech. Takové barelové hospodářství je živnou půdou pro černý trh. Jsou výrobci – nejčastěji se mluví o zdrojích ze severní Moravy nebo dovozu z Polska, kteří dodávají hospodským tuzemák, vodku a další nezdaněné lihoviny ve dvaceti nebo pětadvacetilitrových barelech, na kterých přelepují stále stejný kolek. Hospodský si lihovinu přelije do prázdné lahve a je před kontrolou krytý.

Zákon zároveň nově upravuje, že likérky smějí prodávat jen v takzvaném spotřebitelském balení označeném kolkem. To samo o sobě pro lihovarníky není zásadní změna. Až na jednoho z nich – jindřichohradecký Fruko Schulz.

Natankovat benzín a rum

Už pět let vlastní a provozuje v sousedství likérky čerpací stanici pohonných hmot. V nabídce a na "totemu" má celou tu dobu kromě benzínu a nafty i rum. Respektive tuzemák, který roky stáčí lidem z obrovského okolí i Rakouska do přinesených kanystrů či PET lahví. Lihovina proudí do benzinky přímo z likérky samostatným "rumovodem".

"Teď musíme přijmout jednoho člověka, který nebude dělat nic jiného než lepit zákazníkům na jejich přinesené lahve naše kolky," říká šéf Fruka Nejedlý. Není to snadná věc. Na stáčecí lince má lepidlo dost času, aby kvalitně zaschlo a kolek pevně držel. U „točeného“ prodeje musí zaschnout ihned. „Nějak to vymyslíme,“ krčí rameny Nejedlý.

Samotná vyšší spotřební daň, kterou pro příští rok naordinoval lihovarníkům úsporný balíček ministra Janoty, zdraží lidem láhev lihoviny zhruba o pět až osm korun. Ale až se zpožděním. Producenti totiž v době před koncem roku plní sklady ještě lacinějším zbožím, které budou obchodníci doprodávat ještě několik týdnů až měsíců po začátku roku.