Novošlechtěnci

Vína z odrůd vyšlechtěných na Moravě mají v posledních třech letech nebývalý úspěch v zahraničí. Od roku 2008, kdy Pálava od Michlovského získala absolutní vítězství naprestižní přehlídce Terravino, sbírají medaile i dosud neznámé tuzemské odrůdy.

Na kopcích nad Pernou se střídá zlatě žlutá s tmavě červenou, listí na stromech se letos zbarvilo skoro ze dne na den. Pod vápencovým masivem se táhnou viniční tratě, po drátech mezi sloupky spokojeně poskakují špačci. Většina hroznů je sklizená a oni můžou bez vyrušení dojíst to, co ve vinohradě zůstalo.

Právě tady na severozápadním úpatí Stolové hory před čtyřiceti roky vyšlechtil Josef Veverka odrůdu révy, kterou pojmenoval po nedalekých vrších. Veverkova Pálava se stala první oficiálně uznanou odrůdou moravského původu.

Dlouhé roky víno z oválných červenošedých bobulí Pálavy pili akorát místní. Nedávno se ale něco zlomilo a tenhle kříženec Tramínu červeného a müllerky najednou dokáže posadit na zadek degustátory na velkých mezinárodních přehlídkách vína.

"V zahraničí dlouho ohrnovali nad odrůdami vyšlechtěnými na Moravě nos, ale to je teď minulost. Pálava posledních pár let vyhrává zlaté medaile na nejprestižnějších vinařských soutěžích. Zrovna u mě byli nějací Italové, kteří by Pálavu chtěli vysadit u nich," říká se zadostiučiněním Miloš Michlovský, majitel vinařství Vinselekt.

Žádné jiné zdejší odrůdě se takto jednoznačně prorazit mimo Česko nepodařilo. "Pálava proti ostatním má výhodu v tom, že na jedné straně výrazně voní a připomíná aromatem tramín, který lidé znají, ale zároveň má pěknou kyselinku a skvěle se pije. Je něčím novým i důvěrně známým. Je to víno, které vás zasáhne, umí udělat dojem při prvním doušku. Zároveň ale dokáže zrát a nabídnout velké zážitky," vysvětluje Jan Čeřovský, autor respektovaného blogu Jižní svah.

Posmrtný šampion

Průlomovým úspěchem byl pro Pálavu titul absolutního mezinárodního šampiona na prestižní soutěži Terravino v Izraeli v roce 2008. Přišel necelé dva roky po smrti Josefa Veverky, který tuto aromatickou odrůdu vyšlechtil.

Většina tuzemských šlechtitelů počítá s tím, že něco podobného se může stát i jim. "Vytvořit novou odrůdu, to je strašně dlouhý proces, trvá to dvacet, někdy třicet let. Napřed se vám z křížení vyloupne jedna rostlinka, která vypadá zajímavě, pak ji namnožíte, rodit začne tak za tři roky a to teprve můžete ochutnat první půllitr nebo litr vína. Pak množíte dál, předáte révu do státní zkušebny a tam stráví nejméně sedm roků, protože musí projít třemi sklizněmi," popisuje pozvolný proces, který dobře zná, profesor Vilém Kraus. Nestor tuzemského vinařství mluví tichým melodickým hlasem, v potemnělé místnosti v přízemí jeho domu funguje Krausovo vyprávění trošku jako ukolébavka. Fotografovi, který sedí vedle mě, padá hlava.

Mně se ale nechce spát vůbec, vlastně pořád ještě nemůžu uvěřit, že nás sedmaosmdesátiletý profesor přijal. Vždycky když jsem chystala nějaké větší téma o víně, volala jsem mu, a on setkání odmítal - většinou kvůli zdravotním potížím. Křížení révy je však jeho celoživotní vášní a kvůli němu souhlasil, abychom ho navštívili. Kraus se mu věnuje i dnes. Šlahouny novošlechtěnců, jak vinaři výsledkům křížení říkají, se vinou i po pergole u vchodu do Krausova domu.

Profesor nám nabízí k ochutnání hrozny i burčák z bílých hroznů, jimž pracovně říká Delta. Chutnají přímočařeji, jemněji než jakákoliv odrůda, kterou znám. "To, co je k dostání všude, lidem časem zevšední. Proto je budoucnost v originálních místních odrůdách. Jsou unikátní pro dané místo, a proto jedinečné," říká přesvědčeně legendární vinař, na jehož práci už teď navazují mladší členové Krausovy rodiny. Po předčasně zesnulém synovi Vilémovi se vínu věnuje i vnuk, taktéž Vilém.

Během hovoru profesor Kraus bere z mísy kuličku z modrého střapce odrůdy Neronet. "Původně jsem ho vyšlechtil jako barvířku. Měla být součástí moravských cuvée, dávat jim barvu. Vidíte? Má hodně pigmentu i v dužnině, modré odrůdy révy přitom mívají často bílý vnitřek," mačká Kraus bobuli mezi palcem a ukazováčkem a prsty se mu barví rudou šťávou.

Krausův Neronet se nakonec neprosadil jen jako teinturiére, jak Francouzi říkají barvířkám, ale i jako svébytná odrůda. Vinařství, které plní lahve čistým Neronetem, přibývá, stejně jako těch, kteří je dokážou ocenit. Třeba lahev Neronetu z Vinařství Čech na letošním AWC Vienna ocenili stříbrnou medailí.

Červená Morava

Neronet, v jehož chuti jsou náznaky sušených švestek, kompotovaných třešní a čokolády, je jednou z odrůd, které bourají dávný předsudek, že Morava není dobrou oblastí pro červená vína. Medaile vozí z mezinárodních soutěží taky pěstitelé Cabernetu Moravia. Jedním z nich je i muž, který tuto odrůdu vyšlechtil, Lubomír Glos z Moravské Nové Vsi. Návštěva ho na podzim jen těžko zastihne doma, je jistější vyrazit rovnou do vinohradu nebo do sklípku. Nejdřív se s fotografem vydáváme do sklípku nedaleko moravskoveského nádraží. Lubomír Glos zrovna stojí v uličce a důkladně vymývá objemný demižon. Z nízkých dveří za ním se line chladná vůně sklepa okořeněná pachem plísně, jíž obrůstají stropy klenoucí se nad sudy s dozrávajícím vínem.

Neviděla jsem pana Glose dobré čtyři roky, moc se za tu dobu nezměnil. "Nemám čas stárnout, pořád je co dělat," směje se a odnáší demižon do zádveří. Skleněnou nádobu chce naplnit vínem francouzské odrůdy Chemin Blanc. "Zkouším, jak se jí tady u nás bude dařit," podotýká Glos, kterého ke šlechtění přivedl profesor Kraus. "Měl jsem ve vinohradě zdegenerovaný Cabernet Franc. Špatně plodil, ale dával vynikající vína. Profesor Kraus mně poradil, ať ho zkusím s něčím zkřížit," popisuje Glos, jak se zrodila jedna z nejslavnějších tuzemských odrůd.

Do svého vinohradu chodil Glos po práci experimentovat, pinzetou otrhával čepičky samčí révy před rozkvetením a pyl z nich přenášel na samičí rostliny. Stejným způsobem později vyšlechtil i další modrou odrůdu, Fratavu. "Časem si člověk vypěstuje jakýsi instinkt, který mu řekne, co bude fungovat dohromady. Chce to chodit po vinohradě, sledovat ty keře. A hlavně si nemyslet, že první pokus vyjde. Podaří se tak jeden z deseti tisíc. Chce to čekat - unavené štěstí aj na vola sedne," směje se vinař, kterému sice táhne na osmdesátku, záda má však stále vzpřímená a stisk ruky pevný jako mladík.

Víno v hlavě

Vinaři, kteří stáli u zrodu nejslavnějších odrůd vyšlechtěných na Moravě, mají ke svým výpěstkům podobný vztah jako k dětem. Výjimkou není ani Miloš Michlovský. "Zplodit dítě není zas tak těžké, ale vychovat ho, to je kumšt. Zkoušíte, jak konkrétní révu pěstovat, kde ji vysadit... než je z ní hotový jedinec, trvá to třeba padesát let," vysvětluje Michlovský, proč není schopný říct, kterého ze svých novošlechtěnců má nejraději. "Zkuste se rozhodnout, které svoje děcko máte radši - k tomu mě přece nemůžete nutit," krčí rameny.

Když mluvíme o vztahu k výpěstkům révy dál, napadá Michlovského ještě jeden příměr - v hlavě šlechtitele se podle něj odehrává podobný proces, jakým prochází třeba hudební skladatel. "Víno se rodí v hlavě, teprve potom na vinohradě. Musíte si ho umět představit, vědět, co chcete vypěstovat. A potom teprve hledat odrůdy, z nichž by se to mohlo podařit poskládat. Je to jakýsi druh vizionářství," říká muž, který první vlastní víno vyrobil v osmé třídě pod dohledem svého táty, zkušeného vinaře.

A jaké jsou vlastně vlastnosti, jichž šlechtitelé chtějí u nových vín dosáhnout? "Snažíme se, aby vína byla líbivá, expresivní a přitom odolná. Představte si je jako ženu s ideálními mírami, která navíc umí skvěle vařit a pečlivě uklízí. Jenže taková je nereálný ideál stejně jako dokonalé víno. Realita je taková, že si musíte občas uvařit sami nebo jít do hospody na guláš," říká s nadsázkou Michlovský, který v dohledné době očekává schválení své nové odrůdy Vesna.

Vesnu testují, stejně jako ostatní nové odrůdy, ve zkušebně odrůd v Oblekovicích u Znojma. Ivana Ludvíková, která na zdejší pobočce Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského pracuje, potvrzuje, že Vesna bude brzy zaregistrována do Státní odrůdové knihy a stane se tímto krokem odrůdou oficiálně uznanou.

Mopr versus poezie

V Oblekovicích v současnosti čeká na konečné razítko ještě šest dalších nových tuzemských odrůd. Každá z nich má pracovní název a také návrh jména, pod nímž se později bude prodávat. Tak třeba zmiňovaná Vesna se nyní oficiálně nazývá BV 12-141, modrá odrůda MI 5-26 by se zase po závěrečném schválení měla změnit v Marlen.

Jméno je důležitou součástí vína jako obchodního artiklu. Křížence Muškátu Ottonel a Prachttraube pojmenoval jeho autor Václav Křivánek původně Mopr. V roce 1993, deset let poté, co byla odrůda zaregistrována, však uznal, že toto jméno není zrovna přitažlivé, a tak jej překřtil na poetičtěji znějící Muškát moravský.

O libozvučnost se snaží i další šlechtitelé. Kořenitý kříženec Neuburského a Ryzlinku rýnského se tak jmenuje Aurelius, Ryzlink červený s Bouvierovým hroznem zase dávají dohromady ovocný a květinový Veritas. Oblíbená jsou i ženská jména, ve zkušebně v Oblekovicích čekají na schválení kromě zmíněné Marlen i Venus a Mary.

Sázka na Sevar

Vinařství u Kapličky ze Zaječí patří k těm, které na odrůdách vyšlechtěných na Moravě staví svoje jméno. Pod oblými štíty budov tohoto rodinného podniku lisují víno z osmnácti odrůd révy, novošlechtěnci mezi nimi tvoří zhruba čtvrtinu. Viniční tratě s modrými bobulemi André nebo světlým Muškátem moravským obklopují sídlo vinařství ze tří světových stran.

"Frankovku, Vavřince nebo Zweigeltrebe už lidé znají, nebaví je pořád ochutnávat to samé. I proto jsou pro nás nové moravské odrůdy zajímavé. Myslím si, že budoucnost má třeba Rubinet profesora Krause nebo nedávno registrovaný Sevar," vypočítává Jiří Vdoleček.

Vinařství u Kapličky i dalším pěstitelům se sázka na poměrně neznámá vína začíná vyplácet. Z části je to tím, že trend lokálnosti a regionálních specialit, který ovládl svět gastronomie, se nevyhnul ani vínu.

Hlavní důvod, proč původní moravské odrůdy sklízejí medaile na tuzemských přehlídkách, ale leží jinde. "Vinaři se s nimi prostě naučili pracovat, vyladili je," říká someliér Vdoleček. Totéž potvrzuje i Jan Čeřovský, autor blogu Jižní svah. "Dříve na mezinárodních soutěžích vyhrávala Pálava jako výběr z bobulí či v jiných kategoriích s vyšší cukernatostí. Dnes už dokážou přesvědčit i suchá vína z relativně mladých moravských odrůd," myslí si Čeřovský. Dodává však, že mezi novošlechtěnci nevidí žádný nový sauvignon nebo veltlín, zkrátka víno, které by dokázalo dobýt svět ve velkém.

Má pravdu a je to logické. Síla malého vinařského regionu, jakým Česko v rámci světového vinařského trhu je, leží právě ve specialitách a regionálních zajímavostech. Nejlépe to ukazují výsledky slepých degustací. Ti nejlepší someliéři při nich oceňují odrůdy, které jsou i v rámci Česka naprosto marginální - ať už je to Glosova Fratava, nebo třeba Agni. A tak v ročence "1000 Vins du monde 2012", kterou v říjnu vydali ve Francii, najdete mezi tisíci nejlepšími víny hned šest českých lahví z odrůd vypěstovaných na jihu Moravy.

Originální moravští šampioni

Mezi víny vyšlechtěnými na Moravě přibývá těch, která nasbírala medaile na mezinárodních i tuzemských soutěžích. Vybrali jsme pro vás deset odrůd a konkrétních lahví, které patří k těm nejúspěšnějším.

André

Kříženec Frankovky a Svatovavřineckého, vyšlechtěno ve Velkých Pavlovicích 1961

André je modrá odrůda, jež dostala jméno po francouzském pedagogovi a přírodovědci Christianu Carlu Andrém, který působil od roku 1798 v Brně. Hrozny dávají vysoce barevné, extraktivní víno s typickým tříslem a kyselinou.

André barique 2009; Vinařství u Kapličky; zlatá medaile AWC Vienna 2011

Rinot

Kříženec Merzlingu a (Seyve Villard 12357 x Rulandské šedé), vyšlechtěno v Perné 2008

V druhé půlce září dozrává tato bílá odrůda, jejíž hrozny mají žlutozelenou barvu a bylinně ovocnou chuť. Vína z Rinotu jsou ovocitá a jemná.

Rinot 2008 Moravské zemské víno; Vinselekt Michlovský, Rakvice; zlatá medaile Terravino 2010

Aurelius

Kříženec Neuburského a Ryzlinku rýnského, vyšlechtěno v Perné 1983

Vína této bílé odrůdy, kterou vyšlechtil Ing. Josef Veverka, bývají kvalitní, plná a výrazná v chuti, jemně kořenitá a aromatická. K rozšiřování došlo zejména po roce 1985, kdy byly kalamitní mrazy a tato odrůda dobře přezimovala. Aurelius se podobně jako Ryzlink rýnský hodí k předkrmům a k lehkým jídlům z drůbeže. Pozdní sběr je vhodný k pstruhům a jiným rybám, sladké výběry vhodně doplňují dezerty.

Aurelius, výběr z cibéb; Vinselekt Michlovský, Rakvice; zlatá medaile Terravino 2010

Cabernet Moravia

Kříženec Cabernet Franc a Zweigeltrebe, vyšlechtěno v Moravské Nové Vsi 2001

Modrá odrůda, kterou vyšlechtil Lubomír Glos, se hodí na nejjižnější a nejteplejší vinice jižní Moravy. Aromatické složky vína jsou velmi podobné odrůdě Cabernet Franc a podstatně se mění, jak vyzrává hrozen. Zpočátku zrání hroznů jsou trávovité, často připomínající zelené makovice, které se zvýrazní sířením na rmut, pak přechází přes vůni paprik k aromatickým složkám připomínajícím borůvky a černý rybíz. Víno vyrobené z dobře vyzrálých hroznů bývá velmi barevné, má nižší kyseliny a jemné třísloviny.

Cabernet Moravia Rosé 2008; Vinařství Mirkosvín Mikulov; stříbrná medaile AWC Vienna 2009

Fratava

Kříženec Frankovky a Svatovavřineckého, vyšlechtěno v Moravské Nové Vsi 2008

Modrou odrůdu vyšlechtil Lubomír Glos. Víno z hroznů Fratavy připomíná charakterem Svatovavřinecké, ale s podstatně nižší kyselinou. Je velmi plné, extraktivní a má značný obsah barvy. Vína se dají konzumovat jako mladá, ale jsou vhodná i na dlouhodobé uskladnění. Hodí se také do kupáží.

Fratava, pozdní sběr 2009; Lubomír Glos; stříbrná medaile AWC Vienna 2011

Laurot

Kříženec (Merlot × Seibel 13666) a (Frankovka × Svatovavřinecké), vyšlechtěno ve Velkých Bílovicích 2004

Tuto mladou odrůdu vyšlechtili profesor Vilém Kraus a Miloš Michlovský s kolegy z Vinselektu. Dává svěží víno s ovocnými tóny, můžete v něm cítit višně, černý rybíz či plody černého rybízu. Chuť je plná, jemná, atraktivně harmonická.

Laurot 2007, pozdní sběr BIO; Vinselekt Michlovský; Salon vín 2010

Muškát moravský

Kříženec Muškátu Ottonel a Prachttraube, vyšlechtěno v Polešovicích 1987

Vzhledem k tomu, že pro naše vinařské oblasti nebyla dostatečně vhodná žádná odrůda s muškátovým aromatem ve víně, pokusil se Václav Křivánek ve šlechtitelské stanici v Polešovicích zaplnit tuto mezeru křížením odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube. Do roku 1993 byl pro tuto bílou odrůdu používán název Mopr, poté byl z obchodních důvodů přejmenován na poetičtěji znějící Muškát moravský.

Muškát moravský, výběr z bobulí 2009; Znovín Znojmo; zlatá medaile AWC Vienna 2011

Neronet

Kříženec (Svatovavřinecké × Modrý portugal) × (Alicante Bouschet × Cabernet Sauvignon), vyšlechtěno v Lednici 1984

Tuto barvířku vyšlechtil profesor Vilém Kraus. Cukernatost hroznů nebývá příliš vysoká, což je všeobecným znakem barvířek. Víno Neronetu lze získávat dvojím způsobem. Odzrněná drť se nechá několik hodin naležet a pak se vylisuje mošt, který je tmavě červeně zbarven a kvasí se podobně jako bílá vína, netřeba nakvašování rmutu. Takto získané červené víno je velmi jemné, méně tříslovité, neutrální chuti. Je vhodné pro přímou spotřebu. Nebo se rmut nakvašuje tak jako u červených vín. Pak se získá velmi intenzivně zbarvené červené víno s vysokým množstvím tříslovin, vhodné ke zvyšování barevnosti i obsahu tříslovin jiných červených vín, jejichž charakter se nenarušuje.

Neronet, pozdní sběr 2009; Vinařství Čech; stříbrná medaile AWC Vienna 2011

Pálava

Kříženec Tramínu červeného a Müller Thurgau, vyšlechtěno v Perné 1970

Bílá odrůda vyšlechtěná Josefem Veverkou. Víno má podobný charakter jako tramín, je plné, harmonické, kořenité a s výrazným aromatem. Má zlatožlutou barvu, vůně je podobná jako u tramínu, obsahuje však navíc vanilkové tóny. Ve vůni a v chuti je možné hledat také koření a muškát. Pro zachování příjemné chuti je nutný dostatečný obsah kyselin. Víno se podobně jako tramín hodí ke kořeněným jídlům, k paštikám, k masu upravenému na sladký způsob a k ovčím nebo kozím sýrům.

Pálava 2009, výběr z bobulí; Gotberg Popice; Zlatá medaile Terravino 2010

Zdroj: www.ihned.cz

zpět  tisk  

Autor: Petra Pospěchová
11.11.2011 - 10:34:49