RUBRIKY/ČLÁNKY » VÍNO

Opojné čtyři miliardy. Víno láká finančníky

Peníze z hroznů. Firmy, které vyrábějí víno, odcházejí z rukou vinařů. Drobných pěstitelů ubyla za posledních sedm let tisícovka

ilustracni foto

Malých pěstitelů vína ubývá a na jejich místo nastupují větší podniky. Z vinařství v Česku se stává stále větší byznys. V současnosti se tu vyrobí víno za téměř čtyři miliardy korun.

Podle čísel Svazu vinařů tak ubylo za posledních sedm let přibližně tisíc pěstitelů. Nyní jich je v Česku 19 257. "Pokles je způsoben ukončením činnosti zejména malých starších vinařů, po kterých to již nechtějí dělat nástupci," vysvětlila Kateřina Martykánová, která svaz zastupuje.

Posun trhu potvrzuje i šéf Vinařského fondu Jaroslav Machovec. Podle něj vstupují do byznysu stále nové firmy, které v minulosti neměly s vínem co do činění. Podle čerstvých údajů Svazu vinařů je v tuzemsku 850 producentů vín. Před sedmi lety jich bylo o padesát méně. Důvod je jasný - víno je investice.

Byznysmeni ve vinohradu

Mezi finanční firmy, které moravská vinařství ovládají, patří například Proxy - finance, pod niž spadá vinařství Sonberg, které produkuje 150 tisíc lahví ročně.

Dominantní podíl v další velké vinařské firmě, znojemském Znovínu, má zase mlékárenský byznysmen Zdeněk Palát. Právě Znovín stojí za asi největší loňskou akvizicí. Firma původně vlastnila jen asi 20 hektarů vinic a hrozny nakupovala převážně od soukromníků. Vloni ale nakoupila stoprocentní podíl ve společnosti Vinice Hustopeče, která patřila ZZM Pomoraví spadající do impéria Andreje Babiše. Znovín si tím polepšil o 256 hektarů.

Dalším příkladem může být úsilí bývalého šéfa Sazky Aleše Hušáka vybojovat z majetku loterijní firmy ve svůj prospěch Vinařství Kolby. V únoru nakonec společnost s 43 hektary vinohradů koupila od PPF a KKCG ocelářská firma Rosso steel za více než 45 milionů korun. Hušák si vinařství hodně cenil, v roce 2002 tam dokonce přetáhl na pozici šéfa Martina Nesvadbu, který původně pracoval u další výrazné osobnosti českého byznysu, Vladimíra Železného, zakladatele Tanzberg Mikulov.

Nejvýdělečnějším tuzemským vinařským podnikem je potom Bohemia Sekt, který prodal vloni téměř 24 milionů lahví vína a jehož tržby se v posledních letech pohybovaly kolem 1,5 miliardy korun. Bohemia Sekt spadá do impéria firmy Dr. Oetker. Pod Bohemii spadá i Chateau Bzenec či Habánské sklepy Velké Bílovice.

Nárůst firem, které víno produkují, spolu s úbytkem drobných pěstitelů jednoznačně určují nový trend, kterým se tuzemské vinařství vydalo. A spolu s tím se začalo bojovat i o peníze a pozice na trhu.

Malí vinaři se před časem vzbouřili proti tomu, jak Vinařský fond rozděluje peníze, které povinně z každého litru dostává. Vinaři si založili vlastní asociaci a vyčítají fondu, že velkou část peněz rozděluje na propagaci, která nepomáhá ani tak jim samotným, jako právě velkým firmám. Firmy na druhou stranu do fondu odvedou značnou část ze 70 milionů, které na propagaci rozděluje.

Drobní vinaři modernizují

Malá vinařství se do boje o místo na trhu pustila modernizacemi. Kvantitou velkým hráčům nemohou konkurovat, a tak začala investovat do špičkových technologií, aby mohla vyrábět dražší, ale kvalitnější vína.

Z malých rodinných sklípků se staly dynamické firmy s kancelářemi zařízenými v minimalistickém stylu, víno vyrábějí i skladují v obrovských halách vybavených nejmodernějšími technologiemi, kde vše září naleštěným nerezem a procesy hlídá počítač.

"Naší poslední investicí je temperovaná místnost," říká vinař Vladimír Tetur, který spolu s manželkou vede vinařství nesoucí jeho jméno ve Velkých Bílovicích. Jde o speciální prostory za skleněnými dveřmi se šesti obrovskými dřevěnými sudy. Jsou plné červeného vína, které tu bude zrát při přísně hlídané teplotě dvaceti stupňů následující čtyři roky. Automatický systém do vzduchu vypouští každých pár vteřin oblaka páry.

"Koupili jsme to zařízení před dvěma lety. Pomůže nám uvádět na trh červená vína skutečně dobře uzrálá a dostatečně stará. Dnes už si můžeme dovolit počkat si, až víno skutečně dozraje, a pak ho teprve pustit na trh," dodává Tetur, jehož vinařství vyrobí ročně zhruba 350 tisíc lahví a poptávka tomu tak akorát odpovídá.

"Víc už bych stejně vyrábět nechtěl. Výrobu si sám hlídám do posledního detailu a větší množství už bych nestíhal," dodává vinař, který se stejně jako jeho kolegové ujal vinohradu z rušených družstev před dvaceti lety. A jeho slova přesně charakterizují cestu, po které se vydali všichni současní malí vinaři. Stále více si zakládají na kvalitě, pro kterou se jejich zákazníci nebrání sáhnout i hlouběji do peněženky.

Víno pro Pražáky

"Dřív jsme to dělili - víno pro odborníky a víno pro Pražáky. Dnes už musí být dobré víno pro všechny. Znalosti vína se u Čechů prohlubují, lidé už nevypijí cokoliv," říká František Mádl, jehož bílovické vinařství Malý vinař 70 procent své produkce posílá právě do pražských vinoték a lepších restaurací. Přestože nemají ani webové stránky a láhev od nich stojí průměrně 250 korun, poptávka přesně odpovídá tomu, kolik jsou schopni vyprodukovat.

Aby stačili tempu konkurence a dokázali vyrábět víno kvalitně, každý rok do svého vinařství kupují nové technologie, častokrát na úvěr. "Letos je to poprvé za naši dvacetiletou historii, co nám skoro nic nechybí. V minulosti se třeba stalo, že jsme neměli peníze na lepší lis," říká Mádlova žena Hana.

Výrobní hala, kterou dokončili přesně před rokem, svou výbavou i vzhledem tvoří věrnou kopii takových, jaké jsou k vidění ve vinařstvích v Rakousku nebo ve Francii.

Zdroj: www.ihned.cz