Víno s medailí je fenomén. Někteří naši vinaři jich mají na lahvi tolik, že pomalu není vidět viněta. Ve výsledku ani neřeší, že jedna medaile je zlatá a další jen bronzová, jedna z mezinárodní soutěže a další z obecní přehlídky. Nálepka láká zákazníka a pomáhá prodejům. O reálných kvalitách vína ale prozrazuje mnohem méně.
Najít soutěžní nálepku na špičkách těch kterých oblastí či na velkém, legendárním víně je téměř nemožné. Taková vína se obvykle soutěží vůbec neúčastní. V zahraničních kláních, ze kterých s velkou slávou naši vinaři vozí medaile a diplomy, bojují ta jejich častěji proti vínům spíše spotřební kategorie.
Zisk zlaté medaile, především z profesionálně připravené nezávislé soutěže, je stále úspěchem a ukazuje, že víno je technicky dobře zvládnuté a na trhu si zákazníka jistě najde, otevírá též cestu zahraniční distribuci. Ale neměli bychom předstírat, že se takto oceněná lahev automaticky řadí po bok uznávaných světových špiček. Univerzitní profesor a malý vinař Robert T. Hodgson provedl na téma medaile zajímavý experiment. Byl zmaten z nekonzistentních medailových úspěchů své produkce, a tak provedl analýzu výsledků více než 4000 vín ze 13 různých velkých, profesionálně hodnocených soutěží. Závěr byl překvapivý. Z 2440 vín, která se účastnila více než tří soutěží, jich postupně 47 % získalo zlatou medaili. Zároveň ale 84 % stejných vín nezískalo jakékoliv ocenění na další z výstav, kde skončilo jako (pod)průměrné. Výsledky v zásadě ukazují, že zisk zlaté na jedné soutěži příliš nepředpovídá zisk zlaté medaile na soutěži jiné a rozložení těchto ocenění kopíruje statistickou pravděpodobnost/náhodu spíše než cokoliv jiného. To ukázal i pokus se zařazením téhož vína třikrát do jedné soutěže, jen desetina porotců bylo v hodnoceních konzistentní: totéž víno odešlo bez medaile i se zlatou.
Medaile, vinaři a vinařství roku a další ocenění, přes subjektivitu hodnocení, v marketingu mainstreamového vína hrají nepostradatelnou roli. Proto má smysl podívat se na ty nejdůležitější soutěže u nás a jejich specifika.
Soutěž, pořádaná Národním vinařským centrem s garancí Svazu vinařů ČR, dobře demonstruje aktuální stav vinařského průmyslu v ČR a produkci především mainstreamového trhu, spíše větších a středních vinařství. Vzhledem k podmínkám, mimo jiné vyžadujícím nemalý počet vzorků každého z vítězných vín pro celoroční výstavu, mají těžko překonatelný problém malí vinaři a špičková vína z šarží o velikosti jednotek sudů. Samotná celoroční výstava, byť ne všechna vína vydrží v ideální kondici až do konce, je zásadním pozitivem soutěže, kdokoliv může v průběhu roku vyrazit do Valtic a kterákoliv vína sám ochutnat.
Vítězství v soutěži pořádané Českým archivem vín je jedním z nejprestižnějších vinařských ocenění v ČR. Svou zásluhu na tom jistě má i složení odborných hodnoticích komisí s účastí zahraničních odborníků, včetně držitelů titulu Master of Wine. Specifikem Vinaře roku je zápolení kolekcí, vinař aspirující na toto ocenění musí nabídnout skvělá vína nejméně ve třech různých kategoriích (např. suché bílé, sladké bílé, červené). Je to zároveň i největší slabost, ve světě patří mezi špičky častěji vinařství specializující se na jeden konkrétní typ vína, a takové by vlastně nemělo v soutěži šanci titul získat.
Soutěž pořádaná Svazem vinařů ČR, která letos už počtvrté vybere nejlepší vinařství na základě nejen kvality vína. V úvahu se berou výsledky na domácích i zahraničních soutěžích, ale i komplexní hodnocení přínosu firmy pro vinařské podnikání v zemi. Jedná se tedy svým způsobem o oborové ocenění, součástí soutěže jsou ale i ceny veřejnosti, kde hlasují jednotliví milovníci vína.
Soutěž s veřejnou výstavou navazující na tradici už z 19. století a se 45 úspěšnými ročníky v moderní historii, na které každoročně zápolí téměř tisícovka vín z ČR i zahraničí. Největší část tvoří mladá vína předchozího ročníku, VVT tak dávají dobrý obrázek o čerstvé moravské produkci. Vína zahraniční, někdy jako by nepochopena a hodnocena prizmatem naší produkce, zde občas dopadají hůře, než by měla, podobně jako vína starší (pro ta ale byla vytvořena speciální kategorie, což mírně pomohlo).
Concours Mondial de Bruxelles
V roce 2012 zápolilo 8397 vín a destilátů z 52 zemí světa, letošní ročník se uskuteční 10.-12. 5. v Bratislavě.
International Wine Challenge
Velká Británie, přes 9000 vín a saké z 50 zemí
Decanter World Wine Awards
Velká Británie, 14 120 vín ze 47 zemí
International Wine & Spirit Competition
Velká Británie, přes 3300 vín a destilátů z 80 zemí
AWC Vienna
Rakousko, 11 514 vín ze 37 zemí
San Francisco International Wine Competition
Největší mezinárodní soutěž v USA (4556 vín z 29 zemí)
San Francisco Chronicle Wine Competition
Najdete tu asi nejvíc vín z USA, vloni 5500.
Vinalies Internationales Paris
Moravská vína opakovaně uspěla na soutěži (3485 vín z 36 zemí) poutající pozornost publikací 1000 Vins du Monde, marketingem vinařství typicky zneužívané jako "přehled tisícovky nejlepších vín světa". Jde však jen o nejlepší čtvrtinu či třetinu konkrétní soutěže.
19.02.2013 - 08:35:46
NH Hotels otevřel dva hotely v Praze a Olomouci, další ...
Jak vybrat co nejlepší maso, který kus hovězího se bude ...
Přes určitý pokles v posledním roce stále platí, že Česká republika ...