RUBRIKY/ČLÁNKY » VÍNO

Víno vonící pepřem

ilustrační foto Odrůda, kterou jistě všichni dobře znáte. Také ale odrůda, jež u nás v minulosti neměla příliš dobré jméno - zejména proto, že bývala součástí směsí laciných vín. Dnes je situace jiná a z veltlínského zeleného se vyrábějí vína nejvyšší kvality.

Pochází zřejmě z Rakouska. Přesný původ není znám, ale pravděpodobně jednou z mateřských odrůd byl tramín. Ostatně v Rakousku, kde se vinařství vydalo zcela odlišnou cestou a období levných nekvalitních vín se mu vyhnulo, patří veltlínské zelené - Grüner Veltliner - mezi velmi ceněné odrůdy.

Původ pod kontrolou

Ve vinařské oblasti Weinviertel na severovýchodě Dolního Rakouska, která je největší vinařskou oblastí v zemi, se veltlín pěstuje na úctyhodných osmi tisících hektarech. Pro srovnání, je to téměř polovina celkové plochy vinic v Česku.

Tamní vína nesou označení původu Weinviertel DAC, což je obdobný systém hodnocení kvality vín založený na původu hroznů a dodržování přísných pravidel a postupů výroby. Zkratka DAC znamená Districtus Austriae Controllatus, v překladu "označení kontrolovaného rakouského původu" (srovnatelné s českým VOC, tj. "víno originální certifikace"). Označením DAC jsou opatřena kontrolovaná kvalitní rakouská vína typická pro daný region.

Region Weinviertel se stal v roce 2003 první vinařskou oblastí v celém Rakousku, která se rozhodla zaručit se za nezaměnitelný a kdykoliv rozpoznatelný charakter svého veltlínského zeleného. Od té doby získala tato ochranná známka kvality a původu plnou důvěru a uznání i v zahraničí.

Lahve Weinviertel DAC poznáte podle jednotného krytu zátky, na němž je schematicky vyobrazen tento region. Takto označená láhev je potom zárukou, že v ní naleznete prototyp veltlínského zeleného typické kořenité chuti s ovocnými tóny.

Celý systém DAC je jakousi nadstavbou vinařského zákona v Rakousku. Vinaři se dobrovolně rozhodují, zda chtějí tuto známku vyšší kvality získat, nebo nikoliv. Samozřejmě zde stále platí klasický kvalitativní systém, na nějž jsme ze zemí bývalého Rakouska-Uherska zvyklí. Vína se tu hodnotí podle množství cukru v moštu a označují se jako kabinetní, pozdní sběr atd.

reklama:

V České republice není veltlín tak oblíbený jako u sousedů, rozhodně však patří stále mezi nejpěstovanější odrůdy. V současné době zabírají vinice s veltlínským zhruba deset procent z celkového počtu hektarů vinic, přičemž asi nejlepším regionem pro pěstování této odrůdy je okolí Znojma. Tady se rodí vína tolik typická pro Moravu.

Veltlínské, pokud je dobře vyzrálé, nabízí kořeněná až pepřnatá vína s příjemnou kyselinkou. Má-li vinař trpělivost a odvahu, může nechat hrozny na vinici o něco déle a s prvním mrazem sklidit hrozny určené k výrobě ledového vína. Vína se potom vyznačují hebkou ovocností s tóny tropických plodů a medu.

Na Znojemsku se vinaři rozhodli inspirovat u kolegů v Rakousku a vytvořili obdobný systém hodnocení vín. Je také založen na systému původu hroznů, a dokonce je i zakotven ve vinařském zákonu. Vína však nejsou označována žádným přívlastkem, protože tím je právě už zmíněné VOC. Vína posuzuje degustační komise, která hodnotí podle přísných pravidel vinaři dodané vzorky vín a jen těm nejlepším uděluje známku VOC Znojmo. Na rozdíl od rakouských vinařů z oblasti Weinviertel mohou toto označení nést odrůdy Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené.

Až se vám dostane na stůl typické veltlínské s příjemnou kořenitostí a šťavnatou kyselinkou, dejte si k němu sladkovodní rybu či drůbež. Čím starší bude víno, tím jemněji se bude projevovat jeho kyselinka, ale pak sáhněte spíš k jemnějším úpravám drůbežího masa, popřípadě ryb na bázi studených předkrmů.

Rakouské veltlínské zelené bývá někdy o něco ovocnější a plnější než vína z Moravy, a tak se nebojte je vyzkoušet například v kombinaci s letními zeleninovými saláty s pikantnějším dresinkem.

Zdroj: www.ihned.cz