GastroTrend

GastroTrend - odborný portál pro gastronomii
Dnes je 21.09.2018, svátek má Matouš
GastroTrend

banner

 

RUBRIKY/ČLÁNKY » VÍNO

 

Vědci objevili nejstarší vinařství na světě. První víno se vyrábělo již před 6100 lety

 

 

Archeologové předpokládají, že by se mohly podařit objevy i starších vinařských výrob.

 

ilustracni foto

 

Milovníci vína chodí po této planetě už více než šest tisíciletí. Svědčí o tom nález, který se povedl vědcům z University of California, Los Angeles: v Arménii našli kompletní vinařství pocházející přibližně z roku 4100 př. n. l.


"Poprvé jsme získali kompletní obraz o tom, jak se vyrábělo víno před 6100 lety," komentoval objev ředitel výzkumných prací Gregory Areshian z UCLA. "Je to vůbec nejstarší objevená lokalita, na níž se podařilo společně najít kompletní výrobní zařízení včetně potřeb pro lisování hroznů, fermentačních kádí a skladovacích nádob," dodává k tomu jeho kolega Hans Barnard. Zprávu zveřejnilo lednové číslo časopisu Journal of Archeological Science.


Předtím byly nejstarším dokladem existence vinařství nádoby obsahující stopy vína, které našli němečtí archeologové v hrobce egyptského panovníka z doby kolem roku 3150 př. n. l. Dosud známá zařízení pro lisování vína byla ještě mladší: archeologové za ně považují dvě sádrovcové nádoby nalezené v Izraeli, které byly používané někdy mezi lety 1650 až 1550 př. n. l.


Šest tisíc let tradice


Objev prastarého vinařství se vědcům podařil v jeskynním komplexu označovaném jako Areni-1 v pohoří Malý Kavkaz nedaleko arménských hranic s Iránem. Archeologické práce zde probíhají od roku 2007, kdy se na povrch dostaly první nálezy. Radiouhlíková analýza provedená v Oxfordu později prokázala, že pocházejí z doby kolem roku 4000 až 4100 př. n. l., tedy z období označovaného jako doba měděná (eneolit). Tehdy už lidé začali používat něktré kovy, nacházející se v přírodě v ryzí podobě, neznali však ještě bronz ani železo.

 

Na lokalitě Areni-1 vědci našli mělký bazén z upěchovaného jílu o rozměrech přibližně metr krát metr, který byl žlábkem spojený s hlubší kádí. Mělký bazén pravděpodobně sloužil k vymačkávání vinných hroznů pomocí šlapání chodidly a mošt pak stékal do kádě. Vinaři se tedy obešli bez lisů - stejným způsobem se někde hrozny vymačkávaly ještě v 19. století, jak na Kavkaze, tak na mnoha místech ve Středomoří. Není přitom bez zajímavosti, že okolí nálezu je vinařskou oblastí dodnes; zdejší vinaři se tedy mohou pochlubit tradicí, jaká nemá jinde na světě obdoby.


Kolem bazénů se dodnes zachovaly pecky, vysušené zbytky vymačkaných hroznů a zaschlá sedlina po moštu. Díky tomu mohla paleobotanická pracoviště stanovit i druh révy, kterou dávní vinaři zpracovávali. Šlo o poddruh Vitis vinifera vinifera (réva vinná pravá), které na rozdíl od divoce žijící révy vinné lesní (Vitis vinifera sylvestris) už byla domestikovaná. V některých zemích se pěstuje dodnes.


Před časem se v téže oblasti Kavkazu našel i kožený střevíc starý 5,5 tisíce let, který je nejstarší dosud známou obuví a dokládá, že zde existovala velmi vyspělá kultura. Víno v ní možná hrálo ceremoniální úlohu, protože v mnoha zdejších hrobech společně s další výbavou ležely i džbánky a další nádoby.


Opilý Noe


Přestože je zařízení nalezené v Arménii velmi staré, archeologové předpokládají, že by se mohly podařit objevy i starších vinařských výrob.


"To, že jsme našli poměrně dobře vybavený výrobní komplex naznačuje, že vinařství už tehdy bylo výsledkem dlouhého předešlého vývoje," tvrdí Hans Barnard. "Zdejší komplex se zachoval, protože se nacházel v chráněné poloze, jinde mimo jeskyně ale mohou být doklady o ještě starší vinařské výrobě. Je to jen otázka času a peněz, kdy se podaří nějaké objevit."


Už Bible naznačuje, že popíjení vína pochází z velmi dávných dob: praotec Noe vysadil vinici, vyrobil víno a opil se do němoty hned po potopě světa, když jeho archa zakotvila na Araratu: "Noe pak obíraje se zemí, začal dělati vinice. A pije víno, opil se a obnažil se uprostřed stanu svého." (Genesis, 9.20,21).


Konkrétnější datování existence nejstarších vinařů nabízejí malby na zdech egyptských hrobek. Ukazují, že víno se prokazatelně pěstovalo, sklízelo a měnilo v lahodný mok už před 6000 až 6500 lety.


"Přeměna uhlovodíků v přírodních plodech na alkohol možná byla prvním a hlavním impulsem k tomu, aby lidé začali pěstovat rostliny dosud žijící divoce a vyrábět keramické nádoby," tvrdí Hans Barnard.

 

Zdroj: www.ihned.cz 

 
zpětzpět  tisktisk  poslat e-mailem

Autor: Jan Novák
14.01.2011 - 10:46:42

VÍNO
REKLAMA

banner

Nejčtenější články

14.06.2010 - Léto svádí k mámení

I když to venku na léto moc nevypadá, podle kalendáře ...

05.03.2010 - Se šéfkuchařem u řezníka

Jak vybrat co nejlepší maso, který kus hovězího se bude ...

08.04.2010 - Stát zakázal prodej lihovin ve více než šestilitrovém balení

Vlastní kolek musejí mít nyní také malé "placatice", které dosud ...

21.01.2010 - Speciální a neobvyklá piva české provenience

Přes určitý pokles v posledním roce stále platí, že Česká republika ...

21.06.2010 - Brambory známé i neznámé

Mezi oblíbené přílohy nejenom v našem kraji určitě patří brambory. ...

všechny nejčtenější články

REKLAMA

GastroTrend na e-mail

Přejete si zdarma zasílat novinky, články či zpravodajství GastroTrendu na Váš e-mail? Vyplňte, prosím, následující údaje.

(zasílání lze kdykoliv odhlásit)


Jméno:
Příjmení:
E-mail:
 
Copyright © 2008 - 2018 LEONN promotion s.r.o. | Publikování obsahu bez písemného souhlasu vydavatele je zakázáno.