RUBRIKY/ČLÁNKY » PIVO

Minipivovar je ideální pro zviditelnění podniku

Počet minipivovarů se v Česku blíží sto třiceti, z toho téměř šestina se jich nachází na území Prahy. Ty nejčastěji fungují přímo jako součást restaurací.

ilustracni foto

Pro ně totiž vlastní továrny na výrobu piva představují ideální příležitost, jak se odlišit od ostatních. "Pokud si majitel pořídí do restaurace pivovar, největším motivem je podnik zviditelnit, vyřadit ho ze šedi běžných hospod. Dále je to i snaha ukázat, že v pivovárku se vaří i jiné pivo, než je běžně k dostání na trhu. Majitel poté logicky vydělává nejen na pivu, ale i celkově na zvýšené návštěvnosti," říká Karel Dvořák z firmy Destila, která minipivovary vyrábí.

Speciální piva už ale nabízejí i restaurace, které přitom zařízení na jeho výrobu nevlastní. Mají ho však možnost odebírat od samostatných minipivovarů. Ty si na rozdíl od velkovýrobců mohou dovolit častěji experimentovat s různými chutěmi, a dokážou tak uspokojit aktuální poptávku.

Rozdíly mezi pivem z malých a velkých výroben vidí konzumenti především v jeho přirozenosti. Díky ní se ale trvanlivost zkracuje zpravidla jen na pár týdnů. "Většinou se totiž prodává nefiltrované. Ale jde o opravdu přírodní produkt, není potřeba si vypomáhat nějakými berličkami, které eliminují přirozený proces stárnutí," doplňuje Dvořák.

Kvůli levnému pivu se minipivovarům nedařilo

První minipivovar se objevil v USA, kdy části spotřebitelů již nevyhovovala masově vyráběná produkce. "Chuť už nebyla taková, jakou požadovali. Vznikla potřeba vyrobit pivo co nejpoctivěji, aby bylo opravdu kvalitní, byť bude dražší. U nás se minipivovary objevily v devadesátých letech, jejich rozvoj byl ale velmi pomalý," vypráví Pavel Vojta z firmy B-kontakt.

Mezi hlavní důvody patří tehdejší nízká cena piva, které mohly minipivovary jen stěží konkurovat. Každý rok proto přibývaly jen po jednom či po dvou.

Zlom ale přišel před pěti lety a nyní již v celé republice vzniká až dvacet minipivovarů ročně. "Tady se dá najít souvislost i s tím, že trh obsadily mezinárodní firmy, které vyrábějí pivo dle svých pokynů, tedy co nejhospodárněji. To může vyvolat dojem, že jeho kvalita už není taková. Navíc u nás dosahuje podíl minipivovarů jednoho a půl procenta, zatímco v Americe osmi. Potenciál pro růst tu tedy je," dodává výrobce minipivovarů Vojta.

Například jen v Praze již nyní vznikají další tři. Zájem o tento druh piva je právě v metropoli z celé republiky největší, především díky vyšším platům Pražanů a také cizincům.

Z nich mají podle prezidenta Českého svazu minipivovarů Jana Šuráně zájem především Švédové, Finové a Rusové. "Poučenější pivní fajnšmekři už jezdí cíleně za speciály, běžným cizincům ale většinou stačí běžné české pivo," říká Šuráň. Ten si také zároveň myslí, že na pražském trhu je prostor pro maximálně 25 minipivovarů.

V Praze se investice vrátí i do čtyř let

Ačkoliv výrobní cena moku z minipivovaru je mnohem vyšší než toho z velkých pivovarů, v centru Prahy se často rozdíly mezi konečnými cenami už stírají.

Například restaurace U Bansethů točí plzeňské pivo za pětatřicet korun, zatímco sousední pivovar Bašta, který má stejného majitele, nabízí pivní speciály dokonce laciněji. "Samozřejmě, že oproti běžným konzumním pivům si zákazník připlatí, ale proti Plzni máme vlastní pivo ještě o dvě koruny levnější. Navíc zájem o něj je nyní obrovský," říká provozní Tomáš Bašta.

Ten nabízí dva stálé druhy vlastního piva a navíc ještě jeden, který neustále obměňuje. Nedávno tak mohli lidé ochutnat wasabi pivo s křenem a na Valentýna i růžové pivo s nádechem malin.

Pořizovací cena minipivovaru se pohybuje nejčastěji mezi dvěma a čtyřmi miliony korun. Podle výrobců se návratnost investice v Praze pohybuje kolem čtyř let. "Záleží na lokalitě, snáz se vrací v centru hlavního města, kde je nabídka určena i pro turisty, než někde v regionu, kde cena za sklenici nesmí být tak vysoká. Za čtyři roky ale je investice v Praze návratná," míní Pavel Vojta z firmy B-kontakt.

Vlastní minipivovar lze pořídit za necelý půlrok

Jelikož provozování minipivovaru je vázanou živností, musí mít zájemce živnostenské oprávnění a také odpovědnou osobu, která je vzdělaná právě v oboru pivovarnictví. Při výrobě nad dvě stě litrů piva ročně je navíc potřeba ještě souhlas celního úřadu.

Strojní zařízení se vyrábí zhruba přes čtvrt roku. "Když si objednáte minipivovar, kde uvaříte až tisíc litrů piva denně, bude se celé zařízení vyrábět přibližně čtyři měsíce. Vždy se tvoří na zakázku, vždy jde o unikátní řešení," říká Karel Dvořák ze společnosti Destila.

Během následujícího měsíce dojde k namontování a poté je již možné začít vařit. Jedna várka je hotová přibližně za osm až dvanáct hodin. Vznikne takzvaná mladina, která následně musí kvasit a ležet. Než se pivo objeví v nabídce, trvá celý proces zpravidla jeden měsíc. Samozřejmě platí přímá úměra, že čím více stupňů pivo má, tím déle musí zrát.

Zařízení, které zahrnuje především tanky a dvounádobovou varnu piva, je možné zřídit na ploše o velikosti mezi čtyřiceti až sedmdesáti metry čtverečními. Je ale nutné počítat i s dalším prostorem, mimo jiné pro sklad na suroviny a také místností pro zrání piva.