RUBRIKY/ČLÁNKY » PIVO

Josef Vávra, spolumajitel a vrchní sládek Rodinného pivovaru Bernard

Původní humpolecké pivo skončilo v kanálu

Velké pivovary čelí už druhým rokem poklesu spotřeby piva, a proto hledají nové možnosti, jak zvýšit prodej: po speciálech si letos hodně slibují od ovocných piv.

Josef Vávra, spolumajitel humpoleckého pivovaru Bernard, na jejich dlouhodobý úspěch však příliš nesází. Sládek tohoto pivovaru sice není na veřejnosti vidět tolik jako jeho společník, je to ale právě on, kdo určuje, jak bude Bernard chutnat. A daří se mu přicházet na trh s novými produkty, které mají slibný obchodní potenciál.

HN: Minulý rok zaznamenal Staropramen úspěch s lehkým ovocným pivem Lemon, letos se do tohoto byznysu vrhla řada pivovarů, ale Bernard ne. Nevěříte tomu?

Velkým pivovarům teď dva roky klesal prodej, a tak hledají nový segment, aby trend zastavily. Zkoušejí různé cesty přes ochucená piva až po prodej v PET lahvích. My jsme se zaměřili jen na nealkoholická ovocná piva. Úspěch Lemonu byl v loňském roce velkým překvapením a je logické, že se radlery objevují jako houby po dešti. Ale já osobně si nejsem jistý, že trh zachrání právě radlery. Výsledek bude, že Staropramen prodá méně svého Lemonu a ostatní už takový úspěch mít nebudou.

HN: Ovocným pivům se přesto nevyhýbáte...

Vůbec ne. Když jsme začali vařit nealkoholickou švestku, byl to zajímavý počin. V době, kdy ostatním pivovarům začal klesat výstav, jsme díky nealkosegmentu rostli. Dnes tvoří zhruba 15 procent celkového výstavu a přes 30 procent lahvového piva.

HN: To je jen jeden z experimentů, na kterých jste postavili pověst značky. Řada novinek, které Bernard uvedl na trh, byla tak úspěšná, že je převzala konkurence. Co vy sám z nich zpětně považujete za nejlepší rozhodnutí?

Hodně dobré bylo pivo s kvasnicemi, Sváteční ležák. Ten jsme dělali už od roku 1994 a zpočátku jsme ho stáčeli do klasických lahví. Jeho prodej ale raketově stoupl až v roce 2002, když jsme ho začali stáčet do retro lahve s patentním uzávěrem. Najednou Sváteční ležák zaznamenalo mnoho lidí jako to nejlepší pivo, které máme, předtím si ho řada z nich vůbec nevšimla. Začalo se prodávat díky obalu - lahvi a dřevěné bedýnce, které podtrhly přírodní charakter nepasterizovaného piva. Bylo dražší, ale lidé byli ochotní cenu akceptovat.

Potom jsme také jako jedni z prvních dodávali nefiltrované sudové pivo. Teď už ho prodává téměř každý pivovar. A důležité pro nás také bylo, že jsme jako jedni z prvních přišli na trh s nealko pivem.

HN: Pivovary velikosti toho vašeho bývají obvykle známější jen ve svém okolí. Bernard na rozdíl od nich funguje jako celostátní značka. Čím to, že si právě Bernard vybudoval silnou pozici mimo svůj region?

Mohli za to naši předchůdci, kteří udělali humpoleckému pivu "dobré" jméno. Když jsme ze začátku někam dovezli naše pivo, hospodský ochutnal a řekl: "To bych bral. A odkud že to jste? Humpolec? Tak to si ještě rozmyslím..." V okolí dobře věděli, jaké pivo umí humpolecký státní podnik, a tak jsme byli donucení si tu dobrou pověst nejdříve vybudovat jinde. Teprve potom jsme se vraceli i domů.

HN: Podařilo se to?

Jsme dosti úspěšní, i když máme oproti pivovarům v jiných krajích ztíženou situaci. Taková koncentrace průmyslových pivovarů jako na Vysočině nikde není. Dvacet kilometrů od nás se vaří pivo v Pelhřimově a v Havlíčkově Brodě, podobně daleko je také Jihlava. Ale jen my jediní prodáváme po celé republice, jinak jsou to piva místní, takzvaně okolo komína. Snad Pelhřimov má pár hospod v Praze a v Brně, ale jinak tyto pivovary prodávají hlavně ve svém okolí.

HN: Jak to v pivovaru vypadalo, když jste ho přebírali?

Ve sklepě leželo asi 2500 hektolitrů piva nevalné kvality, humpolecké pivo odebíralo asi pět hospod v okolí a pivovar stál. Během prvního měsíce jsme celý pivovar vyčistili a umyli a pak jsme začali vyrábět vlastní pivo. To, které jsme museli koupit s pivovarem, jsme po domluvě s čistírnou odpadních vod postupně vypouštěli do kanalizace. Když jsme si spočítali, kolik bychom museli vyvézt cisteren, bylo to tak jednodušší.

HN: Jaký jste měli na začátku prodej?

Svoje pivo jsme začali vyrábět v roce 1992 a prodali jsme 106 tisíc hektolitrů. Státní podnik udělal v tomhle pivovaru o rok dříve 27 tisíc hektolitrů. Od té doby jsme se pod 100 tisíc hektolitrů dostali jen jeden rok.

HN: Díky čemu se podařilo tak rychle zvýšit produkci?

To je jednoduché, já jsem o pivu v té době už něco věděl a Standa Bernard ho dokázal prodat. Byla to tahle symbióza, díky které jsme dnes tam, kde jsme. A pak také je u nás majitel zároveň ten, kdo pivovar řídí, a to není příliš obvyklé.

HN: Kde má tato ideální symbióza kořeny?

Na severní Moravě. Já sice pocházím z Humpolce, ale odešel jsem odtud už ve čtrnácti. Vyučil jsem se sladovníkem, pak jsem si udělal večerní průmyslovku a následně jsem vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Tam jsem se také seznámil s manželkou a za ní jsem se přestěhoval do Opavy.

Když skončil bývalý komunistický režim, pracoval jsem v pivovaru v Ostravě. Tehdy hodně českých pivovarů vozilo cisternové pivo do Polska. Tam je v malých stáčírnách plnili do lahví a prodávali.

Standa Bernard měl v té době v Opavě noviny a chtěl, aby byly nezávislé. Hodlal je financovat i tím, že by zařizoval prodej piva do Polska. Já jsem byl proto pověřen, abych se spolu s ním v Polsku podíval, které stáčírny by pro to byly vhodné. Žádnou jsme sice nakonec nevybrali, ale už jsme zůstali v kontaktu a věděli jsme o sobě.

Pivovar Bernard

Tradice humpoleckého pivovaru sahá až do 16. století, ale jeho současný příběh začal v roce 1991. Tehdy Josef Vávra se Stanislavem Bernardem a Rudolfem Šmejkalem vydražili zkrachovalý pivovar v malé privatizaci.

Za dvacet let se jim podařilo z regionálního podniku vybudovat uznávanou celostátní značku. Z výstavu 27 tisíc hektolitrů, které produkoval původní státní humpolecký pivovar, se jejich produkce vyšplhala až ke 200 000 hektolitrů v roce 2009.

Od roku 2000 je Rodinný pivovar Bernard akciovou společností. V roce 2001 do něj jako strategický partner vstoupil belgický pivovar Duvel Moortgat. Českými spolumajiteli firmy jsou nadále Josef Vávra a Stanislav Bernard.

Když jsme ze začátku někam dovezli naše pivo, hospodský ochutnal a řekl: "To bych bral. A odkud jste? Humpolec? Tak to si ještě rozmyslím..." Byli jsme tedy donucení si dobrou pověst vybudovat nejdřív jinde.

Josef Vávra (52)

Celý profesní život rodáka z Humpolce je spojený s pivem. Vyučený sladovník s diplomem z Vysoké školy chemicko-technologické působí v pivovaru Bernard jako vrchní sládek a stojí za řadou zajímavých nových produktů. Kromě výroby piva v Humpolci řídí sladovnu v Rajhradě, která vyrábí slad nejen pro Bernarda.

Zdroj: www.ihned.cz