Pivovarnický trh se mění: Spotřeba piva v Česku i ve světě stále klesá. Českému chmelu navíc roste konkurence v Číně.
Nebývalou krizí procházejí pěstitelé chmele. A to nejen ti čeští, ale ve světě obecně. Spotřeba piva výrazně klesá, klesá i zájem o hořké ležáky a mezi největší globální pěstitele se dere Čína. Tradiční dodavatelé začínají mít problém s odbytem, a tedy i výkupní cenou.
Česko jako jeden z největších producentů základní pivovarnické suroviny a pověstné svým žateckým poloraným červeňákem na tom není o moc lépe. Část úrody, kterou letos chmelaři označují za nejlepší za poslední léta, dokonce zůstane ladem. "Vzhledem k této situaci a po zkušenostech z minulého roku předpokládáme, že se sklízet bude pouze smluvně zajištěné množství a zbývající část nebude sklízena," potvrzuje Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec, které sdružuje většinu tuzemských pěstitelů.
Letošní velmi dobrou a kvalitní úrodu budou pěstitelé prodávat na hranici rentability a někteří zřejmě i pod cenou. Loni prodávali tunu chmele za zhruba 180 tisíc korun, letos tvrdí, že cena klesne možná až ke 120 tisícům korun.
Jenže jde zatím o hrubé prognózy, přesné ceny budou jasné až po vyhodnocení celé sklizně, která začala minulý týden a potrvá zhruba až do první třetiny září. Už teď je ale jasné, že odhady se příliš lišit od skutečnosti nebudou, protože podobná situace panuje i jinde ve světě. S krizí odbytu se potýkají i další globální hráči a trhy. Včetně těch největších a tradičních. Tedy v první řadě Německa, které pro letošek snížilo osázené plochy z více než 18 tisíc hektarů o 500 hektarů, ale i USA, které má druhé největší plochy chmelnic na světě - necelých 13 tisíc hektarů a snížilo je pro letošek o 600 hektarů. A přesto mají nadále problém s odbytem.
Zvýšit export by mohli čeští pěstitelé jen za cenu výrazného zlevnění. Paradoxně však nyní doplácejí na to, že si Česko už tradičně zakládá na produkci jedné z nejkvalitnějších odrůd, tedy žateckého červeňáku, který patří i k nejdražším. Jeho podíl na celkové produkci je zhruba 85 procent.
Česko dlouhodobě vyváží na 80 procent chmele, v minulých letech nejvíc do Japonska, kde rostl zájem o piva - ležáky - plzeňského typu. "Bohužel pro nás prochází Japonsko dlouhodobými ekonomickými problémy, které byly v letošním roce umocněny zemětřesením a následnou katastrofou s navazující tsunami," připomíná Zdeněk Rosa.
V minulosti představoval pro Česko záruku velkého odbytu chmele i americký trh, ale v případě USA se v polovině devadesátých let rozhodl pivovar Anheuser-Bush údajně po nedořešených známkoprávních sporech o značku "Bud" ukončit odběr chmele z České republiky.
Problém pro tradiční pěstitele chmele představuje v posledních letech i Čína. Neexistují přesné a jednotné statistiky o ploše tamních chmelnic a produkci, ale ty nejstřízlivější uvádějí už téměř šest tisíc osázených hektarů s výnosem zhruba 16 tisíc tun.
Ani na nových trzích se chmel, který dává pivu hořkost, příliš neuplatní. "V oblasti blíže rovníku se nacházejí potenciální nová odbytiště, ale tam je zájem spíš o piva méně hořká, tedy méně chmelená, a s nižším obsahem alkoholu," připomíná výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.
Pěstitelé už tedy mohou asi zapomenout na roky rekordních sklizní. Ještě předloni dosáhla světová produkce chmele hodnoty kolem 111 tisíc tun, loni už necelých 99 tisíc tun. V Česku byl rekordní rok 1998, kdy chmelnice vydaly na 14 tisíc tun chmele, který se zpracovává u nás nejčastěji ve formě granulí. Loni už byla produkce poloviční. Pro letošek už sice pěstitelé počítali s dalším poklesem spotřeby piva, a tedy nižším odbytem chmele, snížili o víc než 10 procent osázené plochy, ale přesto je to málo. I tak zbývá víc než pivovary potřebují.
Z nadúrody chmele by se české pivovary paradoxně mohly radovat. Suroviny mají dostatek, navíc špičkové kvality za výhodnou cenu. Tak úplně jednoduchá úměra tu ale neplatí. Větší část suroviny mají pivovary zajištěnou v dlouhodobých a předem dohodnutých smlouvách - například z loňska. Jejich změna je možná jen po vzájemné dohodě s pěstiteli.
Pivovary mají navíc ve skladech i zásoby z předchozího roku. "Jelikož je český chmel pro naše pivo nenahraditelný, snažíme se v dobrých letech, jako například v předcházejících dvou ročnících, vytvořit strategické zásoby," potvrzuje například Jiří Mareček, mluvčí největšího pivovarnického uskupení, a tedy i největšího odběratele chmele v Česku skupiny Plzeňského Prazdroje.
Tuzemští pěstitelé tedy na jedné straně musejí i do budoucna počítat s poklesem produkce, na druhé straně však na tom Česko, co se týče spotřeby chmele, ještě není tak zle. Na domácím trhu se sice uplatní jen pětina zdejší produkce, ale zájem o méně sladká piva až hořké ležáky je u nás stále vyšší než jinde ve světě.
84,5 procenta
celkové produkce chmele v Česku tvoří odrůda žatecký poloraný červeňák. Odrůdy, jako je Sládek, Premiant či Bor a další, tvoří v exportu i domácí spotřebě menšinu.
134 pěstitelů
se v Česku zabývá produkcí chmele. Největší je blšanská společnost PP servis, která zásobuje především pivovary Plzeňského Prazdroje.
14 tisíc tun
je česká rekordní produkce chmele z roku 1998. Loni už tuzemští pěstitelé sklidili zhruba polovinu. Přibližně 80 procent z toho se vyváží.
Zdroj: www.ihned.cz
Autor: Miroslav Petr
24.08.2011 - 09:43:33
NH Hotels otevřel dva hotely v Praze a Olomouci, další ...
Jak vybrat co nejlepší maso, který kus hovězího se bude ...
Přes určitý pokles v posledním roce stále platí, že Česká republika ...