Bouře o sklenici vody

 Vodohospodáři bojují s nápojáři o přízeň restauratérů. Ti už začínají nalévat kohoutkovou.

Ještě před pěti lety utráceli Češi za balenou vodu přes sedm miliard korun ročně. S příchodem krize však mnoho z nich přišlo na to, že pít se dá i voda z kohoutku. Trh s lahvovou vodou se tak loni oproti roku 2006 propadl o více než půl miliardy.

Stoupající oblibu vody z vodovodu potvrzuje i průzkum největší tuzemské vodohospodářské firmy Veolia Voda ČR. Loni ji pilo 84 procent lidí, o pětinu více než před pěti lety.

Lidé, kteří jsou z domova zvyklí na vodu z kohoutku, ji však stále častěji chtějí pít i v restauracích - tak jak je to běžné v západní Evropě či v i Americe. Jenže většina tuzemských hospod se těmto choutkám« brání. Ve hře je totiž tučná marže z prodeje balené vody.

Veolia proti nápojářům

Nejznámějším propagátorem kohoutkové vody je právě Veolia. V létě 2009 spustila speciální kampaň Čerstvá kohoutková? Stačí říct!

Do projektu se zapojilo již přes 300 restaurací a jejich počet dále roste. Samozřejmě, je to jen kapka v moři.

V Česku máme odhadem 30 tisíc pohostinských zařízení, v kolika z nich vám donesou kohoutkovou vodu, si ale netroufám odhadnout, říká prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky Václav Stárek.

On sám je však přesvědčen, že host by měl na požádání vodu z kohoutku dostat. Měli by mu ji donést například tehdy, když si objedná lahev vína nebo nějaký pokrm,« říká.

Jenže kohoutková voda v restauracích přesto není samozřejmostí. V mnohých podnicích vám na otázku: Máte vodu z kohoutku? stále odpovědí sice těžko uvěřitelné, leč nekompromisní: Ne.

Stoupající asertivita zákazníků podporovaná nejen Veolií, ale například i nekomerčními internetovými projekty vodovoda.cz a souvisejícím Česko pije vodovodu«, však jejich podíl snižuje.

Zájem o vodu z kohoutku roste vzhledem k tomu, že lidé mají stále více zkušeností ze zahraničí, kde je tato praxe běžná, a rovněž proto, že se zvyšuje ekologická informovanost, vysvětluje vedoucí projektu vodovoda.cz Václava Kunová.

Na webu vodovoda.cz lze najít informace o tom, kde kohoutkovou vodu nalijí a kde ne. Naši hodnotitelé dostali vodu z vodovodu téměř ve dvou třetinách z 340 navštívených podniků. Ne vždy jim ji však donesli ochotně, upozorňuje Kunová.

Zisk, nebo ztráta?

Asi nejznámějším »odpíračem« kohoutkové vody je šéfkuchař pražského Café Imperial Zdeněk Pohlreich. V jeho podniku sice běžnou vodu dostanete, ale pouze ke kávě a v minimálním množství.

Voda ke kávě je tradice, tím to ale končí,« vysvětluje Pohlreich. Češi jsou podle něj přímo posedlí chtěním dostat něco zadarmo. Já ale nevidím jediný rozumný důvod, proč bych to měl podporovat. Cílem každého podnikání je zisk a voda zadarmo znamená ztrátu, má jasno slavný šéfkuchař.

Ne všichni podnikatelé však jeho názor sdílejí.

Kohoutkovou vodu zdarma považuji za naši velkou konkurenční výhodu. Od hostů často slýchám, že se k nám vracejí právě proto, že ji tady dostanou, říká majitelka pražské kavárny Caféidoskop Helena Dolejšová.

Voda zdarma je podle ní samozřejmost. S podobným přístupem se lze setkat kupříkladu v ostravské vegetariánské restauraci Burfi či v pražském podniku La Casa Blů (známém z dnes již kultovního snímku Samotáři).

V Burfi hostům nosí džbánek s vodou automaticky, bez ptaní. V nápojovém lístku La Casa Blů zase najdeme položku »voda z kohoutku Veolia« - a to bez ceny, tedy zdarma.

Kohoutková voda, respektive Voda z pražského vodojemu se objevuje i v nápojových lístcích kavárny a restaurace Retro. Tam ale cena nechybí. Deci stojí deset korun. Podniků, které kohoutkovou« prodávají, ovšem mnoho není. Naši hodnotitelé jich v republice napočítali pouze šest, podotýká Kunová.

Míň za vodu? Víc za jídlo

Vodu zdarma přitom dávají i v mnohem luxusnějších podnicích. Patří k nim i pražská restaurace Villa Richter či hotel InterContinental.

Kohoutkovou vodu nabízíme již od otevření hotelu v roce 1974. Zahraniční klientela - zejména francouzská, španělská, italská a řecká - ji totiž považovala za samozřejmost, vysvětluje mluvčí hotelu Petra Kazdová.

Tato strategie však pro InterContinental neznamená zásadní ztráty. Podle naší kalkulace jde o zanedbatelnou částku, konstatuje Kazdová. Dodává však, že kdyby hosté požadovali pouze kohoutkovou vodu, tržby hotelu by to jednoznačně ovlivnilo.

Vodu z vodovodu příliš nechtějí ani hosté pražské restaurace Pizza Nuova. Zákazník ji u nás dostane na požádání už od chvíle, kdy jsme otevřeli, tedy od roku 2006. Velký ani rostoucí zájem jsme ale nezaznamenali, říká vedoucí restaurace Marek Landsinger.

Co by ale následovalo kdyby se host požadující kohoutkovou vodu stal standardem? Pravděpodobně by zdražily ostatní produkty, předpokládá Landsinger.

Zvýšení cen by nebylo překvapení. Asi žádná restaurace nevydělává speciálně na nealkoholických nápojích - a už vůbec ne na vodě. Marže z balené vody přesto není zanedbatelná položka, konstatuje Stárek.

Za litr balené vody host běžně zaplatí sto korun. Jednu z nejběžnějších položek českých nápojových lístků - čtvrtlitrovou Bonaquu - nakupují restauratéři zhruba za šest korun, hostům ji však prodávají zpravidla o dvacet korun dráž.

Kdyby restauratér přestal vydělávat na vodě, musel by prodávat dražší jídlo, a host by nakonec zaplatit stejnou částku a zároveň pil méně kvalitní vodu, říká Alessandro Pasquale, ředitel Karlovarských minerálních vod.

Země by pila kohoutkovou

Ne všichni spotřebitelé však kvalitativní rozdíly mezi kohoutkovými a balenými vodami vnímají.

Někteří zapomínají na to, že voda z kohoutku a balená minerální, pramenitá či kojenecká voda jsou zcela rozdílné kategorie výrobků, tvrdí výkonný tajemník Svazu výrobců nealkoholických nápojů Zdeněk Huml.

Podle něj jde přitom o rozdíl podobný tomu mezi karbanátkem vyrobeným z chemicky upravené hmoty neznámého živočišného původu a kvalitním roštěncem z konkrétního kusu dobytka z biochovu.

Jenže otázka kvality není tak docela jednoznačná. Paušálně nemůžeme říci, že by byla balená voda lepší než voda z kohoutku, ale nemůžeme to říct ani naopak, upozorňuje pracovník Státního zdravotního ústavu František Kožíšek.

Porovnání kvality vod byl věnován i průzkum, který provedl na podzim roku 2009 spotřebitelský časopis Test.

Zjistili jsme, že v některých případech je kohoutková voda dokonce kvalitnější než ta balená, sděluje šéfredaktorka časopisu Ida Rozová.

Pití vody z kohoutku má navíc jednu nespornou výhodu. Je ekologičtější. Nezůstávají po ní prázdné plastové lahve.

Lahvové se nedaří

Odbyt balené vody klesá od roku 2005, kdy její prodeje dosáhly vrcholu - konkrétně objemu 912 milionů litrů. V roce 2009 se pak její celkový objem meziročně snížil nejvýrazněji - o 72 milionů litrů na 805 milionů litrů.

V loňském roce se vody v lahvích prodalo opět méně. Přesná čísla sice zatím nejsou k dispozici, ale sestupný trend celého trhu shodně potvrzují dva nejsilnější hráči: Coca-Cola ČR a Karlovarské minerální vody.

Spotřeba nealkoholických nápojů v České republice skutečně mírně klesá, lidé pijí více vodu z kohoutku. Zatím však nelze odhadovat, zda se jedná o krátkodobou změnu, nebo o začátek dlouhodobého trendu, říká ředitel odboru statistiky zemědělství Českého statistického úřadu Jiří Hrbek.

Hlavní příčinou je patrně rozdíl mezi cenami balené a kohoutkové vody. Za litr té balené v obchodě zaplatíte sedm korun. Za zhruba stejnou cenu vám ale potrubím přiteče 100 litrů vody.

72 milionů litrů
O tolik poklesl ve srovnání s rokem 2008 prodej balené vody v roce 2009.

Zdroj: www.ihned.cz

zpět  tisk  

Autor: Petra Sýkorová
25.03.2011 - 06:33:07