Ovoce básníků

Sladká chuť žluté dužniny manga nemusí být jenom součástí zmrzliny nebo vyhlášeného indického lasí, hodí se i do krevetového kari. A neztratí se ani v kambodžském kalamárovém salátu.

Přestože se mango pěstuje v různých částech světa, pro mě je synonymem Asie. Právě tam, konkrétně v indickém městě Amritsar, jsem snědla první mango, jehož chuť mně poopravila žebříček nejoblíbenějšího ovoce. Z posvátného města všech Sikhů mi proto v paměti nejvýrazněji nezůstal ani zlatý chrám Hari Mandir, ani střídání stráží na pákistánské hranici, které připomíná montypythonovskou skeč o ministerstvu švihlé chůze. Nejsilnější vzpomínkou na Amritsar pro mě zůstává pojízdný stánek s umně vyskládanou pyramidou šišatých plodů, který celý den stával u parku Jallianwala Bagh.

Tři manga za dvě rupie (asi pět korun), to je rozhodně nejlepší poměr intenzity chuti a ceny, s jakým jsem se kdy potkala. Kluci se den co den upřímně bavili entuziasmem, se kterým jsem se k Jallianwala Bagh hnala, a posléze taky nad tím, jak do sebe mango soukám. Doměkka uzrálé plody rozhodně nešlo nařezat do pravidelných kostiček trčících od pecky, jak se obvykle doporučuje. Nejjednodušší metodou konzumace se nakonec ukázalo být postupné ohlodávání dužniny.

Dokonalý požitek kazily jenom dva neestetické detaily - tričko pokapané sladkou šťávou a vlákna manga v zubech. S odstupem času a kilometrů mám pocit, že jsem musela vypadat jako umatlaná divoženka, ale v tu chvíli mi to bylo jedno. Na světě byly jenom dvě věci: moje chuťové pohárky a ta nekonečně sladká a intenzivní chuť manga.

Propadnout vášni pro mango v Indii, to není nijak těžké. Plody s výrazně žlutou dužninou koneckonců inspirovaly i mnohé verše zdejších básníků. Urdský básník Mirza Ghalib byl kupříkladu znám tím, že se systematicky prochutnával rozličnými odrůdami manga, v dopisech přátelům jmenuje desítky variet tohoto ovoce, které měl možnost okusit. O květech a plodech mangovníků psal také Rabindranath Tagore či Sa´d Bin Ard. "Sladké mezi zuby, plné šťávy a vzpomínek...," citujme za všechny trinidadskou spisovatelku a básnířku Lisu Allen-Agostiniovou.

Stejně jako v Indii je mango považováno za národní ovoce i v dalších asijských zemích; Pákistánu, na Filipínách nebo v Bangladéši. V kuchyni se zde mango používá na desítky způsobů. Na sladko se z něj připravuje úchvatná zmrzlina, v krámku Nirula za dillíským hlavním náměstím Connaught Place patří mangová k těm nejprodávanějším.

A potom je tu samozřejmě mangové lasí - osvěžující nápoj, v němž se nakyslá chuť jogurtu potkává se sladkostí ovoce. Patřilo k prvním pouličním pochoutkám, kterým jsem, navzdory ne zrovna klinicky čistému procesu přípravy a z něj vyplývajících nebezpečí, podlehla.

Mango se přidává také do různých ovocných tyčinek a koláčů, sladká cesta však není jedinou, kterou pro ně musíte zvolit. Zejména zelené mango je skvělou přísadou do desítek slaných pokrmů napříč celou Asií. Mangové kari z krevet je kořeněno čili, lístky kari a kurkumou, ovoce v něm obstarává sladký podtón. V mangové polévce se zase mango potkává s okurkami, a pokud tuto kombinaci zpracujete na studeno a přidáte limetkový džus, vznikne osvěžující orientální gazpacho.

Další kulinářskou oblastí, kde se dají manga skvěle využít, jsou saláty. Mezi moje nejoblíbenější patří kambodžský recept Swai nhoam di hu. Ten mango kombinuje s plátky olihní, limetkovým džusem a aromatickou rybí omáčkou. Tato exotická krmě se dá podávat samostatně jako předkrm, a jestli z ní chcete udělat hlavní jídlo, stačí ji servírovat s rýží.

Mango-kalamárový salát

(rozpis na 4 porce)

1 větší zelené mango
1/2 kg malých olihní
1 polévková lžíce rybí omáčky
1 polévková lžíce
limetkové šťávy
1 polévková lžíce horké vody
1 lžička cukru
1 čili paprička
1 menší cibule
1/4 lžičky soli
1 červená paprika
1 polévková lžíce čerstvě nasekané máty
50 g burských oříšků

Olihně vykucháme, očistíme a nakrájíme na kousky o velikosti sousta. V míse smícháme limetkovou šťávu, cukr, rybí omáčku a nasekanou čili papričku zbavenou semínek.

V pánvi přivedeme k varu osolenou vodu, vhodíme do ní kousky olihní a vaříme 2 až 3 minuty.

Olihně scedíme, necháme okapat a na servírovací mísu vyskládáme spolu s mangem nakrájeným na kostičky, najemno nasekanou cibulí a paprikou nakrájenou na kostičky.

Lehce promícháme. Do dresinku z omáčky, šťávy a koření přimícháme mátu a najemno nasekané burské oříšky, pak dresinkem polijeme obsah servírovací mísy. Podáváme samotné nebo s rýží jako hlavní jídlo.

Zdroj: www.ihned.cz

zpět  tisk  

Autor: Petra Pospěchová
16.04.2012 - 07:48:54