Vejce jsou na jaře ideální surovinou - jsou výživná a současně nabitá zdravím. Jediné, co jim chybí, je vitamin C. Stačí je však zkombinovat s citronovou šťávou v řecké polévce avgolemono a máte v jednom talíři úplný vitaminový koktejl.
Kromě různého býlí jsou symbolem jara vejce - slepice začínají s oteplením víc nést, žloutek má výraznější barvu. Ani jedno z toho ale neplatí pro nosnice chované v klimatizovaných halách, což je možná o důvod víc, proč v tuhle roční dobu sáhnout po vejcích farmářských, od slepic, které se popelí na dvorku.
Vejce považuje za typické jarní jídlo i proslulá autorka spisů o výživě Marie Úlehlová-Tilschová. "Ve vejci jsou předně ukryty látky živící, z nichž se tělo buduje a udržuje. Jsou to hlavně bílkoviny, které se takto právě po bílku vaječném jmenují. Ve vejci jsou však obsaženy i látky sytící - totiž ve žloutku tuk -, které dodávají sílu k pohybu i práci," chválí Úlehlová- Tilschová přednosti vajec.
Za pravdu jí v druhém bodě dává i František Skopalík, nejvýznamnější moravský propagátor moderního polnohospodářství v 19. století: chasa, která v jeho obci, Záhlinicích u Hulína, poprvé vyháněla na pastvu, s sebou mívala "výhončí svačinu", tedy vejce na slanině, aby celý den vydržela mimo domov.
Živící a sytící látky ovšem nejsou to jediné, proč dávat pozor, aby bylo v jídelníčku dosti vajec. Nechybějí v nich totiž ani látky, jimž Úlehlová-Tilschová říká ochranné. "Vejce obsahují vitaminy, hlavně ten, který chrání tělo před nákazou a zrak před noční slepotou neboli vlčí mlhou. A také ten, který u dětí napomáhá k obraně před křivicí, jež jim křiví nožky a hrbí záda," píše ve své knize Rok v české kuchyni.
Úlehlová-Tilschová má naprostou pravdu, vejce obsahují skoro všechny vitaminy, tedy kromě "céčka", ale také minerály - hlavně železo, fosfor a draslík - a stopové prvky, například selen. Kolik výživných látek ve vejci zůstane, záleží na úpravě; třeba vejce natvrdo z tohoto pohledu nepatří k těm nejvhodnějším, stejně jako vejce smažená na tuku. Naopak přímo vitaminového koktejlu dosáhnete v tradičním řeckém receptu, kterým je polévka avgolemono, jež vejce kombinuje s citronovou šťávou. Překlad názvu pokrmu je doslova "vejce a citron".
Řekové ji připravují během celého roku, nejvíce se však hodí na jaro. Avgolemono je polévka osvěžující a přitom silná a výživná, její základ totiž kromě dvou zmiňovaných ingrediencí tvoří také vývar ze slepice či kuřete.
Podobný pokrm znají i v arabských zemích, kde se mu říká beida bi-lemoune, či v Turecku, kde je znám jako tarbiya. Ve jmenovaných zemích, stejně jako v sefardské kuchyni či na Apeninském poloostrově se kombinace vajec a citronu připravuje nejen v podobě polévky, ale i jako omáčka. Řekové ji podávají k plněným vinným listům nebo k vepřovému, na Středním východě se s touto omáčkou setkáte jako s doplňkem ke kuřecímu či rybě.
Pokud jde o polévku, má napříč regiony, ale i v samotném Řecku řadu podob. Její konzistence se pohybuje od poměrně husté až po lehoučkou, čirou. Povinný není ani základ z drůbežího vývaru, citronovo-vaječná omáčka existuje třeba také v jehněčí variantě, kterou Řekové tradičně vaří během Velikonoc; říká se jí magiritsa.
Avgolemono se obvykle připravuje z celých vajec, někdy se bílky zvlášť vyšlehají do pěny a teprve potom smísí se žloutky a citronovou šťávou. V některých rodinách se ovšem bílek nepoužívá vůbec a do polévky se přidávají jenom žloutky.
Citronová šťáva je však součástí polévky vždy, i když možná není úplně původní ingrediencí. V sefardské kuchyni, odkud prý recept původně pochází, se do ní přidávala spíše šťáva z granátových jablek, trpkých pomerančů nebo kyselá šťáva z hroznů.
(rozpis na 4 porce)
1 litr slepičího vývaru
1/2 hrníčku dlouhozrnné rýže
3 velká vejce
1/4 hrníčku nasekaných bylinek (pažitky, kopru, kerblíku ap.)
1/4 hrníčku citronové šťávy
sůl
Slepičí vývar přivedeme v kastrolu k varu, vhodíme do něj rýži a necháme v přikrytém hrnci při mírném varu necelé čtvrt hodiny.
Když je rýže skoro hotová, rozbijeme vejce, přidáme citronovou šťávu a vše dohladka rozšleháme.
Přidáme postupně několik lžic horkého vývaru a pokračujeme ve šlehání.
Připravenou směs vmícháme do vývaru s rýží a pomalu, na nízkém plameni promícháváme, až se vývar s vejci dokonale spojí. Nemělo by to trvat déle než minutu nebo dvě. Potom kastrol odstavíme z plotny, přidáme nasekané bylinky a podle chuti osolíme.
Můžeme přidat také kousky drůbežího masa, které zbyly z přípravy vývaru, nebo povařenou zeleninu jako mrkev či celer.
Zdroj: www.ihned.cz
Autor: Petra Pospěchová
24.04.2012 - 09:12:14
Po celém světě během tohoto léta klesly průměrné ceny za ...
Jak vybrat co nejlepší maso, který kus hovězího se bude ...
Při jaké teplotě skladovat víno? Co je to fortifikované víno? ...
V listopadu 2008 se otevřely brány veletržního areálu v Kolíně ...