GastroTrend

GastroTrend - odborný portál pro gastronomii
Dnes je 22.05.2018, svátek má Emil
GastroTrend

banner

 

RUBRIKY/ČLÁNKY » POTRAVINY/KUCHYNĚ

Jedlé býlí

 

 


rerisnice lucni, foto: flickr.comPlevel, který roste podél cest, železničních tratí nebo na loukách, můžete snadno proměnit v chutnou krmi. Aromatické lístky se dají v kuchyni použít do salátů, polévek či omáček, kvítky potom do dezertů či osvěžujících nápojů.

 

Řeřišnice luční


Bylinka lehce peprné chuti kvete od dubna do června. Během tohoto období se sbírají jak listy, tak květy; než řeřišnice začne kvést, tak pouze mladé listy. Místa jejího výskytu jsou rozmanitá, dá se najít v lužních lesích a u potoka, ale i na horských loukách. Ostrá chuť řeřišnici předurčuje k tomu, aby kořenila rozličné druhy bezmasých pokrmů. A to nejen jarní tvarohovou pomazánku nebo netradiční bylinkové máslo, ale třeba i vaječná jídla. Listy řeřišnice můžete nasekat do omelety, vyrobit z nich smetanovou omáčku k rybě, případně jimi ozvláštnit chlupaté knedlíky. Tahle peprná bylinka není jen chutná, znalci jí připisují i léčivé schopnosti. Obsahuje množství vitaminu C a hořčičné silice, díky čemuž zmírňuje revmatické potíže a také pomáhá čistit krev. Při sběru si řeřišnici luční spletete jen těžko, jediná možná záměna je s řeřišnicí hořkou. Ta má ovšem čistě bílé květy. A i kdybyste obě rostliny náhodou zaměnili, nic se neděje. Řeřišnice hořká je také jedlá, jen má hořčejší chuť než její luční příbuzná.

 

Bršlice kozí noha


Silná dutá lodyha a výrazná členitá květenství - to jsou typické znaky, podle nichž poznáte bršlici kozí nohu, lidově zvanou také kerhák či kerhátek. Tomuto plevelu z čeledi miříkovitých se daří zejména na zanedbaných zahradách, najdete jej však také na březích potoků, při okrajích lesů a cest či ve vlhkých křovinách. Nejsnáze si ji můžete splést s děhelem lesním, který je taktéž jedlý; od podobných jedovatých rostlin se bršlice liší trojhrannými řapíky a širokými lístky. Z bršlice léčitelé tradičně používají oddenek a listí, obklad z nich má uklidňující účinek. Používal se proto při tišení příznaků dny. Bršlice kozí noha má vysoký obsah vitaminu C, provitaminu A a minerálních solí. I proto se skvěle hodí do salátů. Mladé lístky světle zeleného odstínu nasbírané na jaře dají salátu lehce nasládlou chuť. Pokud chcete v kuchyni používat starší listy, které mají tmavší odstín, zbavte je řapíků a spařte. Nebo je můžete podusit na másle a použít třeba spolu s goudou jako náplň do pečené brambory.

 

Mochna husí


Vytrvalá rostlina s tenkou plazivou lodyhou a drobnými žlutými kvítky roste nejčastěji na vlhkých místech. Najdete ji obvykle při okrajích cest a také u železničních tratí. Listy, které se hodí pro kuchyňské použití, se sbírají od dubna až do října. Mají výraznou kořenitou chuť, která dá šmrnc zeleninovému vývaru. Dají se také přidat do sýrových pomazánek nebo do salátů. Listy mochny se nejčastěji používají syrové, můžete je však také povařit nebo podusit na olivovém oleji. Dá se z ní udělat polévka se základem z jarní cibulky, do níž krom mochny přidáte také libeček, žloutek a trochu smetany. V bylinkářství má mochna bohaté využití: v koupelích nebo obkladech ji léčitelé používali na špatně se hojící rány, odvar se dá také kloktat při bolestech sliznice v dutině ústní. Při vnitřním použití mochna působí nejen protizánětlivě, ale také k tlumení průjmů, k uvolňování hladkého svalstva či k mírnění stahů v gynekologické oblasti. Rovněž zlepšuje trávení, neboť podporuje vylučování žaludečních šťáv.

 

 

Česnek medvědí

 

 

cesnek medvedi, foto: flickr.com

Košatá rostlina s výrazným česnekovým odérem se během posledních let stala jedním z nejoblíbenějších kuchyňských plevelů. Její oválné listy můžete sbírat na vlhkých místech - v Praze se dá česnek medvědí najít třeba v Divoké Šárce, na Valašsku pokrývá hřebeny Bílých Karpat. Při sběru této bylinky může být riskantní její podobnost s konvalinkou - hlavní rozdíl je v listech. Medvědí česnek má spodní stranu listů matnou, zatímco ty konvalinkové jsou lesklé. Další podobnou rostlinou je česnek podivný, který pokrývá kupříkladu svahy pražského Petřína. Má spíše pažitkové než česnekové aroma, tím se od medvědího liší nejvýrazněji. Víc než na vaření se česnek podivný používá do pomazánek a jiných pokrmů studené kuchyně. Pro tu teplou se zkrátka nejlépe hodí česnek medvědí. Pokud se jej rozhodnete vařit, nekladou se meze fantazii: můžete z něj udělat risotto, přílohu k masu či třeba koření do gratinovaných brambor. Při přípravě dávejte pozor pouze na jednu věc: listy je třeba krájet, nikoliv sekat. V druhém případě by totiž zhořkly.

 

Zdroj: www.ihned.cz

 

 

 

 
zpětzpět  tisktisk  poslat e-mailem

Autor: Petra Pospěchová, foto: flickr.com
17.05.2012 - 09:30:52

POTRAVINY/KUCHYNĚ
REKLAMA

banner

Nejčtenější články

21.01.2010 - Speciální a neobvyklá piva české provenience

Přes určitý pokles v posledním roce stále platí, že Česká republika ...

21.06.2010 - Brambory známé i neznámé

Mezi oblíbené přílohy nejenom v našem kraji určitě patří brambory. ...

05.03.2010 - Se šéfkuchařem u řezníka

Jak vybrat co nejlepší maso, který kus hovězího se bude ...

11.05.2018 - Naši vinaři přivážejí 57 medailí z New Yorku

Moravští a čeští vinaři uspěli na mezinárodní soutěži Great American ...

25.08.2011 - Pavel Tvaroh

Jmenuje se Pavel Tvaroh a je z Meziboří. Najít jeho ...

všechny nejčtenější články

REKLAMA

GastroTrend na e-mail

Přejete si zdarma zasílat novinky, články či zpravodajství GastroTrendu na Váš e-mail? Vyplňte, prosím, následující údaje.

(zasílání lze kdykoliv odhlásit)


Jméno:
Příjmení:
E-mail:
 
Copyright © 2008 - 2018 LEONN promotion s.r.o. | Publikování obsahu bez písemného souhlasu vydavatele je zakázáno.