RUBRIKY/ČLÁNKY » POTRAVINY/KUCHYNĚ

Koláčky s budkou

Kolacky s budkou, foto: flickr.com Kuchyně slováckého města Hluk je barvitá a bohatá. Návod na fazolovou polévku s lokšemi, drkotinu nebo guliváry plněné ovocem zachytila pro příští generace tamní rodačka Marie Lekešová. Od ní pochází i recept na koláčky plněné tvarohem, povidly a sypané drobenkou. zvláštností je dutinka či budka, která uvnitř koláčků vzniká díky rychlému pečení.

Skutečně zajímavých kuchařek u nás vychází pomálu, zejména těch o zdejší kuchyni. Pozoruhodným zjevením proto pro mě před časem byl spis paní Marie Lekešové z Hluku, která věrně popsala kulinářskou tradici této obce a jejího okolí a doprovodila text několika desítkami vyzkoušených slováckých receptů.

Kuchařka se dá koupit jenom ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, a není tedy úplně snadné se o ní dozvědět. Mně o ní řekl jeden spřátelený znalec regionu a další mi ji po cestě na tamní folklorní slavnosti zakoupil.

Město Hluk patří k těm, kde se tradice předávají z generace na generaci, stejně jako bohatě vyšívané místní kroje. A výjimkou nejsou ani tradice kulinární. Místní babičky vnoučatům při procházkách po Hluku vyprávějí, jak se obilí vozívalo na horní konec do Klofáčova mlýna nebo na ten dolní do Žandovského či jak kmotry po křtinách nosily do rodiny nemluvněte koš pečených trubiček a kmínovou kořalku.

Paní Lekešová mívala babičku, nazývala ji Márinkou, a právě díky ní si pamatuje i mnohé zvyky a recepty, které pocházejí z časů starších, než je ona sama. A od své babičky se také naučila první kuchyňské krůčky - už v pěti letech prý sama míchávala zásmažku do polévek.

Zřejmě nejtradičnější polévkou, kterou hlucké hospodyně dělávaly, byla fazolová s lokšemi - vařívala se prý nejčastěji o pátcích. Lokše, jak se v Hluku říká nudlím do polévky, se vyznačovaly neobvyklou délkou. Do roličky smotané těsto se krájelo ostrým nožem v rychlém tempu. Každá hospodyně musela toto umění ovládat.

I méně obratná kuchařka zvládla jiné jídlo všedního dne, kúsky (nočky) s vajíčky. Všechny podstatné ingredience byly vždy po ruce bez ohledu na roční období a pokrm byl rychle hotov. Prostě ideální volba na oběd v pracovním spěchu.

Zatímco kúsky se připravovaly v hrnci, mnohá jídla hlucké hospodyně dělaly na rozpálené plotně. Mezi nejobvyklejší patřily patenty - tenké bramborové placky, které se mazaly povidlím ze slivek nebo oskeruší, případně byly příkrmem k hutným luštěninovým polévkám.

Dalším "vlajkovým jídlem" většiny hluckých domácností byly rozličné guliváry: vždy se plnily ovocem, třeba švestkami nebo duranciemi, těsto mohlo být jednodušší, "pařené", nebo z brambor.

Paní Lekešová ve své knize nazvané Opomíjená jídla a zvyky nepíše jen o dnech všedních, samostatnou kapitolu věnovala třeba gastronomii vánoční, velikonoční, ale také svatební nebo fašankové. Vynechat samozřejmě nemohla ani svatodušní svátky, které přicházejí padesát dní po Velikonocích. Během nich se vždy konaly folklorní slavnosti, původně byla jejich součástí i jízda králů, ta se časem přesunula do letního období.

Slavnostní jídla však svatodušnímu období zůstala: polévka z holubů nebo nadívaná holoubata už se v mnoha rodinách nedělají, svatodušní sladká specialita ale zřejmě nikdy nevymizí. Hlucké vdolečky jsou lahůdkou, která se v kraji o většině slavnostních dnů peče po tisících, a přesto koláčků nikdy není dost. Ty správné se poznají tak, že pod povrchem s drobenkou a povidly skrývají v těstě dutinku zvanou také budka. Ta uvnitř nich vzniká díky teplotnímu nárazu na začátku pečení.

Hlucké vdolečky

(rozpis na cca 150 vdolečků)

1 kg hladké mouky
45 dkg másla
40 dkg cukru moučky
5 žloutků
2 celá vejce
8 dkg kvasnic
1/4 l mléka
kůra z 1 citronu
1 lžička soli
1 kg tvarohu
15 dkg cukru krupice
1 vanilkový cukr
5 dkg rozinek
1/2 hrnku švestkových povidel
35 dkg polohrubé mouky

Do vlažného mléka nadrobíme droždí, přidáme lžičku cukru a necháme vzejít kvásek. Zatím utřeme 4 žloutky s 20 dkg másla, pak vmícháme 15 dkg cukru moučky. Přidáme směs do kvásku a postupně přimícháme sůl, mléko, nastrouhanou citronovou kúru a 1 celé vejce. Potom začneme postupně přidávat mouku. Vymícháme vláčné těsto a dáme kynout na teplé místo. Mezitím připravíme tvarohovou náplň z tvarohu, cukru krupice, vanilkového cukru, zbylého žloutku a rozinek.

Nachystáme si také posypku z polohrubé mouky, 1 kg cukru moučky a 1 kg másla. Dáme ji do chladu.

Vykynuté těsto vyklopíme na vál a odkrajujeme z něj kousky, z nichž tvarujeme placičky něco přes centimetr silné. Naplníme tvarohovou nádivkou a důkladně uzavřeme. Spojem dolů klademe na vymazaný plech. Uděláme do každého koláčku shora důlek, potřeme jej rozšlehaným vejcem. Do důlku dáme trochu povidel a navrch přidáme posypku. Troubu rozehřejeme na 190 stupňů a vdolečky v ní pečeme, dokud nezezlátnou, tedy necelých dvacet minut.

Slovo týdne:

Dolňácko

Město Hluk je součástí Dolňácka - jednoho z podregionů etnografického regionu Slovácko. Pro zdejší folklor jsou typické zejména táhlé písně s volným tempem a výraznou rytmikou a tance, jejichž konkrétní podoba se liší skoro dědinu od dědiny. Svůj osobitý styl má "sedlcká" těšovská, boršická i hucká (tedy hlucká). Jak přesně písně zní, jak se sukně v tanci vrtí a jak chutnají hlucké vdolečky, zjistíte každý rok na folklorních slavnostech v Hluku.

Zdroj: www.ihned.cz