Javorový sirup ze stromové mízy připravovali i naši předkové, dnes už se ale v Česku prakticky nevyrábí. Dováží se většinou ze Severní Ameriky, kde neodmyslitelně patří k některým tradičním receptům - třeba pekanovému koláči nebo nadýchaným snídaňovým lívancům.
Ze suchého javora, voda kapká, napi se jí má milá, veď je sladká," připomíná lidová písnička ze Slovácka dávný zvyk našich předků navrtávat z jara kmeny javorových stromů, získávat z nich mízu a z té vařit sladký sirup, případně jej přeměňovat v cukr.
Tuto praxi rozšířenou hlavně v kopcovitých regionech českých zemí popisuje ve svém poválečném spisu Česká strava lidová Marie Úlehlová-Tischlová. "Bylo to již za Marie-Terezie, kdy se na vlastní rozkaz panovnice konaly pokusy se získáváním javorové šťávy. Knížecí auerspergský lesmistr z Libáně dovezl prý ke dvoru 70 funtů krásného cukru, vyrobeného z klenu."
Největší rozkvět však zažilo zpracování javorové šťávy za napoleonských válek, kdy kvůli válečné blokádě vyletěla vzhůru cena cukru třtinového. Javorový cukr se tehdy ve velkém začal vyrábět na panství Coloredo-Mansfeldů v Dobříši nebo na panství velehradského kláštera.
Postupně se však ukázalo, že středoevropské javory nejsou k tomuto účelu ideální, mízy v nich není dost, aby stačila na velkovýrobu, ani zdejší javorové porosty nebyly tak rozsáhlé, aby se výroba vyplatila. Úlehlová-Tilschová navíc připomíná případy, kdy nešetrné zacházení se stromy přivodilo záhubu celým lesům.
Zatímco v našich krajích javorový průmysl postupně zašel na úbytě, na druhé straně Atlantského oceánu se naopak přetavil ve významné průmyslové odvětví. Jeho základem byly rozsáhlé porosty kanadských javorů, z jednoho stromu byli sběrači schopni za sezónu získat i osmdesát litrů mízy. Tradiční postup Indiánů, kteří vysekali do javoru tomahavkem díru ve tvaru V a chytali šťávu do misky z březové kůry, nahradily sofistikovanější metody: čepovací hubičky a plastové nádoby na zachycení moku. Jenom v Kanadě takto ze základní suroviny každý rok vyprodukují 26,5 milionu litrů javorového sirupu.
Tekuté přírodní sladidlo z javorové mízy je neodmyslitelnou součástí severoamerické kuchyně. Nejčastěji ho můžete ochutnat s vaflemi, ovesnou kaší, toasty připravenými na sladko, v plundrovém pečivu nebo v tradičním koláči s pekanovými ořechy, jaký se ve Spojených státech podává na Den díkůvzdání nebo na Vánoce.
Na pečení tohoto koláče se nejčastěji používají sirupy označované jako "medium amber" a "dark amber", tedy výraznější a tmavší varianty této lepivé delikatesy. Nejsvětlejší typ javorového sirupu, který má také nejjemnější chuť, Severoameričané rádi dávají na lívance. Právě na lívancové snídaně se javorového sirupu ve Spojených státech i Kanadě spotřebuje asi nejvíc.
Lívance, které jsou základem tohoto ranního jídla, se dají připravit dvěma způsoby. Můžete vyzkoušet klasický recept, kdy těsto zaděláte z droždí a necháte z něj vzejít kvásek. Takto připravené lívance jsou krásně nadýchané a výtečně nasají sirup, smetanu nebo cokoliv jiného, čím je polijete.
Druhý způsob, jak lívance připravit, je rychlejší a jednodušší, droždí nahrazuje práškem do pečiva, díky němuž lívancové těsto "vyskočí", i když ne tak ukázkově, jako když si dáte na čas a pracujete s kvasnicemi.
Ať zvolíte kteroukoliv variantu, musí být těsto na lívance řídké, zahušťování moukou nad míru předepsanou recepty vede vždycky k tomu, že jsou placičky tuhé a ztratí typickou nadýchanou konzistenci.
Konkrétní postup přípravy těsta se většinou liší rodinu od rodiny. Někde dávají hladkou mouku, jinde polohrubou, vejce se může přidat v celku nebo zvlášť jako bílkový sníh a žloutek. Rozdíl bývá i v tom, na čem hospodyňky lívance smaží. I když řada z nich volí olej, tou nejklasičtější cestou zůstává máslo. Nic jiného totiž lívancům nedá tak příjemnou chuťovou tečku.
(rozpis na čtyři porce)
1 čtvrtlitrový hrnek hladké mouky
1 1/2 hrnku mléka
1 vejce
1/2 hrušky
1 hrnku javorového sirupu
1 lžička prášku do pečiva
máslo, sůl
Mouku prosejeme a smícháme s práškem do pečiva a špetkou soli. Postupně přiléváme mléko a šleháme směs v řídké těsto. Přidáme vejce a důkladně promícháme. Necháme těsto deset minut odpočinout v pokojové teplotě.
Oloupeme hrušku, vyřízneme jadřinec a nastrouháme ji nahrubo. Pak vmícháme do těsta.
Na pánvi rozpustíme máslo a pečeme lívance. Na jeden by měly stačit dvě lžíce těsta. Dozlatova opečené lívance servírujeme ještě teplé a poléváme javorovým sirupem.
Zdroj: www.ihned.cz
Autor: Petra Pospěchová, foto: flickr.com
26.03.2011 - 10:24:09
Po celém světě během tohoto léta klesly průměrné ceny za ...
Jak vybrat co nejlepší maso, který kus hovězího se bude ...
Při jaké teplotě skladovat víno? Co je to fortifikované víno? ...