RUBRIKY/ČLÁNKY » TECHNOLOGIE/ZAŘÍZENÍ

Ušetřete na sušení rukou

Suverénně nejdražším sušením rukou na toaletách jsou papírové ubrousky. Jen středně velkou kavárnu stojí dva tisíce korun měsíčně. A klasický vysoušeč rukou na tom není o moc lépe. Uzavřené vysoušeče fungují ale natolik účinně, že debata o nich musí zaujmout každého rozpočtáře.

Klasický osoušeč ohřeje vzduch topnou spirálou a pak jej neusměrněný fouká pod sebe. Voda neochotně odkapává a z rukou se převážně odpařuje. Aby to jakžtakž proběhlo, je třeba 2500 wattů a 40 sekund času. Proces, do něhož po vteřinách zasahuje časovač (osoušeč se vypíná), připomíná frustrující boj. K úhoně při něm kromě nervů uživatelů přichází i zaměstnavatel, který ztrácí čas svých zaměstnanců. Toto se v hotelu odehrává v lobby, restauraci, baru i u kanceláří.

VZDUCHOVÉ LIŠTY NEJSOU NIC NOVÉHO

S neduhy všech zmíněných metod sušení rukou se přitom vypořádal osoušeč se sušicí komorou. Princip, který před 18 lety představila firma Mitsubishi Electric, vodu z rukou stahuje podobně jako sušák z umytého auta. Konstruktéři se zaměřili na rychlost vzduchu a jeho usměrnění do úzkých průduchů z obou stran rukou. Třikrát tím protáhnete ruce a po 15 vteřinách jsou suché. Přibližně tolik to alespoň trvalo autorovi tohoto článku s přístroji Airblade a Juma R1 při pokusech v prodejně Ikea na pražském Zličíně a v nákupním středisku na pražském Andělu. (Airblade kromě toho můžete vyzkoušet i na Letišti Ruzyně). Další překvapení přichystal zdánlivý rozpor mezi funkcí a použitou technologií. Ačkoli tyto nejúspornější osoušeče nemají topná tělesa, ruce ofukují velmi teplým vzduchem. Vysvětlením je chytré vnitřní uspořádání, kdy se nasávaný vzduch ohřívá o elektroniku i o motor, přičemž nevyfouknuté zbytkové teplo zůstává pro další použití.

KONKURENTI

Jsou z Anglie, Japonska a Rakouska a v určitých ohledech se liší. Mitsubishi Jet Towel i Dyson Airblade používají bezkartáčový elektromotor, jehož předností jsou vysoké otáčky a pravděpodobně i větší trvanlivost. Pracuje s pulsní technologií a dosahuje 88 tis. otáček za minutu (Airblade). Díky tomu dokáže dostat skrz štěrbiny Air-bladu 37 litrů vzduchu za sekundu.

Mitsubishi uvádí v technickém listu nejtišší chod (pod 60 dB, oproti 75 a 85). Mitsubishi a Juma R 1 zas používají nádržku na vodu, zatímco Dyson od ní upustil. Srovnání stavu toalet s instalovaným anglickým a rakouským osoušečem kvůli tomu mluví ve prospěch Jumy - v obchodním centru pod ní byla podlaha suchá, zatímco v Ikea se leskla louže. Na to výrobce Air-bladu, který nádržku dříve nabízel, ale smysluplně namítá, že trocha vody oproti starosti o nádržku nic není. To už je na zvážení v každém provozu. Máte inteligentní pracovníky úklidu, kteří u blikajícího přístroje vylijí a občas vydesinfikují nádržku? Pokud to není jisté, roste na významu nutnost uklízet ve stanovených intervalech - aby se voda příliš nehromadila. Všechny zmíněné přístroje se vypořádaly s hypotetickým nebezpečím šíření nákazy. Konstruktéři se jej shodně obávali vedeni představou mohutného víření vzduchu v předsálí toalety. Ve starých strojích škůdce spálilo topné těleso, v těch současných je zachytává HEPA filtr a z povrchu je odpuzuje antibakteriální úprava. Juma ke zmíněnému filtru přidává na vstupu i aktivní uhlík, jímž chrání motor a čistí vzduch.

Do Jumy můžete přidat i protipachový gel. Nevtíravě voní a neutralizuje pachy; mění se 4x do roka a roční náklady na něj jsou 2900 Kč. Touto funkcí Juma zastane rozprašovač vůně s čidlem, neboť vůni rovněž dávkuje progresivně k četnosti použití toalety.

U sušení rukou jde o energii a o čas. Všechny zmíněné přístroje šetří obojí (viz rozpisy nákladů na webových stránkách dovozců; u Mitsubishi pozor na údaje vztažené k volitelným mírnějším výkonnostním stupňům).