Zachraňoval nepálského krále před povodní

Staral se o anglickou královnu Alžbětu II., nepálského krále i krále popu Michaela Jacksona. Musel si poradit se zaplaveným hotelem v Číně i nahou plačící ženou v hotelovém lobby v Londýně. "Mezi hoteliéry se vyprávějí podobné historky jako vtip, ale opravdu se to stalo - v londýnském hotelu Babylon. Ta dáma chtěla jít do koupelny, ale místo toho vyšla na chodbu a zabouchla si dveře, plakala a byla tak mimo, že sjela výtahem do recepce, a já běžel za ní, abych ji něčím zakryl, a hlavně uklidnil, protože samozřejmě budila pozornost všech hostů," vypráví v restauraci hotelu Kempinski nad bílou polévkou s tomaty generální ředitel tohoto pražského hotelu Peter Knoll. Tvrdí, že polévky miluje. Velmi často musí obědvat či večeřet se svými hosty v hotelu, takže pokud je sám, má rád jednoduchá domácí jídla. A protože jeho babička vařila výborné polévky, patří právě ony k jeho oblíbeným pokrmům.

V hotelu se narodil, jeho rodina vlastní venkovský penzion v německém Schwarzwaldu. Zatímco si jeho rodiče mysleli, že bude pokračovat v tradici a bude z něho skvělý kuchař, on se sice kuchařem vyučil, ale hned nato vystudoval hotelový management. Hotýlek, v němž jeho rodina působí od roku 1934, patří už osm let jeho bratrovi, a Knoll tvrdí, že tak to mělo být. "Doma to miluju, ale ještě víc miluju cestování, nevydržel bych na jednom místě." V šestnácti začal v jednom londýnském hotelu dělat recepčního. Dnes řídí hotel, který se letos v září umístil na pátém místě v celosvětovém hodnocení serveru TripAdvisor v kategorii Nejlepší palácové hotely. Ve střední Evropě je Kempinski v Hybernské na prvním místě. "Když jsem začínal, byl mým snem mezinárodní hotel v San Francisku ve Státech, dnes vím, že mé místo je ve střední Evropě, právě v luxusních hotelech tohoto typu - jsou unikátní, a přitom svým způsobem hodně rodinné. Pro mě je důležité, abych dobře znal jak své hosty, tak personál, to v hotelu se stovkami pokojů není možné," říká sedmačtyřicetiletý muž, který má letos za sebou třicet let v hotelové branži. Bydlí na pražských Vinohradech, ale sám říká, že doma je v Budapešti, kam se možná, až skončí jeho pražské angažmá, vrátí. "Smlouvu mám na tři roky, a jsem tu už rok a půl." Právě kvůli tomu, že destinace mění tak často, jednou je to Anglie, pak Rusko, Estonsko, Bahrajn, Čína a pak zas Maďarsko, Praha, nikdy se neoženil. "Málokterá žena by se chtěla pořád stěhovat," říká. Sám ale rozhodně není, jeho největším koníčkem je navazování přátelství. V každém městě si našel tři až čtyři kamarády, s nimiž se pravidelně setkává. "A na Vánoce posílám na tři sta dopisů," říká. Jediné, co ho mrzí, že nebude moci nikdy pracovat v Paříži. "Udělal jsem hroznou chybu, nenaučil jsem se francouzsky, a bez toho nemůže šéf pařížského hotelu existovat."

Sto padesát kufrů nepálského krále

Knoll vypráví, že měl možnost během své kariéry starat se o recepci pro britskou královnu, staral se i o Michaela Jacksona, ale asi nesložitějším úkolem byla starost o nepálského krále v čínském hotelu Intercontinental, kde působil v devadesátých letech minulého století. Při návštěvě krále zasáhla město povodeň, hotel byl z velké části pod vodou, osm set hostů muselo být evakuováno, všechna luxusní auta v garážích plavala. "Krále jsme museli v člunu přepravovat z recepce pryč a pak stěhovat jeho sto padesát zavazadel. Po schodech. Dvacet pět poschodí. Elektřina nefungovala."

Jeho dvouletá zkušenost v Číně ho přivedla na nejdůležitější životní rozcestí. "Hrozně jsem se tam těšil, a pak jsem se hrozně těšil, až pojedu zpět do Evropy, nebylo to kvůli té události s králem, ale kultura je tam prostě jiná," tvrdí. Vzal si pak tři měsíce prázdnin, ale další místo sehnal až po sedmi měsících. "Měl jsem pracovní nabídky, ale věděl jsem, že by to byl krok mimo. Nechtěl jsem ani řídit venkovský hotel v Německu, ani mezinárodní hotel v zábavním parku. Naštěstí pak přišla nabídka ze sítě Kempinski a dnes vím, že jsem se rozhodl dobře," tvrdí.

Zdroj: www.ihned.cz

zpět  tisk  

Autor: Petra Horáková
01.11.2011 - 09:38:31