Multikulturní rozdíly návštěvníků - II.

V předchozím čísle jsme vás seznámili s arabskou kulturou a kuchyní. V aktuálním čísle se zaměříme na kulturu židovskou. Seznámíme vás s jejími typickými zvyky a tradicemi. Znalost cizích kultur na úrovni obecného přehledu může mnohdy zamezit nepříjemným nedorozuměním, ke kterým v hotelovém odvětví mezi personálem a klientem čas od času dochází.

Židovská kultura je spjata s náboženstvím judaismem, které představuje nejstarší monoteistické náboženství na světě. Kořeny židovského národa sahají až do roku 4000 př. n. l., kdy Židé neboli Izraelité obývali území tehdejší Mezopotámie. Nejznámější symboly judaismu představují kipa, menora, Davidova hvězda a synagoga. Kipa neboli jarmulka je pokrývka hlavy, která symbolizuje, že člověk by neměl stát před Bohem "nahý". Sedmiramenný svícen menora patří k vybavení většiny židovských domácností vyznávajících judaismus. Šesticípá Davidova hvězda symbolizuje rovnováhu a je vyobrazena i na státní vlajce Izraele. Poslední tradiční symbol judaismu představuje synagoga - modlitebna, která může někdy plnit i funkci studovny.

Podle nedávno zveřejněné studie profesora S. D. Pergoly, odborníka na demografii, dosáhla celosvětově židovská populace počtu téměř 14 milionů, přičemž největší koncentrace příslušníků této národnosti je v Izraeli a Spojených státech amerických. Tradičním jazykem je hebrejština, která postupem času získala moderní podobu. Izrael patří mezi tzv. silně monochronické země, což znamená, že čas a dodržování veškerých termínů či dohodnutých programů je na prvním místě a jasně platí "čas jsou peníze".

PŘÍPRAVA A DRUHY POKRMŮ

Velmi zajímavý, ale také velmi komplikovaný je způsob judaistického stolování a přípravy pokrmů. Základní pravidla vycházejí z kodexu zvaného Šulchan aruch (Prostřený stůl). V případě židovské kultury má jídlo duchovní rozměr a nikdy neslouží pouze k uspokojení základních životních potřeb. Snaha o přiblížení Bohu je nejvíce zřejmá v období různých svátků, kdy jsou připravovány tradiční sváteční pokrmy. Dnes už velmi rozšířený pojem "košer" značí, co židé smí konzumovat, přičemž značně dbají na správnou stravu kvůli čistotě těla i duše. Výraz trefie potom naopak označuje potraviny nečisté. Kašruth, v podstatě jakýsi soubor zásad židovské kuchyně, určuje hlavní podmínky pro přípravu košer pokrmu. Jelikož zvířata jsou zde rozdělena na tzv. čistá a nečistá, pokrm smí být nachystán pouze z povolených druhů (ovce, kozy, skot, jeleni, srnci a další). Zakázáno je konzumovat vepře, osly, koně, velbloudy či králíky. Zvíře musí být zabito rituálně co nejhumánnějším způsobem a zbaveno krve. Proto tyto rituály smí vykonávat pouze odborník - šochet neboli vyškolený židovský řezník -, u kterého v zásadě nakupují maso všichni ortodoxní židé. Poslední podmínkou je, že od sebe musí být separovány mléčné a masité výrobky, jak při přípravě, tak i v rámci následné konzumace. V kuchyni je dokonce přísně rozděleno, které nádobí se bude používat na ty které suroviny. Mezi konzumací masitých a mléčných pokrmů by měl být také dodržován jistý časový interval.

Způsob i míra dodržování veškerých pravidel stravování se liší podle intenzity vyznání judaistické víry. Ortodoxní židé zmíněné předpisy doposud dodržují a tvoří běžnou součást jejich života, což znamená, že kupříkladu navštěvují pouze košer restaurace. Konkrétně v Praze se nachází několik židovských restaurací, jako třeba King Solomon, Shalom Kosher Restaurant nebo Dinitz Kosher Lemehadrin. I tak je těchto zařízení u nás stále málo, a navíc jsou často pro židovské návštěvníky poměrně drahá. V roce 2009 zde byl otevřen první Friendly Kosher Hotel Downtown, který nabízí veškeré služby v souladu s židovskými pravidly a zvyky. Zaměstnanci těchto zařízení musí být perfektně obeznámeni s kulturou, stravovacími i dalšími zvyklostmi tohoto národa, aby věděli, jak se v různých situacích zachovat.

Židovská strava je poměrně pestrá a obsahuje velké množství zeleniny, luštěnin a koření. Za hlavní jídlo dne je tradičně chápána večeře, která je obvykle podávána až po deváté hodině. Mezi nejznámější pokrmy se řadí kebab, jídla z hrachu jako například hummus, šašlik (opečené skopové maso) nebo maces (placka z nekynutého těsta) a v kuchyni nejvíce používané suroviny představují sezam, máta, datle, koriandr, růžový olej a máta. Večeře je tradičně zakončena dezertem v podobě různých koláčů nebo kandovaného ovoce. Po ní ještě následuje čaj nebo káva, přičemž čaj bývá servírován velmi sladký a také silný.

KULTURA A CESTOVÁNÍ

Návštěvníci z Izraele vystupují velmi otevřeně a neformálně, nejčastěji cestují do zahraničí v rámci rodinné dovolené a velmi populární jsou pro ně v posledních letech zejména nabídky last minute. Mezi oblíbené destinace patří Spojené státy americké, Velká Británie, Turecko, ale i Česká republika. Věřící židé potom preferují hlavně evropská města, kde mohou navštívit již zmiňované košer restaurace. Kvůli sabatu ovšem židé nemohou cestovat v sobotu, čemuž by měla být také přizpůsobena nabídka tour operátorů a dalších subjektů odvětví cestovního ruchu. Sabat (šábes neboli česky sobota) představuje v judaismu významný svátek, kdy je zakázáno pracovat a lidé se musí oddávat pouze odpočinku a rozjímání, přičemž povinnost jeho dodržování je přímo ukotvena v desateru přikázání. Ve většině zemí je dnem pracovního klidu neděle, ovšem v Izraeli se jedná právě o sobotu, kde v tento den nejezdí ani vlaky ani autobusy.

Do České republiky přijíždí Izraelci zejména v letní sezoně. Zprvu se jednalo zejména o organizované cesty, ovšem dnes převažují spíše cesty individuální. Nejčastějším motivem pro cestu je rekreace, poznání a obchodní účely. Izraelští hosté mohou být pomyslně rozděleni do několika skupin. První z nich představuje náročnou klientelu s vysokými požadavky na ubytování, stravování i další nabízené služby. Jejím cílem jsou tak nejčastěji významná lázeňská místa jako Mariánské Lázně nebo Karlovy Vary, plná požadovaného komfortu a luxusu. Izraelci obecně tvoří velmi významnou část lázeňských hostů - nerezidentů. Většinou se jedná o pacienty ve věku kolem 50 let, kteří jsou finančně zabezpečeni a mohou si zde vychutnat nejrůznější lázeňské či wellness procedury, a to s dlouhou dobou pobytu. Druhá skupina je tvořena návštěvníky, kteří se zaměřují především na naši metropoli a chtějí poznat veškeré památky Prahy i jejího okolí. Třetí skupina se převážně skládá z ortodoxních vyznavačů judaistické víry, kteří navštěvují výhradně židovské památky, nacházející se v naší republice. Mezi nejvýznamnější z nich patří Židovská čtvrť v Praze, Památník Terezín nebo Třebíč.

Izraelci bývají většinou ubytováni v tříaž pětihvězdičkových hotelech, přičemž s poskytovanými službami jsou obvykle spokojeni, výjimku ale představuje strava, jelikož jejich kuchyně je od té naší velmi odlišná, a tak raději vyhledávají různé orientální restaurace.

Pro Židy žijící v České republice je naopak velmi důležitá možnost vycestovat na různé poznávací či vzdělávací zájezdy týkající se jejich kultury. To zde nabízí například židovská agentura Sochnut, která je zaměřena především na mladou generaci, jež se chce vzdělávat a získávat nové zkušenosti. Sochnut poskytuje různé tematické programy, jakým je třeba Taglit - Birth Right neboli desetidenní cesta do Iz-raele. Hlavní ideou tohoto programu je, že každý mladý Žid by se měl jednou za svůj život podívat do Izraele. Za tuto cestu mladí Židé nemusí nic zaplatit, pokud ovšem splní jisté podmínky, a to tzv. "law of return" (právo návratu). Především to znamená, že musí být schopni doložit svůj židovský původ. Všechny programy jsou komplexně nabízeny v rámci projektu dlouhodobých stipendií v Izraeli.

Zdroj: www.ihned.cz

zpět  tisk  

Autor: Jaromír Beránek, Mag Consulting, foto: betlem.org
20.11.2012 - 08:57:33