RUBRIKY/ČLÁNKY » HOTEL/WELLNESS/SPA

Jednotlivé bitvy mění celou válku

Jednotlivé bitvy mění celou válku Česká republika zažívá hotelovou krizi nevídaných rozměrů, zapříčiněnou vysokým nárůstem ubytovacích kapacit v některých lokalitách. Zejména Praha, ale také Plzeň, Karlovy Vary, Ostrava, Brno a České Budějovice se staly terčem hotelových investorů.

Podnikatelé bohužel nemají zažitou vlastní aktivitu i mimo rámec svého podniku. Magistrát a jednotlivé městské části zase nemají strategii a koncepci pro své město. Chybí zde také tlak ze strany podnikatelů na státní správu ohledně urbanistických plánů a rozvoje měst. A tak se stalo, že například Praha 1 s údivem zjišťuje, že nemá moc rezidentů - naopak počet hotelů a kanceláří dramaticky vzrostl a vytlačil rezidenty mimo centrum. Přitom právě rezidenti dodávají městu atmosféru, genius locci. Jsou s nimi spojeny naprosto jiné služby než s hotelovými hosty - malé obchůdky, zapadlé kavárničky, místní holič.

KRIZE NEŤUKÁ A NEČEKÁ

A do toho přišla finanční krize, která pro hotelnictví znamená méně klientů, obrovský tlak na cenu a zároveň snížení výdajů hosta. Nejen to, můžeme pozorovat snížení zájmu o jiné služby, sníženou koupěschopnost turistů, výkyvy kurzu eura a dolaru. Náhle hoteliéři objevili i českého klienta. I Čechy však zasáhla krize, někteří se bojí o práci a necestují. Navíc je třeba překonat zažitý chalupářský syndrom - každý pátek večer sednout do auta a odjet na chalupu.

Tuhá a dlouhá zima znamenala snížení počtu turistů v městských destinacích. V mrazu a plískanici zůstávají lidé doma, ti sportovněji založení alespoň vyrazí lyžovat na hory. Opět se potvrdilo nepsané pravidlo, že zimní sezona je buď dobrá pro horská střediska, nebo pro městské hotely. Zimy 2008/2009 i 2009/2010 byly studené a bílé, ve prospěch lyžování. Naopak dvě předchozí zimy byly extrémně teplé - v letech 2006/2007 a 2007/2008 bývalo i v lednu 10 stupňů nad nulou - z toho profitovala městská turistika. Zatímco v lednu 2010 se pražská průměrná obsazenost pohybovala kolem 35 %, o dva roky dříve to bylo 52 %.

Řada hotelů se nyní dostává do finanční tísně. Evidentní je tlak na cenu. Hotely se hostům podbízejí za ceny, které jsou mnohdy i pod jejich náklady. U řady 3* i 4* zařízení lze vypozorovat snahu managementu či majitelů o zaplacení režijních nákladů, ale variabilní náklady již z ceny ubytování zaplatit nejsou schopni. Tato situace vede k rozšiřování šedé ekonomiky - podniky, pokud si to mohou dovolit, nepřiznávají všechny tržby.

JAK Z TOHO VŠEHO VEN

Situace vede k omezování služeb a snižování počtu personálu. Omezování služeb působí velice negativně na celou destinaci. Host, který bydlel v centru Prahy ve 4* hotelu za 40 eur na noc nebude ve své zemi vykládat, jak to bylo "levné". Naopak je prokázáno, že na cenu rychle zapomene. Bude mluvit o tom, že ve 4* hotelu nebyl portýr, na snídaních nikdo moc neuklízel použité nádobí a že při odjezdu musel stát frontu, než se dostal s placením vůbec na řadu. Cenová propast, jak se tento problém také nazývá, pak vyvolává dlouhodobé problémy s pověstí, které vyústí ve snížený zájem o destinaci, tedy v menší počet hostů.

Hotely přestávají platit dodavatelům nebo platí se zpožděním. Letos se očekává, že bude v Česku ukončen provoz v cca 50 hotelech, zejména v Praze. Několik ubytovacích zařízení se již mění na domy pro seniory nebo zpět na byty. Činžovní domy narychlo přestavěné na hotely budou nespíše prvními oběťmi.

reklama:

NETLAČTE NA CENY

Tlak na ceny paradoxně způsobil, že hotely v regionech jsou dražší než ty pražské nebo plzeňské. Při srovnání cen platí, že např. 4* regionální hotel bývá obvykle o 20-30 % dražší než 4* hotel v Praze, dokonce bývá dražší než některé 5* hotely v Praze. Dá se tedy obecně říct, že strategie hotelů mít co nejvyšší obsazenost za nízkou cenu se dnes nevyplácí. Ceny jsou posazeny tak nízko, že vyšší obsazenost jenom zvyšuje ztrátu. Eufemisticky řečeno - tyto hotely platí svým hostům za to, že u nich bydlí.

Ceny se však stále snižují. A to dokonce i v obdobích, která předpovídají dobrou obsazenost. Konkrétně ubytování v období Velikonoc 2010 prodával například hotel Hilton Prague dva týdny předem za 75 eur, týden předem za 115 eur na noc. O tři dny později většina hoteliérů pochopila, že Praha bude plná, a nasadila ceny přibližující se běžným cenám v nejvyšší sezoně (výše zmíněný Hilton je tři dny před Velikonocemi plný a už se na velikonoční termín neprodává). Cenová válka již pohltila celou Prahu. Pro zajímavost uvádíme ceny některých hotelů v centru Prahy. Jde o ceny na jednu noc s datem 8. 6. 2010 - což je vysoká sezona. Ceny byly publikovány dne 23. 3. 2010 na internetovém portálu booking.com (viz tabulka).

ODKUD SE BEROU REZERVACE

V poslední době se zdá, že většina hotelů zaplňuje svoji kapacitu systémem rezervací v letadle. Začíná se na nízkých cenách, a jak se termín přibližuje, cena se zvedá. Dříve bylo strategií víc, ale dumpingové ceny a síla internetu hrají spíše pro tento model. V neposlední řadě záleží na tom, jestli se jedná o korporátní hotel, nebo o turistický - respektive o poměr těchto segmentů vůči kapacitě ubytovacích zařízení.

Jednou z mála prvních vlaštovek je aktivita Prague Convention Bureau, pohybujícího se na poli kongresové turistiky. V minulých dnech potvrzená konference na pět dní pro 2200 účastníků na rok 2012 přinese městu nejen zaplnění hotelových kapacit, ale také obrat v celkové výši kolem 70 mil. Kč. Tato konference by hravě zaplnila 100 % kapacity hotelů uvedených v tabulce výše a dost možná by to ještě nestačilo.

Na závěr nutno dodat, že bez osobní aktivity podnikatelů a manažerů v oboru se situace kupředu pohne jen stěží. Je třeba lobbovat za podporu kongresové turistiky. Je třeba tlačit vládu i regionální představitele, aby investovali do propagace destinace. Peněz na propagaci v systému není málo, ale jejich utrácení je neefektivní, není koordinované, nenaplňuje žádnou marketingovou strategii této země. Musíme vysvětlit politikům, že cestovní ruch si zaslouží jejich pozornost, nikoliv jen pohrdání a kritiku.

Zdroj: www.ihned.cz