GastroTrend

GastroTrend - odborný portál pro gastronomii
Dnes je 20.11.2018, svátek má Nikola
GastroTrend

banner

 

RUBRIKY/ČLÁNKY » HOTEL/WELLNESS/SPA

Hoteliéři nesmí zlevnit, to by je zničilo

 

ilustrační fotoKvůli globální recesi přijíždí méně hostů, v Praze se dokončilo příliš mnoho nových hotelů, ale k poklesu branže přispěli i sami hoteliéři tím, že začali své služby extrémně zlevňovat, soudí Pavel Hlinka, prezident Asociace hotelů a restaurací a generální ředitel jednoho z největších tuzemských hotelových řetězců Orea hotels. Hoteliéři by měli zdražit a samozřejmě hledat i úspory

HN: Současná krize způsobila podle analytiků největší pokles obsazenosti a výnosnosti tuzemských hotelů za posledních dvacet let. Je to tak?

Nerad používám slovo krize, ale v každém případě je pokles enormní a takový, jaký tato republika ještě nezažila. Jde o pokles poptávky, ovlivněný hlavně firemní klientelou, která nejezdí. Tato klientela co do počtu nepředstavuje v našem byznysu majoritu, ale díky cenám, které je ochotná platit, a díky službám, které je schopná čerpat, představuje významnou část tržeb. A protože naši hoteliéři jsou, s odpuštěním, houf, který se bojí a který si myslí, že když sníží ceny o třicet, čtyřicet procent, že snad bude mít větší byznys, tak to má podle mého názoru daleko větší dopad na ekonomiku hotelu než to, že došlo k poklesu příjezdu turistů.

HN: Jaká je obsazenost?

Ke konci května byl pokles enormní, průměrná obsazenost dosáhla necelých 51 procent, přitom dvanáct měsíců zpět byla na 62 procentech. Letos v červenci, srpnu a září to začalo vypadat, že nastane zlepšení, ale říjen a listopad ukazují na to, že pokles je tady zpátky. Jediné místo, kde je minimální pokles v porovnání s loňskem a kde jsou třeba někde dosahovány i lepší výsledky, jsou lázně. Hotely ve Františkových Lázních, Mariánských Lázních. Částečně také Karlovy Vary, i když i tam už dochází k bratrovražednému cenovému boji mezi hotely. Pokud budeme mluvit o zahraniční klientele, tak příliv do lázeňských hotelů je značný. Na druhé straně horským hotelům ubyla německá, ruská a holandská klientela. Pozitivní je, že Češi objevili domácí cestovní ruch, takže alespoň o víkendu se vydávají na hory. A poměrně dost začali jezdit i turisté z Polska.



reklama:



HN: Vánoce a Silvestr bývají pro horské hotely žně a podle zpráv médií jsou plně obsazené i letos, takže situace není tak tragická...

Obsazeny jsou celkem slušně, ale problém je v tom, že ne na tak dlouho, jako tomu bylo v minulosti. Většinou hosté přijeli, když ne před Štědrým dnem, tak pětadvacátého či šestadvacátého a zdrželi se do druhého, třetího ledna. Nyní přijedou devětadvacátého či třicátého a po dvou třech dnech zase odjedou.

HN: Řada hotelů si vybudovala kongresové sály. Úbytek firemní klientely znamená i úbytek kongresů?

Pokud jde o kongresy, tam je propad daleko vyšší, protože jednak firmy začaly šetřit a přestaly za své pracovníky hradit náklady spojené s kongresovou turistikou.

HN: A běžní turisté také nejezdí?

I tato klientela zaznamenala pokles. A nejenom to. Daleko horší je, že díky cenám, za které se hotely momentálně nabízejí, jezdí host, který není ochoten utrácet peníze. Navíc se někdy v hotelu ani neumí chovat a zbytečně pak odrazuje od návštěvy takové hosty, již do hotelu jezdí opakovaně a vědí, jaké služby od nás mohou požadovat. Kdysi ten dobrý turista utrácel v hotelu, obědval v hotelové restauraci, šel k baru, což teď se děje minimálně.Tenkrát tady stále byla i klientela pro hotely vyšších kategorií. Když nyní naše pěti- a čtyřhvězdičkové hotely sníží ceny na úroveň tříhvězdičkových nebo níž, tak podle toho taky mají hosty.

HN: Jaké ceny tedy jsou dnes v pětihvězdičkových hotelech, noc za padesát eur?

I za pětačtyřicet. A se snídaní, doopravdy.

HN: Které hotely to jsou?

Nemohu jmenovat, to by se postižení zlobili. Ale znovu opakuji, že takové snižování cen je sebevražedné.

HN: Proč říkáte sebevražedné?

Když host může v Praze bydlet za pětatřicet, čtyřicet eur v hotelu, který má na fasádě pět hvězdiček, tak proč by bydlelilustrační foto třeba v Táboře nebo v Českých Budějovicích? Nyní jezdí přímo do Prahy a hotely mimo Prahu tím trpí, proto říkám, že snižování cen je sebevražedné. Cenová válka tímto způsobem dopadá na celou republiku.

HN: Co je možné proti tomu dělat?

Co by měly hotely dělat, když klientely ubývá? Možná to zní absurdně, ale ty kvalitní by mohly i zdražit, ostatní alespoň udržet ceny na stávající úrovni. Jestli místo za pětačtyřicet budete pokoj prodávat za osmdesát, tak vám stačí polovina hostů a jste na tom stejně. Možná ještě lépe, protože máte nižší náklady, nemáte tak pošlapané koberce, nemusíte tolik uklízet. To dělají všichni okolo. Němci mají pokles klientely, Francouzi, Angličané. Ale jestli snížili ceny o osm, deset procent, tak je to maximum. Ne o třicet čtyřicet procent jako v Česku.

HN: Špičkové hotely v Praze ale patří zahraničním společnostem, proč v Česku volí jinou obchodní strategii než v zahraničí?

Podle mého názoru asi předpokládají, že tímto způsobem oslabí konkurenci. Hotely patřící do nadnárodních řetězců jsou na tom totiž kapitálově a finančně lépe než samostatné hotely, nízké ceny mohou udržet déle než malé hotýlky. Může tak dojít ke snížení počtu ubytovacích zařízení v Praze, což konkurenci sníží.

HN: Ale i řetězce mají problémy, ubyla klientela. Co by měly dělat?

Každý se snaží zviditelnit tím, že dělá něco jiného než druzí. Jestli má hotely něco zachránit, je celá řada možností. I Orea se nějak snaží.

HN: Jak?

Konkurenceschopnost si i v cestovním ruchu udrží firmy, které dokážou razantně snížit náklady, aniž to klient pocítí. Orea Hotels se například rozhodla od nového roku změnit právní subjektivitu z akciové společnosti na finančně mnohem méně náročné eseróčko. Co je však velmi důležité, základní kapitál firmy zůstává zachován, takže z pohledu partnerů se nic nemění.

HN: Stačí změna právní subjektivity?

To ne, nově máme například pejska, tedy platební systém PaySec. Je to jednodušší způsob než platební karty, protože při placení tímto nástrojem nevypisujete nikam typ karty, číslo karty, platnost karty a ostatní údaje nutné pro zaplacení kartou. A mezi další prorůstová opatření patří franšízy a řízení hotelů za pomoci management contractu. Kromě normální franšízingové smlouvy pro větší hotely kolem sta pokojů jsme vytvořili produkt Family Inn pro menší hotely, penziony, rekreační zařízení. A to může pomoci.

HN: Za franšízu ale musí hotel platit...

To není jenom o penězích. To je samozřejmě i o know-how. Franšízanti získají návod, jak by jejich služby měly vypadat, a co by měli dělat, aby byli na trhu úspěšní. Pokud podepíšou kontrakt s Oreou, dělat to musí, my si nemůžeme dovolit, abychom někomu pověsili své jméno na fasádu a aby to ten dotyčný provozoval jako pastoušku. Stanou se součástí rezervačního systému poskytovatele franšízy, například náš řetězec má denně přes tři tisíce návštěv.

HN: Kolik stojí značka Family Inn?

Je to směšná částka, budeme chtít asi 10 procent z každé rezervace. Jde nám o to, aby se penzion prodával, jinak z toho nebudeme nic mít.

HN: Mnoho hoteliérů má nyní problémy, někteří jsou před krachem. Jaké jsou hlavní příčiny?

Jeden z problému je v tom, že díky boomu v minulosti všichni začali stavět nebo rekonstruovat hotely. Ne za své. Většina z nich to dokončila - a teď musí platit půjčky. Nájmy, které hoteliéři podepsali, byly totiž kalkulovány v době boomu, kdy obsazenost byla o dvacet procent vyšší a kdy ceny byly vyšší o třicet, čtyřicet procent. Tento nájem nyní hoteliéři nejsou schopni platit.

HN: Kdy se situace zlepší?

Tehdy, až začnou jezdit hosté jako v minulosti. Tedy nejen turisté, ale kongresoví hosté a obchodníci.

HN: Od příštího roku se zvyšuje sazba DPH o jedno procento. Co to pro hotely znamená?

Kvůli tomuto opatření se v republice v naší branži ztratí minimálně 9500 pracovních míst. Jen společnosti v naší Asociaci zaměstnávají více než sto tisíc lidí, produkujeme zhruba tři procenta HDP, víc než zemědělci. Zemědělci dostávají miliardové dotace a my? Nám počasí vadí stejně jako jim. Když je málo teplo, hosté nepřijedou. Když je moc teplo, taky nepřijedou. Když moc prší, nepřijedou. Když je sucho, taky nepřijedou. Nemáme sníh, nejedou na hory. Když je ho moc, tak se tam nedostanou. Takže my bychom měli mít ta samá práva jako oni.

HN: Jak jinak by měl stát získat potřebné peníze než zvýšením daní?

Kdyby si stát začal vymáhat daně tak, jak má, kdyby bojoval za rovné podmínky v podnikání, jako bojujeme my, aby se nemohlo stát, že někdo neplatí DPH, že někdo vyplácí zaměstnance pod stolem, neplatí za ně sociální a zdravotní pojištění, tak by nepotřeboval ani těch deset procent nižší sazby. Pro nás jako pro Asociaci je něco neskutečného, že existují čtyři pětiny hospod, které deset let každý rok prodělávají a nikomu to na finančním úřadě nevadí. Všude jinde platí, že kdybyste jako hospodský jeden rok nepřiznal zisk, tak se vám tam finanční úřad nastěhuje a hospodu zavřete do týdne.

HN: Jak se mohou hospody bez zisku udržet deset let?

ilustrační fotoTo by mě taky zajímalo! Nic nepřiznají, stále mají vyšší náklady než výnosy. Typický příklad: Mám hospodu, hospoda by měla platit DPH, protože dosahuje určitého obratu. Já ale budu mít dvě eseróčka a jedno bude poskytovat služby v poledne a druhé večer. Tím pádem mám poloviční tržby, a proto neodvádím žádnou DPH.

HN: Proč nezasáhne Asociace, když o tom ví?

My k tomu nemáme žádné pravomoce, my jsme spíš servisní organizací pro naše hotely. Jsme schopni zajistit jim know-how, školení pro jejich lidi. Ale určitě jim nejsme schopni pomoci lobbováním v parlamentu. Tolik poslanců, kolik nám slíbilo, že nižší sazby DPH odsouhlasí, tolik jich snad parlament ani nemá.

HN: Jak se bude hotelový byznys vyvíjet v roce 2010?

Nechtěl bych to zakřiknout. Na první pololetí to vidím ještě nic moc. Ale myslím si, že to nepotrvá stále a že se nějaké náznaky zlepšení ve druhé polovině roku objeví. Rozhodně i v naší branži platí, že krizi je možné chápat i jako příležitost - kdo se dobře připraví a udrží si kvalitu za odpovídající ceny, na budoucím růstu vydělá.


51 procent pokojů

měly pražské hotely obsazené letos v květnu. Byla to nejnižší obsaze- nost za posledních 20 let.


Pavel Hlinka (63)

Prezident české hotelové asociace působí v branži více než 40 let. Po absolvování hotelové školy v Mariánských Lázních vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze.

Pět let vedl pražský hotel Jalta, dalších dvacet let hotel Intercontinental. V roce 2008 se stal generálním ředitelem řetězce Orea Hotels.

Má tři tituly Hoteliér roku, hovoří anglicky, německy, rusky a francouzsky, rád dobré jídlo a golf.

 

 

 

 

 

 

Zdroj: www.ihned.cz

 

reklama:

 

 
zpětzpět  tisktisk  poslat e-mailem

Autor: Vladimír Kaláb
21.12.2009 - 06:59:13



Diskuze k článku
Jméno*
Text*
Kontrola*: 2 plus 6 je
 

REKLAMA

banner

Nejčtenější články

14.06.2010 - Léto svádí k mámení

I když to venku na léto moc nevypadá, podle kalendáře ...

08.04.2010 - Stát zakázal prodej lihovin ve více než šestilitrovém balení

Vlastní kolek musejí mít nyní také malé "placatice", které dosud ...

04.06.2010 - Jak začít se sushi

Přinášíme osm rad pro všechny kdo se chtějí naučit dělat ...

05.03.2010 - Se šéfkuchařem u řezníka

Jak vybrat co nejlepší maso, který kus hovězího se bude ...

21.06.2010 - Brambory známé i neznámé

Mezi oblíbené přílohy nejenom v našem kraji určitě patří brambory. ...

všechny nejčtenější články

REKLAMA

GastroTrend na e-mail

Přejete si zdarma zasílat novinky, články či zpravodajství GastroTrendu na Váš e-mail? Vyplňte, prosím, následující údaje.

(zasílání lze kdykoliv odhlásit)


Jméno:
Příjmení:
E-mail:
 
Copyright © 2008 - 2018 LEONN promotion s.r.o. | Publikování obsahu bez písemného souhlasu vydavatele je zakázáno.