GastroTrend

GastroTrend - odborný portál pro gastronomii
Dnes je 11.12.2019, svátek má Dana
GastroTrend

banner

 

RUBRIKY/ČLÁNKY » PODNIKÁNÍ/UŽITEČNÉ

Změny daní v roce 2010

 

ilustrační fotoNejvíc daňových novinek letos čeká firmy, které se pohybují na zahraničních trzích. Mění se totiž pravidla, která určují, kde se daň z přidané hodnoty platí.

V uplynulých letech býval vždy při výčtu daňových novinek největší prostor věnován dani z příjmu. Letos je to jinak. Budeme proto komentovat hlavně změny, které budou ovlivňovat výpočet daňové povinnosti našich společností za zdaňovací období roku 2009. Dvě novely, které přijali poslanci v uplynulém roce, řádně zamíchaly kartami.

Je všeobecně známou skutečností, že se od letoška zvyšuje základní i snížená sazba daně z přidané hodnoty. Bez větší pozornosti médií i veřejnosti ale byla schválena velmi důležitá novela zákona o dani z přidané hodnoty, která konečně zjednodušuje pravidla, kterými se musí od 1. ledna řídit poskytovatelé a příjemci služeb v rámci Evropské unie. Není těžké si představit, že jich mezi českými firmami je hodně.

Udělat si v nových pravidlech jasno potřebují plátci DPH co nejdříve, protože daň z přidané hodnoty se platí v měsíčních či čtvrtletních intervalech v průběhu kalendářního roku, zatímco daň z příjmů vypočítávají a odvádí právnické osoby jen jednou ročně po skončení svého zdaňovacího období.



Daň z příjmů právnických osob v roce 2009

Mimořádné odpisy



V loňském roce přišli poslanci s novým způsobem odepisování firemního majetku. Lze ho uplatit v přiznání za rok 2009?

 


Ano. Musíme ale upozornit, že takzvané mimořádné odpisy se netýkají veškerého dlouhodobého majetku, nýbrž pouze majetku zařazeného v první a druhé odpisové skupině, který jste pořídili (nebo ještě pořídíte) od 1. ledna 2009 do 30. června 2010. Pokud vaše firma koupila například počítač, automobil nebo elektrický přístroj, budete u tohoto majetku moci využít kromě rovnoměrných nebo zrychlených odpisů ještě alternativu odpisů mimořádných. Při rozhodování, kterou metodu použijete, však mějte vždy na mysli, že zvolený způsob už nebudete moci v průběhu odepisování daného majetku změnit.

Mimořádné odpisy fungují na měsíční bázi a nedají se přerušit. Připomínají tak odpisování nehmotného majetku. Odepisovat tímto způsobem začnete (nebo jste už mohli začít) v měsíci následujícím po splnění všech podmínek pro odepisování. Například vaše firma musí být prvním vlastníkem daného majetku.

To znamená, že pokud jste splnili tyto podmínky 10. ledna 2010, odepisovat začnete od února 2010, a to následovně:

1. Majetek zařazený v první odpisové skupině (například kopírovací stroj) odepíšete za dvanáct měsíců rovnoměrným způsobem (každý měsíc stejnou částku).

2. Majetek zařazený v druhé odpisové skupině (například nákladní automobil) odepíšete za 24 měsíců, a to tak, že prvních dvanáct měsíců odepíšete rovnoměrně 60?% pořizovací ceny majetku a za dalších dvanáct měsíců odepíšete zbývajících 40?% ceny majetku.

Mimořádné odpisy vám tak umožní odepsat majetek rychleji než doposud. Majetek v první odpisové skupině odepíšete za jeden rok (místo stávajících tří) a majetek v druhé odpisové skupině za roky dva (místo stávajících pěti).



Kdy je mimořádné odpisování výhodné?



Poněvadž se mimořádné odpisy počítají měsíčně, závisí jejich roční suma na počtu měsíců, ve kterých jste mohli odepisovat. Přestože vám tento způsob odepisování umožní odepsat majetek vaší firmy rychleji, nemusí vždy nutně znamenat, že v prvním roce odepisování uplatníte vyšší odpis než při použití dalších způsobů odepisování.

U rovnoměrného či zrychleného odepisování totiž uplatníte v prvním roce odpisování plně odpis odpovídající sazbě/koeficientu pro první rok odpisování bez ohledu na to, zda majetek pořídíte 2. ledna 2010, nebo například 30. prosince 2010.

Oproti tomu u mimořádných odpisů se výše ročního odpisu stanoví podle počtu měsíců, po které budete (nebo jste už začali) tento majetek odepisovat. Jinými slovy, u majetku pořízeného v lednu 2010 uplatníte jedenáct měsíčních odpisů (za předpokladu, že zdaňovací období vaší firmy je kalendářní rok), zatímco u majetku pořízeného a uvedeného do užívání například v listopadu 2010 uplatníte pouze jeden měsíční odpis.

Extrémní rozdíl mezi dosud známými způsoby odepisování a mimořádnými odpisy nastane v roce pořízení u majetku, který vaše firma koupila v prosinci 2009. U takového majetku nemůžete uplatnit žádné mimořádné odpisy, ale naopak celoroční rovnoměrné či zrychlené odpisy.

Mějte proto na paměti, že výhodnost mimořádných odpisů se v případech, kdy vaše firma majetek pořídí ke konci zdaňovacího období, ukáže až ve druhém roce odepisování (tedy v roce 2010).


reklama:


Při rozhodování, zda nově pořízený majetek odepisovat pomocí mimořádných, rovnoměrných nebo zrychlených odpisů, se řiďte mimo jiné i aktuální hospodářskou situací vaší společnosti. Pokud je vaše firma ve ztrátě, zřejmě vám mimořádné odpisy příliš nepomohou, neboť vám daňovou ztrátu jen prohloubí. Nelze také opomíjet časovou a finanční náročnost případné změny vašeho účetně-daňového výpočetního systému či aplikace při zavedení nového a navíc jen dočasného způsobu odepisování.

Jak si poradit s technickým zhodnocením majetku? Existuje také mimořádný způsob jeho odpisování?

Ne. Technické zhodnocení nezvyšuje cenu majetku, ale musíte je zatřídit do stejné odpisové skupiny jako vlastní zhodnocený majetek (tedy do první nebo druhé odpisové skupiny) a evidovat a odepisovat jej samostatně.

Způsob odepisování přitom není stejný jako u vlastního zhodnoceného majetku. Je nutné volit mezi starými známými způsoby odepisování, tedy mezi rovnoměrným nebo zrychleným. V praxi tak mohou nastat situace, že majetek zařazený například v první odpisové skupině odepíšete za dvanáct měsíců, přičemž výdaje na jeho technické zhodnocení se vám promítnou do nákladů v průběhu tří let.



Finanční leasing



Strojírenská firma si pořídila v loňském roce dva obráběcí stroje na leasing. V jaké výši budou splátky daňovým nákladem?

Závisí na tom, ve kterém měsíci si firma nové stroje pořídila. Zákonodárci i v případě finančního leasingu s následnou koupí najatého majetku v loňském roce řádně zamíchali kartami. Účinnosti nabyly hned dvě novely. U leasingových smluv uzavřených v roce 2009 se proto můžete setkat celkem s trojím posouzením vašich leasingových splátek.

Můžeme provést rekapitulaci zpětně od začátku roku 2009?

Pokud jste uzavřeli leasingovou smlouvu do 31. března 2009, potom je časově rozlišené nájemné daňovým nákladem vaší firmy za předpokladu, že doba nájmu trvá minimálně stejnou dobu jako daňové odepisování předmětného majetku.

To znamená, že například u majetku z první odpisové skupiny musí doba nájmu trvat alespoň tři roky, u majetku z druhé odpisové skupiny alespoň pět let, u majetku ze třetí odpisové skupiny alespoň deset let a tak dále. Přičemž jedná-li se o nemovitost, musí doba nájmu trvat nejméně třicet let.

S malou změnou je nutné počítat u leasingových smluv uzavřených od 1. dubna 2009 do 19. července 2009. U těchto nájemních smluv byla minimální doba nájmu zkrácena u majetků z druhé a třetí odpisové skupiny na čtyři a půl, respektive devět a půl roku. V ostatních případech zůstalo promítání nájemného do daňových nákladů stejné, tedy v takové výši, která minimálně odpovídá době odepisování daného majetku.

Pokud jste leasingovou smlouvu uzavřeli až po 20. červenci 2009, máte možnost využít novelu, s níž se do zákona dostaly už zmíněné mimořádné daňové odpisy. Tato možnost je omezena na pronajatý majetek z první nebo druhé odpisové skupiny, jenž je zároveň odepisován pronajimatelem za použití mimořádných odpisů. Minimální doba nájmu a současně daňově účinné nájemné se proto odvíjí od doby, po kterou je tento majetek mimořádně odepisován jeho vlastníkem, tedy u majetku z první odpisové skupiny musí doba nájmu trvat minimálně dvanáct měsíců a u majetku z druhé odpisové skupiny minimálně 24 měsíců.

Uveďme si příklad, kdy vaše společnost uzavřela dne 1. srpna 2009 dvouletou leasingovou smlouvu na automobil. K tomu, abyste mohli rozprostřít celkové nájemné v období jen 24 měsíců, zbývá jediné - potvrzení od leasingové společnosti, že bude stejný automobil odepisovat prostřednictvím mimořádných odpisů.



Nízká kapitalizace



Minulostí jsou až nezdravě přísná pravidla pro odepisování úroků z úvěrů a půjček. Jakými pravidly se tedy budou firmy řídit?

Základní podmínkou »nového« testu nízké kapitalizace zůstává poměr vlastního kapitálu vůči úvěrům a půjčkám od spojených osob ve výši 4:1. Jestliže tedy například mateřská společnost poskytla půjčku vaší firmě, budou pro vás úroky z této půjčky daňovým nákladem za podmínky, že průměrný denní stav této půjčky nepřekročil za zdaňovací období roku 2009 čtyřnásobek průměrného vlastního kapitálu vaší společnosti.

Dopad »nové« nízké kapitalizace se rozšířil na širší skupinu nákladů, a to na finanční náklady (výdaje). Těmi nejsou jen úroky, nýbrž i další výdaje související s půjčkou nebo úvěrem, například výdaje na obstarávání a zpracování úvěru, poplatky za záruky, poplatky za předčasné splacení úvěru a podobně.

Za finanční náklady, které by byly postiženy nízkou kapitalizací, ale není považována například odměna ručiteli, náklady na poradenství v oblasti financování nebo kurzové rozdíly.

Vězte však, že důležitou roli pro daňovou uznatelnost úroků bude hrát i účel poskytnutého úvěru. Aby byly úroky daňově uznatelné, nemůžete úvěr využít na financování nákupu podílu v jiné společnosti nebo na výplatu dividend společníkovi.

Naše mateřská společnost vložila peníze do banky a naše firma následně od stejné banky získala úvěr. Musíme se podrobit testu nízké kapitalizace?

Pravděpodobně ano, protože by se mohlo jednat o takzvané back-to back financování, které je nově rovněž předmětem nízké kapitalizace, byť úvěr nedostáváte přímo od spojené osoby.

Jak postupovat, když je splatnost úroků z půjčky od spojené či nespojené osoby závislá na zisku naší společnosti?

Zřejmě se jedná o takzvaný profit-participating loan, který se do testu nízké kapitalizace vůbec nezahrnuje. Úroky plynoucí z takto sjednané půjčky či úvěru jsou automaticky daňově neúčinným nákladem.

Existuje stále paralelně s novým způsobem výpočtu nízké kapitalizace i starý, o něco jednodušší způsob?

Ano. Ten je možné využít na půjčky a úvěry, jež byly vaší společnosti poskytnuty od spojených osob na základě smluv uzavřených do 31. prosince 2007.

Pro úplnost ještě dodejme, že dle nových pravidel nízké kapitalizace se testují kromě půjček a úvěrů poskytnutých po 31. prosinci 2007 také půjčky a úvěry, jež sice byly poskytnuty před tímto datem, ale u nichž došlo například ke zvýšení jistiny nebo změně úrokové sazby.



Opravné položky

 


Za jakých podmínek můžeme k nesplaceným pohledávkám tvořit daňové opravné položky, které sníží základ daně naší společnosti?



Na úvod jistě netřeba připomínat, že minimální výše daňových opravných položek je dvacet procent nesplacené hodnoty pohledávek, a to pokud hodnota těchto pohledávek při jejich vzniku nepřekročila 200 tisíc korun a od konce lhůty jejich splatnosti uplynulo alespoň šest měsíců.

Pro tvorbu vyšších opravných položek musejí být splněny další podmínky dané zákonem o rezervách.

Jak máme postupovat, když máme pohledávku za dlužníky v insolvenčním (dříve konkurzním) řízení?

Daňovou opravnou položku můžete tvořit až do plné výše pohledávky, pokud jste ji nezapomněli včas přihlásit u soudu. Pozor, tyto daňové opravné položky se tvoří výhradně jen v tom zdaňovacím období, ve kterém byla pohledávka přihlášena. Lhůta pro přihlášení pohledávky u soudu může například zasahovat do dvou různých zdaňovacích období. S tím si ovšem nemusíte lámat hlavu a daňovou opravnou položku k pohledávce vytvořte v tom období, ve kterém jste pohledávku skutečně přihlásili.

Změnila se nějak pravidla pro nesplacené pohledávky, ohledně nichž už bylo zahájeno rozhodčí, soudní nebo správní řízení?

Ne. V roce 2009 zde nedošlo k žádným změnám. Připomeňme proto pouze, že u pohledávek vyšších než 200 tisíc korun nebo u pohledávek pod touto hranicí, u nichž byste rádi pokračovali v tvorbě vyšší než dvacet procent daňové opravné položky, je nutnou podmínkou zahájení rozhodčího, soudního či správního řízení, kterého se musíte řádně účastnit.

S tím, jak se vzdalujete od doby splatnosti pohledávky, roste i možnost tvorby daňové opravné položky. Po uplynutí 36 měsíců od doby její splatnosti můžete vytvořit daňovou opravnou položku až do výše sta procent.

Nestihli jsme včas přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení. Dává nám zákon šanci ji přihlásit dodatečně?

Ne. Zatímco v minulých letech byla tvorba těchto »časových« opravných položek umožněná i v případě, že jste nestihli termín pro přihlášení své pohledávky do konkurzního (dnes insolvenčního) řízení, od roku 2009 toto možné není.

Jestliže u vašeho dlužníka probíhá insolvenční řízení, k němuž jste se včas nepřihlásili, je vám tvorba daňových opravných položek k pohledávkám za tímto dlužníkem zcela zapovězena. S výjimkou výše zmiňované základní dvacetiprocentní opravné položky, je-li pohledávka nižší než 200 tisíc kroun.

Připomeňte, které další změny zasáhnou fungování naší společnosti v roce 2010.

Pokud chcete začít tvořit zákonné rezervy na opravy hmotného majetku, potom vás bude zcela jistě zajímat, že je nutné ukládat peníze určené na tvorbu těchto rezerv na separátní bankovní účet.

Hlídejte si smluvní pokuty a sankce, které vám účtuje zahraniční obchodní partner. Musíte z nich odvádět patnáctiprocentní srážkovou daň. Podívejte se ale raději do smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené se státem, kde má váš smluvní partner sídlo. Možná stanoví jiné podmínky. Například nižší sazbu srážkové daně.

Závěrem jistě netřeba připomínat, že sazba daně z příjmů právnických osob v roce 2009 činí dvacet procent.



Daň z přidané hodnoty


Nová pravidla pro poskytování služeb



Je asi všeobecně známo, že se od ledna zvyšují sazby daně z přidané hodnoty (DPH) o jeden procentní bod. Snížená sazba z 9 na 10 procent a základní sazba z 19 na 20 procent. Je zřejmé, že vyšší DPH zdraží zboží i služby.

Připomeňme, že základní sazba se vztahuje na většinu služeb a zboží, tedy na spotřební zboží, energie, telefony, oblečení, pohonné hmoty či restaurace.

Snížená sazba se vztahuje hlavně na potraviny a nealkoholické nápoje, ale také na hromadnou dopravu, vstupné na kulturní akce, dětské pleny a sedačky, léky, knihy či časopisy.

Je to jediná změna, která čeká plátce DPH?

Rozhodně není. Firmy, které se pohybují na zahraničních trzích nebo přijímají od zahraničních partnerů služby, se musejí připravit na to, že zákonná úprava je od roku 2010 v některých bodech zásadně modifikována. Většina změn vychází z úprav evropské legislativy, tzv. DPH balíčku. Mění se pravidla, která určují místa plnění u poskytování služeb. Nedochází ke změnám v pravidlech určení místa plnění při dodávkách zboží.

Co to místo plnění vlastně je a k čemu slouží?

Jednoduše řečeno místo plnění určuje, kde budete platit daň z přidané hodnoty. V rámci Česka je to jednoduché, ale v rámci unie komplikované.

Každý stát má svá pravidla. A mohlo by se proto stát, že by zaplacení DPH vymáhal po české firmě pracující pro německého klienta finanční úřad v Praze i Drážďanech.

Místo plnění je určeno v zásadě administrativně. Nebuďte proto překvapeni, že placení DPH často ani nemusí souviset s místem, kde je služba skutečně poskytována. Pro jeho určení je vždy nutné podívat se do zákona a nespoléhat na intuici. Tak to bylo v roce 2009 a bude tomu tak i nadále.

Jak se určovalo místo plnění při poskytování služeb do konce roku 2009?

Existovalo jedno základní pravidlo, které stanovilo, že daň se odváděla tam, kde měl poskytovatel služeb sídlo, provozovnu nebo místo podnikání. Služeb podléhajících základnímu pravidlu však bylo jako šafránu.

Česká firma platila daně v Česku podle základního pravidla, když poskytovala do zahraničí služby administrativní, pronájem dopravních prostředků či služby komisionáře. Jestliže by jejím zákazníkem byl občan EU-nepodnikatel, pak by mezi takové služby bylo možné dále zařadit například i poradenství, právní a inženýrské služby.

Kromě tohoto prostého základního pravidla ale zákon obsahoval řadu takzvaných speciálních pravidel pro služby v zákoně o DPH konkrétně vyjmenované.

Speciální pravidlo pro určení místa plnění tak měly například služby související s nemovitostí, přepravní služby, služby umělecké, kulturní, práce na movité věci, ale také služby poradenské, reklamní, právní, účetní, telekomunikační a další poskytované podnikatelům do zahraničí.

Jak tedy budeme určovat místo plnění od letoška?

Od ledna máme základní pravidla dvě.

Když poskytujeme službu osobě povinné k dani, dále tyto transakce nazýváme B2B transakce, platíme daně tam, kde má sídlo příjemce služby.

Když poskytujeme službu osobě, která není osobou povinnou k dani, jde o transakce nazvané B2C. Zde platí pravidla stará - místo plnění je tam, kde má sídlo poskytovatel služby.

Znamená to konec přemnožených speciálních pravidel?

Bohužel ne úplně. Ačkoli základní pravidlo pro určení místa plnění se dnes použije ve výrazně větším množství plnění, stále zbyl prostor pro speciální pravidla. I v roce 2010 tak existují služby, u nichž se místo plnění pomocí speciálního pravidla určuje.

Říkají nová pravidla, kdo má DPH ve státě, v němž se nachází určené místo plnění, daň zaplatit?

Ne vždy. Abyste se s jistotou dozvěděli, zda tato povinnost vzniká poskytovateli, nebo příjemci plnění, musíte pátrat v rámci legislativy příslušné země, kde je služba poskytována. Výsledek můžete najít třeba prostřednictvím internetu někdy i bez větších problémů, nicméně v zásadě se vyplatí kontaktovat daňového poradce.

Určit místo, kde bude dodavatel nebo příjemce služby platit daně, je od nynějška jednoduché.

Nenechte se ukonejšit zdánlivou jednoduchostí dvou základních pravidel a své podnikové fakturační systémy nastavte o něco sofistikovaněji. A to tak, aby bez obtíží umožnily dále pracovat s dalšími podvariantami těchto pravidel a mohly se vypořádat s tím, že se jedna transakce může posoudit hned několika způsoby.

O jakých dalších pravidlech je řeč?

Zákonodárce připravil pět dalších principů, které mohou pěkně zamíchat kartami. Vždy musíte prověřit, zda se na vámi poskytovanou službu nevztahuje jeden z pěti principů.

První princip
Jak funguje princip prvý aneb zjišťování statutu osoby povinné k dani?

Nově platí, že podnikatel, který přijímá služby, musí platit DPH ze všech služeb, které jsou mu poskytnuty, a to i když činnost příjemce není předmětem daně. Stačí si představit veřejnoprávní instituci, třeba statistický úřad na Slovensku, který kromě své činnosti vykonává určité podnikatelské aktivity. Taková instituce má při přijetí služeb z jiného státu povinnost samovyměřit DPH ve svém přiznání.

Čili tato změna přináší poskytovateli služby zjednodušení daňových povinností? Nemusí přece už odvádět daň...

Bohužel nikoli. Nová legislativa zcela jednoznačně poskytovateli služby ukládá povinnost, aby prověřil, zda podnikatel nepřijímá služby pro své soukromé účely nebo soukromé účely svých zaměstnanců. Bylo by samozřejmě obtížné zjišťovat potřebná fakta v případě každého poskytnutí služby.

Jediné, co by vám jako poskytovateli služeb mělo stačit, je vhodně zvolená úprava smluvní dokumentace. Ta by například mohla konkrétně stanovit povinnost vašemu obchodnímu partnerovi předat daňové identifikační číslo.

Současně by smlouva mohla uvádět, že předáním váš zákazník deklaruje, že služby přijímá pro podnikatelské účely. Čili pokud jste na něco takového při nastavení procesů zpracování daňového přiznání k DPH nemysleli, není ještě nic ztraceno. Nepodniknout nic by však bylo nerozumné řešení vedoucí ke zbytečným dohadům s vaším správcem daně, zda měla být služba českou DPH zdaněna či nikoli.

Obdobně by vás nemělo překvapit, že s podobným požadavkem přijdou vaši obchodní partneři, s nimiž spolupracujete třeba v rámci přepravy zboží a osob nebo kteří vám zprostředkovávají obchody v zahraničí. Vyjděte jim vstříc, benefit v podobě hladkého fungování fakturace půjde ve prospěch všech.

Druhý princip
Mění se role provozovny pro účely DPH?

Ano a dost zásadně. Není třeba připomínat, že při určování místa placení daní vždy plnila provozovna (nejčastěji v podobě místní organizační složky zahraničního podniku) důležitou roli. Její existence (či naopak neexistence) byla a je rozhodující pro to, v jakém členském státě EU (a mnohdy i kým) bude služba zdaněna.

Do konce roku 2009 platilo, že pokud je služba poskytována prostřednictvím provozovny, je místem odvodu daní tato provozovna poskytovatele.

Letos platí pravý opak. Nezkoumáme zapojení provozovny poskytovatele, ale naopak případné zapojení provozovny příjemce služby.

Na co si mají dát poskytovatelé služeb v této souvislosti pozor?

Tato novinka může přichystat dokonalou past. Přepokládáme, že máte už delší dobu zmapovány služby řídící se základním pravidlem B2B, které vaše společnost poskytuje do zahraničí.

Na vašem seznamu se tak mohou objevovat služby poradenské, účetní, přepravní, služby oceňování movitých věcí, práce na zboží, služby zprostředkovatelské nebo služby čistě administrativní. Nebezpečí může spočívat v tom, pokud jste všechny tyto služby zařadili do kategorie »nezdaňované českou DPH - samovyměřované zákazníkem«. Má váš odběratel v Česku zřízenu provozovnu pro účely DPH?

To samo o sobě ještě není tak závažné, klíčové by bylo, kdyby se tato provozovna zapojila do přijetí služby poskytované vaší společností. V takovém případě by bylo hrubou chybou neaplikovat při fakturaci českou DPH.

Štěstí přeje připraveným a nejlepším řešením je předem zajistit, aby vám váš obchodní partner oznámil, když založí provozovnu v České republice a zapojí ji do přijímání služeb. Samozřejmě je nezbytně nutné tuto povinnost spojit s odpovídajícími smluvními sankcemi, jinak efektivně vymahatelná příliš nebude.

Rizika spojená s principem přiřazení místa plnění provozovně příjemce služby jsou o to větší, pokud si uvědomíme, jak těžké může být rozhodování i samotného příjemce služby o tom, kdy služby přijímá prostřednictvím provozovny a kdy ne.

Třetí princip
Můžeme použít základní pravidlo B2B, když naše firma dodává softwarové vybavení do Ruské federace?

Ano, ale nejprve musíte prověřit, zda se na vás nevztahuje »pravidlo skutečné spotřeby« neboli třetí princip.

Pozor, když se místo plnění u služby, stanovené podle základního pravidla, nachází mimo EU, může být přesto povinně aplikovatelná česká DPH.

A to tehdy, kdyby byla služba skutečně spotřebována nebo využita v České republice a zahraniční příjemce byl k české DPH registrován.

Kandidátem na přechýlení místa plnění do České republiky s ohledem na místo skutečné spotřeby a využití je dnes každá služba podléhající základnímu B2B pravidlu.

Od masivního využívání pravidla skutečné spotřeby nás tak chrání snad jedině to, že příjemce musí být osobou usazenou mimo EU registrovanou k české DPH; a takových subjektů v praxi moc nebývá.

Co je potřeba si vyjasnit dříve, než budeme za službu poskytnutou do zahraničí vystavovat fakturu?

Je zřejmé, že musíte monitorovat, jestli se příjemce vašich služeb registroval k české DPH. Stanovte mu proto povinnost, aby vám změny sděloval.

Mnohem větší trable může přinést samotné zjišťování místa spotřeby nebo využití služby. Dobrým sluhou určitě opět bude smluvní povinnost zákazníka, aby vám místo spotřeby nebo využití sdělil. Nicméně to není řešení stoprocentní.

Pravidel pro určení místa spotřeby a využití může být teoreticky celá řada. Je takovým místem nezbytně místo, kde byla například poradenská služba fyzicky poskytnuta?

Nemohlo by to být spíše místo, kde se na základě takové služby učinilo patřičné rozhodnutí? Nebo je snad takovým místem stát, kde jsou díky přijaté službě zákazníkem generovány zisky?

Jistě je možné snášet na stůl další možnosti a je hodně pravděpodobné, že daňové správy různých států a tamní podnikatelé by určili místo skutečné spotřeby nebo využití jedné a téže služby odlišně.

Zatímco tedy - zcela hypoteticky - váš švýcarský zákazník bude s nejlepším vědomím a svědomím prohlašovat, že zprostředkovatelská služba je spotřebována mimo EU, protože byla využita při vývozu zboží z České republiky, vy budete pravděpodobně tvrdit, že fyzicky došlo ke zprostředkování v tuzemsku a budete usilovat o zdanění českou DPH. Pouhé spolehnutí se na informaci zákazníka, kde je nebo bude služba spotřebována, nemusí být tedy dostatečné.

Jak pravidlo skutečné spotřeby ovlivní režim stanovení místa plnění u služeb, které naše společnost naopak přijímá od ukrajinského partnera?

Odpověď je až lapidárně jednoduchá - neovlivní ho nijak! Na služby přijímané ze zahraničí nikdy nebude možné pravidlo skutečné spotřeby aplikovat.

Nicméně právě v tom tkví nebezpečí, které nesmí být podceňováno. Uvědomili jste si například, že služby B2B, tedy například zprostředkování obchodu na ruských trzích, přeprava zboží na území Ukrajiny nebo montáž zboží v Turecku, bude muset letos vaše společnost nově zahrnovat do českého přiznání k DPH? Je tedy na vás, jakožto zákazníkovi, abyste prostřednictvím samovyměření odváděli českou DPH (viz infobox na str. 4).

Čtvrtý princip
Jaký praktický význam bude mít zákaz odvodu daně provozovnou?

Služeb, které vaše společnost poskytuje, se čtvrtý princip dotkne jen okrajově. Naopak značně zamíchá službami, které přijímá ze zahraničí.

V roce 2009 platilo, že fakturoval daň poskytovatel, který měl v České republice zřízenou provozovnu pro účely DPH, nehledě na to, zda se tato provozovna na poskytování služeb podílela, nebo ne.

Zákazník si DPH sám vyměřit nemohl. Nejspíše nebudeme daleko od pravdy, když budeme tvrdit, že jen málokdo z českých plátců v roce 2009 své zahraniční dodavatele vůbec kdy požádal o sdělení, zda v České republice mají provozovnu, když věděl, že služba je poskytována přímo ze zahraničí.

Jenomže zákon o DPH se od ledna roku 2010 k nezapojeným provozovnám staví přesně opačně. Požaduje, aby DPH samovyměřil český plátce, pokud má zahraniční poskytovatel služby v České republice pouze provozovnu, která se na poskytování služeb nepodílí.

Je jasné, co to pro praktické rozhodování znamená. Neměli byste zapomenout na uzavření dodatků ke smlouvám, které budou vaše dodavatele zavazovat ke sdělování informací o existenci provozovny v ČR a o tom, zda se provozovna poskytnutí služby účastní, či ne.

A pokud jste si jisti, že váš dodavatel má v ČR provozovnu nezapojenou do poskytování služeb, odmítejte jakoukoli fakturu s vyčíslenou českou DPH.

Pátý princip
Kdo je odpovědný za odvod daně? Příjemce, nebo poskytovatel služby?

Zákon o DPH byl vždy k zahraničním poskytovatelům služeb benevolentní, pokud jejich zákazníkem byl český plátce DPH. Vždy z nich snímal povinnost se registrovat k české DPH a určoval, aby DPH samovyměřil český zákazník.

Ne vždy tomu tak ale bylo v případě legislativ DPH jiných členských států EU. Mnohdy se stávalo, že český plátce byl povinen se v zahraničí registrovat a odvádět DPH, pokud tamním zákazníkům poskytl například službu přepravy zboží nebo pronájem dopravních prostředků. Letošek přinesl příjemnou změnu.

V každém členském státě bude u služeb, u nichž se místo plnění určí podle základního pravidla, daň odvádět zákazník registrovaný k tamní DPH. Otvírá se tak velký prostor k ověření možnosti deregistrace v členských státech EU, ve kterých se vaše společnost v minulosti zaregistrovala kvůli poskytování služeb. Nemělo by vás překvapit, pokud k odregistrování přistoupí cizí správci daně automaticky.


Jak se mění sazby daně z přidané hodnoty?



Úprava základu daně na ceny obvyklé


Letos dochází k zavedení úpravy základu daně pro účely DPH při obchodování mezi spřízněnými osobami, pokud buď zákazník, nebo dodavatel nemá plný nárok na odpočet DPH. Připomínáme, že se tato změna týká všech plátců DPH.

Vraťme se k vašemu dotazu. Zatím jste mohli cenu za tuto službu uměle navyšovat, protože ze všech svých režijních nákladů jste si mohli odnárokovat více DPH na vstupu. Dceřiné společnosti vyšší DPH nevadilo, uplatnila nárok na její odpočet v plné výši. Případně softwarová společnost nakoupí počítače za běžnou cenu, uplatnila nárok na odpočet DPH a obratem je prodala svým zaměstnancům za tisíc korun. DPH uhrazená v rámci takto nízké ceny jistě není pro nikoho neúnosnou finanční položkou a obě strany jsou spokojené.

O možnost takto postupovat ale letos přijdete. Základem daně v takových případech nebude sjednaná úplata za plnění, ale cena obvyklá stanovená podle zákona o oceňování. Úprava základu daně může být prováděna jak směrem nahoru, tak i směrem dolů.


Je nutné při transakcích se spřízněnými osobami používat obvyklé ceny? Máme nárok na plný odpočet DPH, když poskytujeme naší dceřince poradenskou činnost?



Koho považuje zákon za spřízněné osoby?



Množina spřízněných osob je poměrně široká a je možné, že právě vaší společnosti se nový režim úpravy základu daně dotkne.

Jde například o kapitálově spojené osoby, kdy výše přímého či nepřímého podílu činí alespoň 25 procent, osoby, na jejichž vedení se podílí shodná osoba, nebo osoby v pracovněprávním vztahu k plátci.

Identifikujete-li mezi spřízněnými osobami poskytování služeb nebo dodávání zboží podléhající české DPH, je pravděpodobné, že základ daně budete muset revidovat. Půjde například o poskytování služeb nebo dodání zboží uskutečněná českými plátci mateřským a sesterským společnostem usazeným mimo EU.

Asi nejrozšířenější povinností úpravy základu daně pro účely DPH budou jakékoli formy benefitů v podobě prodejů za snížené ceny poskytované vlastním zaměstnancům - jde například o poskytování závodního stravování částečně dotovaného zaměstnavatelem nebo prodeje zboží za snížené ceny.

Revize základu daně u plnění mezi spřízněnými osobami však může připadat v úvahu dokonce i při poskytování plnění osvobozených od DPH bez nároku na odpočet (finanční služby, pojištění, pronájem nemovitostí).

U benefitů poskytovaných zaměstnancům bude muset přizpůsobit základ DPH cenám obvyklým většina českých plátců?

Ano. Zároveň je třeba říci, že nalezení ceny obvyklé v některých případech bude v praxi činit obtíže.

Zákon o DPH je bohužel v tomto směru velmi strohý a nenabízí příliš vodítek, jak například určit cenu obvyklou u poskytování zaměstnavatelem dotované přepravy, stravování či rekreace.

Lze očekávat, že daná ustanovení zákona budou předmětem dalších výkladů a dodatečnými novelizacemi bude režim úpravy základu daně vyjasněn.



Ostatní daně


Ano. Od 1. ledna 2010 dochází ke zdvojnásobení daňových sazeb u daně z některých pozemků a staveb. U pozemků se jedná o zastavěné plochy a nádvoří, stavební pozemky a ostatní plochy. Stavby jsou zvýšením daně »postiženy« všechny, výjimku tvoří stavby sloužící pro ostatní podnikatelskou činnost.

Obce mají navíc možnost upravit výši daně z nemovitostí stanovením koeficientů v obecně závazné vyhlášce. Pro lepší informovanost publikovalo ministerstvo financí seznam koeficientů na svých webových stránkách.

Jak se mění sazby spotřební daně, ekologické daně a silniční daně?

Silniční daň ani ekologické daně se nemění. Od ledna či února rostou ale sazby spotřební daně z určitých druhů minerálních olejů (benzin a nafta), cigaret, tabáku, lihu a piva.


Naše firma vlastní nemovitost. Mění se sazby?



Placení daní


Ano. Významná změna nastala v souvislosti s platbou daní a poplatků již od 1. listopadu 2009. Za zaplacenou se počínaje tímto datem považuje daň až v okamžiku, kdy dojde k připsání platby na účet správce daně.

Nezapomeňte, že od 1. ledna 2010 se nový způsob stanovení dne platby použije i na pojistné u zdravotního a sociálního pojištění. Proto doporučujeme kontaktovat váš bankovní ústav a zjistit dobu převodu finančních prostředků na účet správce daně.

Mění se lhůta pro doměření daně?

Ano. Podle novely zákona o správě daní a poplatků došlo k úpravě lhůty pro doměření daně. Daň tak nemůže být doměřena ani vyměřena po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání. Do právního řádu byla tímto uvedena takzvaná zásada 3+0, dle které se promlčecí doba pro účely vyměření daně počítá od konce období, za něž se podává přiznání. Nikoliv od konce roku, ve kterém bylo předmětné daňové přiznání podáno.

Kromě přiznání k DPH a souhrnného hlášení na zboží budou plátci muset od ledna vyplňovat souhrnné hlášení na služby. Co se do tohoto hlášení vyplňuje?

Pouze služby, které mají místo plnění v jiném členském státě a toto místo plnění bylo určeno podle B2B základního pravidla. Čili ne všechny služby, které budou mít místo plnění mimo Českou republiku.

Jako příklad můžeme zvolit na jedné straně poradenskou službu, kterou poskytne česká společnost německé společnosti. Místo plnění se určí podle základního pravidla, tedy německá společnost si německou daň samovyměří, zároveň česká společnost bude povinna tuto službu uvést do souhrnného hlášení.

Na druhé straně tatáž česká společnost poskytne stejné německé společnosti službu související s nemovitostí, která se nachází v Německu. Také v tomto případě česká společnost neuplatní českou daň, jelikož místo plnění je v Německu. Tato služba ale do souhrnného hlášení nepatří, jelikož místo plnění nebylo určeno podle základního, ale podle speciálního pravidla.

Další podmínkou, která musí být splněna, aby byla služba zahrnuta do souhrnného hlášení, je skutečnost, že služba není v členském státě příjemce osvobozena od daně. Toto bude v některých případech velmi obtížné zjistit. Je tedy nutné, aby spolu poskytovatelé a příjemci služeb o těchto záležitostech komunikovali.

Jak často se budou souhrnná hlášení podávat?

Jednou měsíčně (ve výjimečných případech čtvrtletně), a to do 25 dnů po skončení období pro vykazování - tedy stejně jako podání daňového přiznání k DPH. Souhrnné hlášení na služby bude možné podat pouze elektronicky buď se zaručeným elektronickým podpisem, nebo prostřednictvím datových schránek ve formátu xml.

Zkontrolujte, zda jsou na tuto novou povinnost připraveny vaše informační systémy, a v případě potřeby kontaktujte vaše poskytovatele a příjemce služeb v zahraničí.

Od ledna se také mění způsob podávání žádostí o vracení DPH, která byla plátci naúčtována v jiných členských státech. Jak?

Nově už nebudete podávat žádost o vrácení daně v každém členském státě zvlášť. Stačí je podávat v členském státě usazení. České společnosti budou proto primárně komunikovat s českým finančním úřadem. Žádosti musíte podávat pouze elektronicky. Zároveň je prodloužena lhůta pro podání žádosti do 30. září následujícího roku. Členský stát, který má vrátit DPH, musí reagovat do čtyř měsíců od podání žádosti, tj. buď žádanou DPH vrátit, nebo sdělit, co je třeba dále doložit. Evropská legislativa nově stanoví, že při prodlení s úhradou vratky bude žadateli hrazen úrok.

Daň z příjmů
- Daň z příjmů v roce 2009:
- Sazba daně 20 procent, přiznání budete podávat v roce 2010.
- Využijte ještě v daňovém přiznání za rok 2009 mimořádné odpisy a liberálnější pravidla pro daňové uznání úroků z půjček a úvěrů.

Daň z příjmů v roce 2010:
- Sazba daně 19 procent, přiznání budete podávat v roce 2011.
- Očekávanou novinkou je zrušení překlasifikace příjmů na dividendy, šlo o případy, kdy finanční úřad zpochybnil sjednanou cenu v obchodní transakci mezi spřízněnými osobami, potom považoval tuto částku za »dividendu« a podléhala 15procentní srážkové dani.

Daň z přidané hodnoty
Kdo je plátcem daně?
- Plátcem daně je osoba registrovaná k DPH.
- Registrační povinnost přitom vzniká podnikatelům z několika důvodů. Je to nejčastěji z důvodu překročení obratu 1 milionu Kč za posledních 12 měsíců po sobě jdoucích, kvůli přijetí služby ze zahraničí s místem plnění v České republice, či díky poskytnutí určitého typu služby zákazníkům z EU.

Jak často se daň platí?
- Plátci DPH podávají přiznání buď čtvrtletně, nebo měsíčně v závislosti na dosaženém obratu za předchozí kalendářní rok. Některým plátcům ukládá čtvrtletní podávání přiznání zákon.

Co je to princip samovyměření?
- V rámci přeshraničního obchodu v EU dochází k výběru DPH pomocí specifického nástroje. Je jím tzv. samovyměření DPH odběratelem.
- Poskytovatel plnění, který je usazený v jednom členském státu, neaplikuje »svou« místní DPH.
- Nemusí však dokonce aplikovat DPH státu, ve kterém je usazen příjemce, neboť ten daň vypořádá sám tak, že ji uvede ve svém přiznání DPH.
- Odběratel má plný nárok na odpočet jím samovyměřené DPH v tomtéž přiznání, pokud nepodléhá určitým restrikcím daným lokální legislativou DPH.

Spotřební daně
- Od ledna vzroste sazba u nafty, z loňských 9950 korun na 1000 litrů na letošních 10 950 na 1000 litrů.
- Od ledna vzroste sazba z motorových benzinů, z loňských 11 840 korun na 1000 litrů na 12 840 korun na 1000 litrů. Další růst ceny přijde v dubnu, kdy se bude povinně zvedat podíl biopaliv v benzinu i naftě.
- Od ledna činí základní sazba daně u piva pro pivovary, které nejsou považovány za malé a nezávislé, 32 korun na hektolitr a každé celé procento extraktu původní mladiny. V roce 2009 to bylo 24 korun.
- Od ledna činí sazba daně za líh obsažený v destilátech 28 500 korun na jeden hektolitr, v roce 2009 to bylo 26 500 korun na jeden hektolitr.
- Od února vzroste celková minimální sazba daně u jednoho kusu cigarety z loňských 1,92 koruny na 2,01 koruny.

 


Nové lhůty
Mění se způsob stanovení dne platby daně?

 

 

Zdroj: www.ihned.cz

 

reklama:

 

Hlavní strana   Články od nejnovějšího   Aktuálně   Alkoholické nápoje   Pivo   Víno   Nealkoholické nápoje

 

Káva/Čaj  

Potraviny/Kuchyně  

Technologie/Zařízení   

Hotel/Wellness/Spa  

Restaurace/Inspirace  

Podnikání/Užitečné 

 

 

Akční nabídky

Nové výrobky

Publikace •

Recepty

Kalendář akcí

Inzerce •

Databáze dodavatelů Nápoják

                 

 

 

        

 

 
zpětzpět  tisktisk  poslat e-mailem

21.01.2010 - 09:41:50



Diskuze k článku
Jméno*
Text*
Kontrola*: 5 plus 1 je
 

PODNIKÁNÍ/UŽITEČNÉ
REKLAMA

banner

Nejčtenější články

18.06.2017 - První boutique hotel na Šumavě láká na delikatesy francouzského šéfkuchaře

Restaurace Nebespán v Kašperských Horách je synonymem špičkové zážitkové gastronomie ...

02.07.2009 - Karlovy Vary - Thriller na kolonádě

Krize tvrdě dopadla na západočeské lázně. Jezdí do nich o ...

13.09.2011 - Postmixy šetří váš čas, prostor i peníze

Pokud řešíte zajištění přísunu chutných, čerstvých a osvěžujících nápojů pro ...

04.06.2009 - DAŇOVÉ ŘÍZENÍ - Obrana proti daňové kontrole

Při sporech s finančním úřadem vám potřebné argumenty dodají judikáty.

20.08.2010 - Jak se loni dařilo pražským hotelům

Společnost Labartt Hospitality ve spolupráci s ...

všechny nejčtenější články

REKLAMA

GastroTrend na e-mail

Přejete si zdarma zasílat novinky, články či zpravodajství GastroTrendu na Váš e-mail? Vyplňte, prosím, následující údaje.

(zasílání lze kdykoliv odhlásit)


Jméno:
Příjmení:
E-mail:
 
Copyright © 2008 - 2019 LEONN promotion s.r.o. | Publikování obsahu bez písemného souhlasu vydavatele je zakázáno.