GastroTrend

GastroTrend - odborný portál pro gastronomii
Dnes je 23.07.2018, svátek má Libor
GastroTrend

banner

 

RUBRIKY/ČLÁNKY » PODNIKÁNÍ/UŽITEČNÉ

Česko čeká odtučňovací kúra

 

 

ilustracni fotoZa pečivo, mléčné výrobky a další základní potraviny si Češi příští rok výrazně připlatí. Na vině jsou hlavně vyšší daně.


Marně lékaři bijí na poplach, že obezita stále výrazněji ohrožuje lidské zdraví. Stejně marně se zatím snaží i bruselští byrokraté odradit lidi od přejídání vyšším zdaněním tučných a sladkých jídel. Teď se však zdá, že odtučňovací kúra Česko nemine.


Ceny jídla letí vzhůru, a příští rok hrozí ještě razantnější zdražování - až o 10 procent. A to vše v situaci, kdy již dnes platí Češi za některé potraviny dokonce více než třeba sousední Němci nebo Holanďané - jejichž kupní síla je přitom výrazně vyšší.


Týdeník Ekonom oslovil s dotazem na další cenový vývoj několik desítek významných obchodních řetězců, potravinářských firem, profesních svazů i analytiků. Tři čtvrtiny všech odpovědí potvrzují, že zdražení je nevyhnutelné. "Předpokládám, že ceny půjdou vzhůru až o 10 procent," předpovídá prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Hlavní důvody cenového růstu? Především zvýšení daně z přidané hodnoty u jídla z 10 na 14 procent, které začne platit od ledna. Ale také růst cen energií i agrárních komodit.


Také ona zhruba čtvrtina optimistů, která razantní zdražování potravin příští rok nepředpokládá, ovšem přiznává, že "plíživý" růst cen probíhá už několik měsíců.


Jedním z důvodů je, že se přiblížily Vánoce, kdy zákazníci na nějakou korunu navíc tolik nehledí, a prodejci mají žně. A také jde o součást obchodní taktiky, aby cenový skok spotřebitele v lednu neodradil.


Cukr, káva, limonáda...


Škála výrobků, jež může postihnout zdražování, je nebývale široká. Klidně se může řídit třeba i známou dětskou říkankou Cukr, káva, limonáda, čaj, rum... Cena cukru již meziročně stoupla o čtvrtinu a káva překonává rekordy. "Zvýšení cen se dá očekávat například také u džusů a nektarů, právě kvůli růstu cen cukru a ovocných koncentrátů," potvrzuje zdražení limonád Libor Tomáš, ředitel marketingu obchodní sítě Globus. Mimochodem, postižena může být i část bezdomovců holdujících krabicovému vínu - podle Tomáše z výše uvedených důvodů zdraží i tato levná pochutina. Cena čaje má vzrůst kvůli dražšímu dovozu (vlivem slábnoucí koruny).


A pokud jde třeba o rum a další lihoviny? "Od ledna zvyšujeme cenu našich produktů v průměru o šest procent. Potravinářský líh totiž zdražil o 25 procent, cukr dokonce o 50. Máme i vyšší náklady na energie a obaly," vysvětluje generální ředitel plzeňského Stocku Petr Pavlík, jehož firma je jedničkou oboru.


O tom, jak výrazným tahounem inflace potraviny nakonec budou, rozhodují také základní potraviny: chléb, pečivo a mléčné výrobky. Ředitel největších českých mlékáren Madeta Milan Teplý je přesvědčen, že růst cen je nevyhnutelný. "Zemědělci, naši dodavatelé, trvají na vyšších výkupních cenách mléka. I obchodníci zdražují finální výrobky na pultech. Nás ale tlačí k nižším cenám, aby si sami mohli zvednout marže," tvrdí podnikatel. "Máme z roku 2012 hrůzu," dodává. S názorem, že se mohou potravinářské firmy ocitnout v kleštích mezi zemědělci a obchodníky, souhlasí i Miroslav Toman. "Někteří zpracovatelé budou bojovat o přežití," říká.


Obezřetně se zatím k zdražení vyjadřují dvě největší pekárenské společnosti, United Bakeries a Penam, který patří do skupiny Agrofert. "Potraviny mohou zdražit zejména kvůli nárůstu DPH. My s nárůstem cen našich výrobků, mouky ani pečiva, nepočítáme - vzhledem k aktuálnímu vývoji cen obilí," říká šéf Penamu Jaroslav Kurčík.


Mluvčí United Bakeries Jaroslav Pomp také nehovoří o dalším zdražování, ale nechává si otevřená zadní vrátka. "Výrobci potravin budou muset na DPH zareagovat. Ale konečná cena pro spotřebitele je vždy v rukou obchodníků," uvedl.


Nabízí se ale důvod, proč jsou zatím oba velcí pekaři ve svých vyjádřeních tak obezřetní: obě firmy se chystají spojit. Novým majitelem bude vlastník Agrofertu Andrej Babiš. Celou transakci však ještě posuzuje antimonopolní úřad, jehož předseda Petr Rafaj už dal najevo, že schválení tentokrát neproběhne zcela hladce. A tak obě společnosti zatím nehodlají dráždit spotřebitele ani státní úředníky oznámením, že jako nejsilnější hráči hodlají diktovat vyšší ceny. Nehledě na to, že například housky a rohlíky už meziročně podražily nejméně o pětinu.


Žádný skok, žádný šok


Názor Potravinářské komory, že zdražení potravin může příští rok dosáhnout až 10 procent, sdílí také prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. Stejný odhad týdeníku Ekonom poskytla i poradenská a auditorská společnost KPMG. Partner KPMG ČR Karel Růžička ovšem zároveň potvrzuje, že skokové zdražení v prvních dnech roku 2012 spotřebitele nejspíše nečeká. "Nepředpokládám, že by velkoobchod či maloobchod mohl růst DPH významně kompenzovat snížením marže, takže zdražení většiny potravinářského zboží lze očekávat. Ale k pozvolnému zdražování dochází už nyní," říká Růžička. Důvod je nasnadě. Už letos v létě bylo zřejmé, že DPH u potravin stoupne. Obchodníci se šokům pro zákazníky raději vyhýbají, a tak si začali přidávat na ceně v předstihu. "Přesná čísla budeme mít k dispozici po skončení čtvrtletí. Ale už teď je zřejmé, že zdražilo mnoho kategorií potravin. Například cena mléka v obchodech se teď pohybuje v rozmezí 14 až 20 korun, před zdražením to bylo 10 až 12 korun," upozorňuje analytička společnosti GfK Vlaďka Šebková.


Podle ní je už dosavadní "tichý" růst cen dokonce tak významný, že to nejhorší z pohledu spotřebitele je za námi.


Sami někteří obchodníci ovšem připouštějí, že další vlna následovat může. "V souvislosti se změnou DPH a nárůstem cen vstupů dojde v rámci naší sítě k úpravám cen potravin," konstatuje lakonicky šéf sítě Spar Martin Ditmar.


Zástupci Teska hovoří podobně. "Číslo říkat nechci - těch 10 procent by byl černý scénář. Ale marže mají obchodníci nízké a do cen se vývoj promítnout musí," míní Vesselin Barliev z marketingového oddělení firmy. Potvrzuje ale, že skokové zdražení také neočekává.


"Bude se to týkat pečiva i mléčných výrobků, ale ceny už dál porostou velmi pozvolně. Například jako se to děje u piva," předpovídá Barliev. Čeští pivovarníci takřka každoročně přirazí k ceně několik desetihaléřů, a štamgasti si sice trochu zanadávají, ale "mírné zdražení v mezích zákona" většinou spolknou.


ilustracni fotoNoční můra DPH


Příčin, které pohánějí ceny potravin vzhůru, je celá řada. Od globálních až po ty ryze specifické pro Česko.


K celosvětovým důvodům patří především růst cen komodit na světových trzích. A to jak těch zemědělských, tak například ropy. Ceny energií mají na náklady potravinářů vliv srovnatelný s cenami obilí nebo kukuřice. Náklady na elektřinu, plyn, naftu rozhodují nejen při výrobě, ale i při dopravě. Prezident Potravinářské komory Toman v této souvislosti upozorňuje, že mezi roky 1995 a 2010 stoupla cena motorové nafty o 95 procent, cena elektřiny o 68 procent - a přitom například cena mléka stoupla v tomto období jen o 10 procent, a cena šunky dokonce o sedm procent klesla. Současná finanční krize v eurozóně a nejistota akciových trhů takřka po celém světě přitom investory láká právě ke komoditám, a tím může často jejich cenu vyhnat neúměrně nahoru. Samotná výše úrody už o pohybu světových cen zdaleka sama nerozhoduje.


Ke globálním vlivům, jež mají na růst cen zemědělských komodit vliv, patří i neutuchající zvyšující se poptávka v zemích jako Čína, Indie či Brazílie, které ekonomické potíže nyní nepociťují. "Právě rostoucí poptávka a stále omezenější zdroje vyvolávají citelný růst cen ryb a mořských plodů," připomíná Libor Tomáš z Globusu, že "hlad" po komoditách se netýká jen těch klíčových jako cukr, sója, kukuřice nebo pšenice. "Na zdražení dovozových potravin by mělo vliv i případné pokračující oslabování koruny," podotýká Růžička z KPMG.


Domácí rozbuškou, která podnítila růst cen, je ovšem plánované zvýšení DPH u potravin z 10 na 14 procent. Na tom se shodují obchodníci, potravináři i analytici. Vzhledem k pochmurnému výhledu evropské, a tím i české ekonomiky se zdá čím dál pravděpodobnější, že u tohoto zvýšení nezůstane. Není vyloučeno, že i potraviny čeká třeba už za pár měsíců sazba DPH na úrovni 19 až 20 procent. Takovým scénářem se ministerstvo financí už zabývá. "Další zvýšení DPH je určitě jednou z alternativ, která je intenzivně ve hře. Daň z přidané hodnoty se nejsnáze vybírá, je proto pro posílení rozpočtu vhodná," vysvětluje analytik České spořitelny Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády. Pokud by byla vyšší hranice DPH v budoucnu přijata, neměly by z ní být podle Zahradníka žádné výjimky - ani pro potraviny. "Přílišný růst cen některých výrobků by se mohl řešit speciální kompenzací, ale ne výjimkou z DPH," míní analytik. Dopad dalšího zvýšení DPH na ceny potravin by ovšem byl naprosto zřejmý: zboží by ještě více a plošně zdražilo. "Zvyšovat DPH je hloupost už teď, oslabuje to pozice podniků. Ještě vyšší růst DPH si snad ani neumím představit, to by byl konec," hodnotí takové úvahy šéf Madety Teplý.


Hra na slevy


Tlaky na zdražování jsou sice silné, ale zároveň působí i síly opačné, které růstu cen mohou bránit. A opět jsou jak globální, tak specificky české. Kupříkladu minulý měsíc většina zemědělských komodit na světových trzích oslabovala. Spadly ceny cukru i kakaa, přestal růst cen pšenice, sóji i kukuřice. "Pro nejbližší období příštího roku počítáme s tím, že by zlevňování komodit mohlo pokračovat," uvedl pro týdeník Ekonom analytik společnosti Closseum Boris Tomčiak. Určitou vadou na kráse tohoto příznivějšího vývoje je ale fakt, že ceny sice padají, často však z tak rekordních výšin, že to potravinářské podniky zlevnit nepřiměje. Tvrdí totiž většinou, že si udržením cen finálních výrobků jen kompenzují ztráty, které utrpěly v době, kdy komodity dosahovaly maxima.


V Česku se pak nejčastěji jako hlavní brzda zdražování zmiňuje silný konkurenční boj mezi řetězci. Ty sázejí na slevy, a tak prý drží ceny na uzdě. Zdůrazňují to nejen samy řetězce, ale i jejich dodavatelé. "Nemůžeme dostatečně promítnout naše rostoucí náklady do finálních cen, protože je velmi silné konkurenční prostředí jak v našem oboru, tak i v maloobchodě," říká například výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina - jenž ovšem přesto odhaduje zdražení hovězího i vepřového masa příští rok na oněch 10 procent.


Konkurenční boj v Česku působících obchodních řetězců nepochybně existuje. Ale má také své meze. Téměř každá společnost o sobě tvrdí, že je levnější než konkurence, a dokládá to na určitých položkách a slevových akcích. Ovšem kdyby to platilo důsledně a na všechno zboží, byly by rohlíky už nejspíše zadarmo, a velkoprodejny by houfně krachovaly.


"Ve skutečnosti řetězce jen vytvářejí na zákazníky dojem, že právě jejich zboží je to nejlevnější. Ale mohou si dovolit případně prodělat jen na několika položkách z často několika desítek tisíc, které prodávají. A u většiny z těchto položek se samozřejmě žádné slevové akce a žádný lítý konkurenční boj neodehrávají," popisuje praxi jeden z vedoucích manažerů významného řetězce, který si nepřál být jmenován.


Slevová mánie v Česku má ještě jednu trhlinu. Ačkoli nějakou "akci" propaguje na letáku prakticky každá velkoprodejna, patří ve skutečnosti tuzemské potraviny k těm nejdražším v Evropě. Neplatí to samozřejmě o veškerém zboží. Ale například průzkum Eurostatu prokazuje, že džus nebo kávu koupíte levněji v Nizozemsku, minerálku v Itálii. V sousedním Německu je zase leckdy levnější rostlinný tuk rama nebo máslo. A to mají spotřebitelé ve zmíněných zemích výrazně vyšší průměrné platy než lidé v Česku.


Drahé a nechutné?


"Češi už nejezdí za hranice jen pro levnější benzin, ale stojí i ve frontách na jídlo. Jeden ze zahraničních řetězců prý už chce budovat síť menších prodejen s německými potravinami v našem pohraničí," prohlašuje Milan Teplý z jihočeské Madety.


Jedním z důvodů, proč je v Česku jídlo tak drahé, je podle něho špatná proexportní politika. Domácí potravináři nenajdou odbyt za hranicemi, a tak musejí menší objem produkce vyvažovat vyšší cenou. "Západní firmy umějí lépe vyvážet," připouští i za zpracovatele masa Ladislav Steinhauser, jehož stejnojmenný podnik získal letos cenu Firma roku v soutěži Hospodářských novin. Na konkrétním příkladu vysvětluje, proč je některé zboží v Česku dražší: "Za kvalitní maso z vepřové půlky, třeba kýtu, kvůli nižší kupní síle Čechů nedostanu takovou cenu jako německý nebo rakouský výrobce. Takže musím trochu dráž prodávat i jiné, méně hodnotné partie vepřové půlky, abych na ní celkově netratil."


Levněji se dají za hranicemi koupit nejen mnohé potraviny, ale i elektronika, textil a další zboží. Většina ekonomů i podnikatelů zdůvodňuje fenomén české drahoty právě tím, že zdejší trh je příliš malý. "Další příčinou může být i politika řetězců. Zatímco na západě se sítě budovaly řadu desetiletí, u nás začaly růst až v 90. letech. Řetězce tak měly jednorázově velké investice, a ty se zřejmě snaží dostat zpět," míní Stanislav Bernard, spolumajitel stejnojmenného pivovaru.


Zástupci řetězců s takovým vysvětlením zásadně nesouhlasí. Stále opakují svou mantru o tom, že ceny si diktuje zákazník. "Naše marže v Česku jsou nižší než například v Anglii," prohlašuje Vesselin Barliev z Teska. S vlivem velikosti trhu na ceny jídla ovšem souhlasí. "Když si objednává rajčata od španělského pěstitele obchodník z Německa, jde o jiné objemy a proto také ceny, než když to dělá český prodejce," říká Barliev.


Současně s vysokými cenami jsou potraviny na českém trhu často kritizovány i za nízkou kvalitu. "Vozí se k nám humus," hřímal před časem i majitel Agrofertu Andrej Babiš, jehož skupina je jedničkou v produkci a obchodu se zemědělskými komoditami, ale i v mlékárenství, pekárenství či zpracování masa. Vedle nekvalitního dovozu trpí domácí trh údajně přílišným používáním takzvaných náhražek (například škrobu do uzenin a sýrů). Někteří experti to dávají za vinu zrušení výrobních norem, které platily za bývalého režimu. Vzniká skoro dojem, jako by dnes Česko bylo odpadkovým košem Evropy.


Faktem ovšem je, že přesné srovnávací analýzy kvality potravin napříč zeměmi Evropské unie nejsou k dispozici. A to ani pokud jde o míru využívání oněch náhražek. Na jejich použití mimochodem zřejmě nemá vliv, zda jdou momentálně ceny jídla nahoru, nebo dolů. Když potraviny zlevňují, potravináři prý musejí kvalitnější maso nahrazovat kvůli tlaku na nízké ceny. Ale když zboží zdražuje, tak je prý zase tlačí k využití náhražek vyšší ceny surovin nebo zmiňovaná DPH. Řetězce popírají, že by kvalita zboží byla v Česku nižší než v západní Evropě. Pokud některé studie poukázaly na rozdílné receptury pro jídlo určené pro trhy takzvaných nových členských zemí Evropské unie, vysvětlují to většinou rozdílnými chutěmi spotřebitelů. Například německá káva je údajně kyselejší, Čechům by nechutnala...


Skutečností samozřejmě je, že od konce osmdesátých let minulého století se s nástupem obchodních řetezců i moderních potravinářských technologií průměrná kvalita potravin zlepšila. Obrovsky se rozšířil i sortiment. "Můžete mít zboží velmi kvalitní, ale i horší. Všechno je otázkou ceny, jako v západní Evropě. Faktem ale je, že v Česku stále ještě existuje kategorie velmi levných potravin v kvalitě, která se už na západě prostě neprodává," přiznává pro týdeník Ekonom jeden z manažerů obchodního řetězce, jenž zná zevrubně tuzemský i německý trh.


Zdraví především


Nakolik je jisté, že potraviny příští rok skutečně zdraží až o těch předpovídaných 10 procent?


Naděje, že se katastrofický scénář nevyplní, přece jen ještě žije. Ačkoli je řada indicií včetně hrozby vyšší DPH velmi reálná, odhady se nemusejí trefit. Už proto, že především ze strany potravinářů může být přání zdražit potraviny otcem myšlenky.


Exemplárním příkladem, kdy byla předpověď totálně "mimo mísu", je třeba vystoupení prezidenta Agrární komory Jana Veleby a tehdejšího ministra zemědělství Petra Gandaloviče z května 2008. První z nich před televizními kamerami zavěštil, že jídlo ještě může zdražit až o 20 procent, druhý prognózoval "jen" desetiprocentní nárůst. Načež během pár týdnů začaly ceny výrazně padat.


Zatím se však zdá, že napřesrok ceny přece jen půjdou vzhůru, a nastane skutečně doba pro určitou "ozdravnou kúru" tuzemských konzumentů. Nemusíme ji přitom chápat jen obrazně. Například Radek Smotlacha z představenstva Zelinářské unie předpokládá, že zdravotníky doporučovaná zelenina zdraží od ledna nejvýše o dvě až pět procent. A předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík dokonce upozorňuje, že pokud bude příští rok vyšší úroda, může spotřebitel i přes vyšší DPH platit za ovoce paradoxně méně než letos.

 

 

 

Zdroj: www.ihned.cz

 

 

 
zpětzpět  tisktisk  poslat e-mailem

Autor: Martin Mařík
15.12.2011 - 08:54:32

PODNIKÁNÍ/UŽITEČNÉ
REKLAMA

banner

Nejčtenější články

14.06.2010 - Léto svádí k mámení

I když to venku na léto moc nevypadá, podle kalendáře ...

21.01.2010 - Speciální a neobvyklá piva české provenience

Přes určitý pokles v posledním roce stále platí, že Česká republika ...

08.04.2010 - Stát zakázal prodej lihovin ve více než šestilitrovém balení

Vlastní kolek musejí mít nyní také malé "placatice", které dosud ...

12.11.2008 - Čaj

V jedné čínské legendě, Shen Nung, legendární čínský císař seděl ...

všechny nejčtenější články

REKLAMA

GastroTrend na e-mail

Přejete si zdarma zasílat novinky, články či zpravodajství GastroTrendu na Váš e-mail? Vyplňte, prosím, následující údaje.

(zasílání lze kdykoliv odhlásit)


Jméno:
Příjmení:
E-mail:
 
Copyright © 2008 - 2018 LEONN promotion s.r.o. | Publikování obsahu bez písemného souhlasu vydavatele je zakázáno.