Dokud to budeme kupovat, tak se nic nezmění

Respektovaný český kuchař Roman Vaněk přirovnává nákup v českém supermarketu k četbě detektivky se Sherlockem Holmesem. "Jediný návod, jak nekupovat špatné potraviny, je studovat etikety a ptát se," říká Vaněk.

HN: Opravdu je všechno jídlo z Polska tak hrozné?

Ne, jen polské potraviny, které se vozí do Česka, jsou hrozné. Jinak Poláci výběr mají. Ovšem oni jsou historicky mnohem lepší obchodníci než my Češi. V Polsku najdete obyčejné handlíře i velmi schopné, i tvrdé obchodníky. Vždy si dokázali vyhádat daleko lepší podmínky než my. Jednou jsem byl na kongresu v Budapešti a Poláci s Maďary se nám jen smáli a říkali: Vy si prostě necháte všechno líbit, vy Češi. Tedy co se potravin týče. V potravinářském průmyslu, který jde do supermarketů, fungují jako Číňané. Je jim jedno, co vám prodají.

HN: Největším odběratelem polských potravin je Německo. Liší se nějak polské jídlo, které proudí do Německa, od toho, co jde do Česka?

Zásadně. Možná se neliší potraviny některých diskontových řetězců, které vyberou výrobek a prodávají ho všude. Ale zajímavý byl pokus jednoho z normálních supermarketů, který nechal porovnat velikonočního čokoládového králíčka z německého supermarketu a z českého. Ten český byl samozřejmě dražší. Ale německý králíček navíc obsahoval o třetinu víc čokolády než ten český. Tenhle konkrétní králíček byl sice z Maďarska, ale s polskými je to stejné. Tyhle věci se prostě dějí. Pamatuji si handly s masem, kdy navezli z Polska mražené svíčkové a prodávaly se jako české. Ale proč by to ty řetězce nedělaly, když my jim to tady kupujeme? Vždyť je volný trh. Můžeme si za to prostě sami.

HN: A čím to podle vás je, že Čechům nevadí platit víc za nekvalitní jídlo?

My jsme Švejci. Je nám to prostě jedno. A hlavně se teprve teď začínáme probouzet. Těch 22 let je pro nás pořád málo. Zatím jsme se jenom naučili, kde mají slevy značkového oblečení a že v Americe se oblékneme laciněji. Umíme jezdit na dovolené, jezdíme už po celém světě. Jediné, co jsme se ještě nenaučili, je to základní, co potřebujeme minimálně třikrát denně. A to je jídlo.

HN: Myslíte si, že český zákazník jde skutečně jen po ceně? Je to až tak jednoduché?

Řeknu to jinak. Všichni na světě samozřejmě chtějí cenu. Akorát existuje určitá hranice gastronomické kultury, kdy ty normální vyspělé země už řeknou dost, tohle bychom nedaly ani prasatům. A tohle je věc, kterou my si ještě neuvědomujeme. Ovšem dokud to my Češi budeme kupovat, tak se nic nezmění. Tohle je náš fenomén momentální doby roku 2012 v České republice. Ale když se podíváte do osmdesátých let do Spojených států, co tam vyváděl Walmart, tak to byla úplně stejná situace. Tam se děla stejná zvěrstva jako u nás, možná ještě horší. Lidi to jídlo kupovali, protože bylo levné. Ovšemže tam zaznamenali mnohonásobně vyšší výskyt rakoviny, alergií a vyšší úmrtnost. Pak se to začalo měnit a lidé si začali vybírat. Ta rovnice je jednoduchá: kvalitní jídlo rovná se zdraví. A my Češi momentálně žijeme gastronomicky na dluh.

HN: Zlepšuje se něco v tomhle směru?

Češi se začínají trochu více o jídlo zajímat. Dám příklad. Rozjel jsem teď na internetu videomagazín Peklo na talíři, kde rozebírám různé potraviny. Už jsem toho chtěl nechat, protože je to dost náročné, ale zaskočilo mě, jaký to má úspěch. Během měsíce ten pořad nabral deset tisíc lidí na Facebooku a denně mi přichází tři sta e-mailů. Takže Češi se v tomhle směru začínají pomalu probouzet.

HN: Inspiruje nás k tomu Západ?

Ano, tam se to totiž úplně otočilo. Ve vyspělých zemích teď naopak všichni chtějí dobré věci. Když se podíváte na Velkou Británii a na Spojené státy, tak tam je to úplně otočené. Všechno je v jakosti organic, no fat, low fat a free ranch kuřata. Což je pro lidské zdraví super.

HN: Jsou nějaké relevantní studie, které by dokazovaly, že nekvalitní jídlo se skutečně projevuje na lidském zdraví?

Jistě a je jich celá řada. Lékaři potvrzují, že to má přímou souvislost s tím, proč je tolik alergií, kožních nemocí a tolik rakoviny tlustého střeva. Je vědecky dokázané, že jestliže sním kvalitní sezonní věc, tak mi naplní žaludek a vyšle signál do mozku, že je mi dobře a že jsem sytý. A člověk má hlad až za daleko delší dobu, než když sní jen jakýsi plnič.

HN: Co má tedy český zákazník dělat, aby nekupoval jen "plniče břicha"?

Tak samozřejmě dá se to přečíst na etiketách. I když fakt je, že my se slovo etiketa teprve učíme. Učíme se to, že na zboží je nějaká samolepka.

Vlády evropských zemí naštěstí donutily výrobce napsat, co která potravina skutečně obsahuje. Jestliže jogurt obsahuje víc škrobu než základní jogurtové hmoty, tak je to divné. Tak by se člověk měl nad tou věcí podivit.

Jestliže pomerančový džus obsahuje čtyři procenta pomeranče a zbytek je slazená voda, tak je něco špatně. A když kupuji salám, jehož cena je dvacet pět korun, tak tady zase něco nehraje.

Proto říkám, Češi si za to můžou sami. Čekáme, kdo nás spasí, hledáme to magické oko nad námi, které řekne: Tohle můžeš a pozor, tady už jsi za hranicí.

Ale to je scestné. Musíme se prostě naučit sami o těch věcech přemýšlet. Děláme si legraci z Američanů, že mají nápisy: Mokrou kočku nesušte v mikrovlnce. Ale my například v jídle potřebujeme stejné vedení.

HN: Hodně lidí ale může argumentovat, že prostě nemají na to kupovat drahé jídlo.

To není argument. Je prostě potřeba zapojit selský rozum. Zapojit hlavu a podívat se, co vlastně kupuji. Nebo se můžeme začít ptát, i když je fakt, že znalosti obsluhy v supermarketu jsou tristní, protože jsou to fabriky na jídlo a nemají čas nějak hluboce proškolovat personál.

Ale přesto. Jediný návod je, nekupovat podezřelé potraviny. Než aby člověk šel a koupil si grónskou pomazánku, ve které neví, co je a jakou to má jakost, tak si radši koupit obyčejný celer a základní potraviny a připravit si to doma.

HN: Odradí aféry s polským jídlem Čechy od toho, aby ho kupovali?

Neodradí. To nás ještě pár let čeká, než tohle pochopíme a přizpůsobíme se tomu.

Děláme si legraci z Američanů, že mají nápisy: Mokrou kočku nesušte v mikrovlnce. Ale my například v jídle potřebujeme stejné vedení. 

Zdroj: www.ihned.cz

zpět  tisk  

Autor: Zuzana Keményová
17.05.2012 - 09:05:10