RUBRIKY/ČLÁNKY » PODNIKÁNÍ/UŽITEČNÉ

Anna Malmhakeová, generální ředitelka Irish Distillers

Whiskey mám nejraději se zázvorovým pivem

Švédka v Dublinu. Nelyžuje, nebruslí a nemá ráda zimu. I proto jí zelené Irsko učarovalo. Švédka Anna Malmhakeová šéfuje z Dublinu společnosti Irish Distillers a jejím úkolem je posunout whiskey Jameson mezi deset nejprodávanějších alkoholických nápojů na světě.

Bez make-upu, s rozpuštěnými plavými vlasy. Přirozená, usměvavá, trpělivá, švédsky modrooká. Do Marriottu na ruzyňské letiště přijela Anna Malmhakeová z karlovarského filmového festivalu, jehož součástí je i Jameson Festival Lounge s nejdelším Jameson barem v Česku. Ačkoliv do Varů přiletěla rovnou za Států a po dvou dnech opět mířila do irského Dublinu, působila v sobotním horkém poledni v letních fialových šatech spíš jako studentka než jako generální ředitelka společnosti Irish Distillers, která vyrábí právě irského Jamesona. "Raději to neříkejte, aby mi nezabavili švédský pas, ale já nemám ráda zimu, leda tak na pohlednicích. Nelyžuji, nebruslím a sníh opravdu nemusím, protože ve Švédsku to v zimě není vůbec romantické, a když je něčeho moc, je to prostě příliš," vysvětluje pětačtyřicetiletá Švédka, proč se jí od loňského podzimu tak dobře žije v irském Dublinu a proč jí nevadí ani horké sobotní poledne na ruzyňském letišti.

Má ráda nové technologie, i díky svým dvojčatům

Malmhakeová má za sebou zkušenosti z manažerských postů v Coca-Cole, Motorole i ve společnosti Absolut, která je stejně jako Irish Distillers součástí skupiny Pernod Ricard. Jejím hlavním úkolem je dostat Jamesona do desítky nejprodávanějších alkoholických nápojů na světě. "Za poslední rok jsme poskočili o čtyři místa, z dvacátého devátého na dvacáté páté," tvrdí. Jameson se prodává ve 120 zemích, nejrychleji prodeje rostou v Jižní Africe, v Mexiku, ale také v Rusku a ve Státech. "A byla jsem mile překvapená, jak rádi mají irskou whiskey v Česku," říká žena, která má nejraději Jamesona se zázvorovým pivem. "Víte, ve Švédsku se alkohol prodává jen ve speciálních státních obchodech. Už jako studentka jsem tam chodila na brigádu, protože každý pátek se konaly degustace a předváděčky dobrých značek, bylo to nesmírně zajímavé," vypráví. Dávná zkušenost jí přišla po letech velmi vhod. Sama přitom poprvé ochutnala alkohol někdy v osmnácti, nejprve sladké likéry, pak jí zachutnalo bílé víno. "Ale nejraději mám dnes asi opravdu whiskey," říká.

Zvykla si, že život dělí mezi rodné Švédsko (pochází z menšího města poblíž Stockholmu), kam se vrací dvakrát do měsíce na víkend, a zbytek světa. Dublin není první zahraniční zastávkou, pracovala už v Londýně i v americkém Chicagu. "Teď už je to dobré, ale předtím bylo mé příruční zavazadlo na cestách vždy hodně těžké, protože hrozně ráda čtu, a knihy dost váží. Teď sbalím svou čtečku Kindle a je to," směje se. A stejně jako ráda čte, také ráda píše. Momentálně sbírá příběhy rodin, které pro Jamesona pracují po generace. "Tohle je živá historie, která mě nesmírně zajímá. Je fantastické mluvit s člověkem, který pracuje v palírně a své umění získal od svého otce, ten zase od svého otce," tvrdí žena, která kdysi chtěla být dokonce novinářkou.

K novým technologiím ji přivedli její osmnáctiletí synové - dvojčata. Aby s nimi mohla sdílet on-line jejich zábavu, začala hrát počítačové hry. "Mám ráda strategie, ale samozřejmě že jsme hrávali i racingové hry," vypráví. Letos odmaturovali a teď jsou na prázdninách s jejím exmanželem ve Švédsku. Do Dublinu se za ní vrátí na univerzitu jen jeden z nich, druhý bude studovat ve Stockholmu, kde vystudovala sociální vědy v obchodě a právu také jeho matka. "Přiznávám, že počítačové hry hraji dodnes, většinou s sebou vozím i svůj herní počítač," usmívá se.

Nebála jsem se udělat přestávku v kariéře

Když se jí zeptám, zda pro ni byl problém kloubit kariéru s péčí o děti, docela se podiví. "Ženy jsou někdy v panice, že ztratí kariéru, když si pořídí děti. Ale tak to není. Vše má svůj čas. Hodně malým dětem musíte věnovat svůj čas a pozornost, ale když povyrostou, je i pro ně skvělé, když mohou s rodiči cestovat, poznávat jiné kulturní prostředí, jazyky," vysvětluje.

S dvojčaty byla doma rok. Pak ještě pár let pracovala na zkrácený úvazek. A dokázala říct, že o víkendu nepojede na pracovní cestu, protože jsou pro ni ve volnu na prvním místě děti. "Měla jsem vždy dost přátel, kteří měli také malé děti, a pomáhali jsme si navzájem - jeden týden vyzvedával ze školky a školy jeden, druhý zase další rodina. Vše je o domluvě," je přesvědčena. Konečně její přístup k životu můžete dobře vyčíst i z jejího životopisu. Po kratší epizodě na začátku devadesátých let v Procter & Gamble začala její profesní hvězda pomalu růst v roce 2006, kdy vystřídala několik pozic ve firmě Coca-Cola, ale teprve na přelomu tisíciletí, kdy začala pracovat pro Motorolu, odstartovala kariéru naplno - právě v té době si poprvé dovolila opustit Švédsko a i s dětmi pracovat v Londýně a Chicagu. Pak si doma poprvé vyzkoušela i roli generální ředitelky v místní poradenské firmě Temo, aby v roce 2007 zakotvila právě v Pernod Ricard.

Zdroj: www.ihned.cz