RUBRIKY/ČLÁNKY » PODNIKÁNÍ/UŽITEČNÉ

Tuto vládu stravenky přežijí

ilustracni foto Kvůli zrušení daňového zvýhodnění stravenek si politici nechtějí pálit prsty. Věci veřejné je chtějí zachovat.

Strany vládní koalice v době sestavování kabinetu proklamovaly, že zruší většinu daňových výjimek včetně zvýhodnění stravenek. Po půl roce je ale téměř jisté, že na stravenky, které v Česku dostává 1,3 milionu lidí, nikdo nesáhne.

"Změny kolem stravenek nejsou aktuální. Úsporných opatření, která právě nyní vstupují v platnost, je už dost," řekl Ekonomu poslanec vládní strany Věci veřejné Radim Vysloužil.

Strana tak mění názor - donedávna si dovedla představit jejich zrušení náhradou za nižší daně. Bez poslanců Věcí veřejných stravenky zrušit nelze, ODS a TOP 09 mají ve dvousetčlenné sněmovně dohromady jen 94 hlasů.

Kalousek rozmýšlí

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) si zatím nechává čas na rozmyšlenou.

Na jedné straně t rdí, že podpora stravenek nemá v daňovém systému co dělat. Současně však říká, že její zrušení nepokládá za klíčovou věc v balíku chystaných daňových změn. »Nemíním připustit, aby za novým zákonem o daních z příjmů lidé viděli jen boj o stravenky,« prohlásil v rozhovoru pro týdeník Ekonom (viz Ekonom č. 1/2011).

Jeho náměstek pro daně Ladislav Minčič (ODS) dodává, že zrušení stravenek bez náhrady by z politických a sociálních důvodů nebylo korektní.

"Mnoho lidí i velké množství restauračních a cateringových firem si už na tento systém zvyklo," říká Minčič.

Jak on tak ministr argumentují, že změny daňového systému v řádu desítek miliard korun jsou nezbytné. Učinit je proto rukojmím politického zápasu o stravenky, kde jde o částky řádově mnohem nižší, by tedy nebylo dvakrát prozíravé.

Zrušením stravenek by stát mohl ušetřit zhruba dvě miliardy korun v případě daní, které stát odpouští samotným zaměstnancům. Pokud se započítá pojistné a odpisy do nákladů, tak se částka podle expertů ministerstva financí vyšplhá až k pěti miliardám.

Ústupová cesta

Z vyjádření politiků i představitelů resortu financí lze usuzovat, že zvýhodněné stravenky, o jejichž zrušení se mluví od roku 2007, přežijí i vládu Petra Nečase.

Na ministerstvu financí ještě připravují kompromis, který by na půl cesty vyšel vstříc jak ministerským expertům hájícím rozpočet a jednoduchost daňového systému, tak zaměstnancům.

Už dva roky diskutují o náhradě jednotlivých daňových benefitů, tedy stravenek a rozmanitých deputátních úlev, například volných jízdenek. Hledanou náhradou by se mohla stát speciální sleva na dani či daňový odpočet. Ta by ale také ve svém důsledku znamenala konec stravenek v dnešní podobě, a tak ani tato změna není pravděpodobná.

Kompromis navíc nezahrnuje třetí stranu pomyslného zájmového trojúhelníku: firmy, které stravování nabízejí a jimž stravenky zvyšují obrat.

"Podle našich analýz povede zrušení daňového zvýhodnění k likvidaci stravenek (ve Velké Británii se tak skutečně stalo), což znamená v restauracích v době obědů úbytek více než poloviny zákazníků. Daňové odpočty pro zaměstnance na tom mnoho nezmění," ohradil se Václav Stárek z Asociace hotelů a restaurací České republiky.

Asociace už vyčíslila možnou celoroční ztrátu - spočítala ji na 7,5 miliardy korun.

Podle Minčiče by převedení různých benefitů na jednu daňovou úlevu představovalo spravedlivější systém. Týkal by se všech, každý by dostal možnost vybrat si, na co úlevu využije.

"Já kupříkladu dávám přednost teplému obědu, ale mnoho lidí ve stejnou dobu jde do posilovny. Někdo jiný zase neklade důraz na jídlo, ale třeba na potravu duševní," vysvětluje náměstek.

Mocná lobby

Stárek, který hájí zájmy restaurací, to ale vidí opačně. Podle něj by se daňové zvýhodnění mělo týkat jen stravenek. »Poukázek na veřejné stravování, nikoli na útratu ve vinárnách či nákupy zboží v obchodech,« tvrdí.

Kompenzační plány mají ještě další háček. Vztahovaly by se na třikrát více lidí než kolik jich dnes pobírá stravenky a buď by jejich výše na osobu klesla, nebo by připravily státní rozpočet o více peněz.

Minčič v tom kupodivu problém nevidí. Některé daňové výjimky je podle něj možné zrušit bez náhrady a získané peníze použít právě na tyto účely.

»Smyslem celkové úpravy zákona o daních z příjmů, jejíž návrh by měl mít ministr financí na stole na přelomu února a března, není získat pro rozpočet více peněz,« ujišťuje Minčič. Teoreticky je z čeho brát, podle informací Ekonomu se v případě daňových výjimek hraje o patnáct miliard korun.

Pro firmy, které stravenkový byznys živý, jde o očekávaný obrat. "V naší společnosti pracuji čtvrtým rokem a diskuse o rušení stravenek se jen stále opakují," řekl Ekonomu Petr Pacas, obchodní ředitel firmy Cheque Déjeuner.

Častá jsou i tvrzení, že v konečném důsledku stravenky nepředstavují pro stát větší zátěž.

"Chápeme, že vláda chce zjednodušit daňový systém. Ale u stravenek bylo mnohokrát prokázáno, že pro státní rozpočet představují přínos," soudí i Daniela Pedred, šéfka marketingu společnosti Edenred pro Českou republiku.

Pravda je to ale jen částečně. Některé studie z Francie hovoří o tom, že stravenky napomáhají výběru daní, protože stravovací zařízení nutí k řádnému účetnictví. A že daňový výnos spojený s rozhýbáním potravinářského sektoru může částečně kompenzovat ztráty daní vzniklé z daňových úlev. Ve Francii se tak do pokladny vrací asi polovina státem původně oželené částky.

Citlivá záležitost

Pro případné zrušení stravenek by koalice musela hlasovat jednotně, což se dá s ohledem na postoj Věcí veřejných, kterým padají politické preference, velmi těžko předpokládat.

Jejich poslanec Radim Vysloužil přiznává, že jde o citlivou záležitost. O celém problému by se podle něj mělo znovu diskutovat až za dva roky. I pak prý bude potřebné zvážit dopady na zaměstnance i firmy a skutečnost, v jaké kondici v té chvíli bude ekonomika.

Levici v souvislosti se stravenkami úbytek přízně nehrozí. Chce je zachovat v současné podobě.

"Celé je to marginální problém. V případě výjimek by se ministerstvo financí mělo podívat i na zvýhodnění firem. Pokud se jedná o další příjmy, tak především na daňové úniky," soudí ekonomický expert ČSSD Jan Mládek.

Mezi největší obhájce zvýhodněných stravenek patří odbory. Českomoravská komora odborových svazů a Asociace samostatných odborů se dokonce zapojily spolu s firmami jako Cheque Déjeuner či Sodexo do petiční akce "Neberte nám stravenky".

Jaké odboráři používají argumenty? Vycházejí z toho, že stravenky představují dodatečný příjem domácností. Jejich likvidace by je snížila v průměru o tři procenta.

Současně připomínají průzkum agentury GfK, podle kterého by pak na 70 procent dotázaných omezilo obědvání v restauracích.

K tomu uvádějí, že nejen zaměstnanci, ale i západoevropští praktičtí lékaři považují pauzu na pořádný oběd mimo pracoviště za významný impuls k lepší pracovní atmosféře a tím i k odvedenému výkonu.

Zdroj: www.ihned.cz