GastroTrend

GastroTrend - odborný portál pro gastronomii
Dnes je 19.12.2018, svátek má Ester
GastroTrend

banner

 

RUBRIKY/ČLÁNKY » PODNIKÁNÍ/UŽITEČNÉ

Stravenkový advokát

 Stravenkovy advokat

JACQUES STERN

Nekonečná debata o zrušení stravenek je české specifikum, říká šéf "stravenkového" gigantu Edenred.


Jako generální ředitel "stravenkového" gigantu Edenred navštěvuje Jacques Stern, který má české předky, naši zemi pravidelně. V poslední době k tomu má ale o důvod více. V tuzemsku totiž vážně hrozí, že stravenky zaniknou, a jeho firma, která vydává poukázky Ticket Restaurant, přijde o stamilionové zisky. Ministr financí Miroslav Kalousek totiž požaduje zrušit jejich daňové zvýhodnění.


Jak stravenkové firmy na poukázkách vlastně vydělávají? Z každé vydané stravenky mají provizi, kterou si strhávají od nasmlouvaných restaurací a obchodů při proplácení. Její oficiální výše není známá, podle Sterna činí zhruba dvě procenta.


Jacques Stern jako správný lobbista "za stravenkové blaho" obhajuje svůj byznys hlava nehlava. Aby také ne, vždyť v Česku stravenky Ticket využívá na půl milionu lidí.


OTÁZKA: Momentálně probíhá už několikáté kolo debat o nahrazení stravenek daňovým paušálem. Jak se za jejich zachování snažíte lobbovat?


Jsme přesvědčeni o tom, že náš systém je dobrý a že všichni zúčastnění z něj něco mají. Vysvětlujeme, děláme osvětu, zadáváme studie. Chceme ukázat, že tu není deficit nebo poškození státu, že se naopak zvyšuje zdraví obyvatelstva a zaměstnanost.


OTÁZKA: Chcete snad říci, že lobbing v tomto případě není třeba?


Pochopil jsem, že slovo lobby není v Česku vnímáno úplně pozitivně.


V mezinárodním prostředí jsou »lobbistické« vztahy legitimním způsobem, jak se podělit o různé úhly pohledu na problematiku v různých oblastech podnikání.


OTÁZKA: Jsou debaty o rušení stravenek českým specifikem, nebo se to děje i jinde?


O zrušení se diskutuje výjimečně. Za posledních 40 let tuto výhodu nakonec doopravdy zrušily pouze dvě země. V roce 1992 Švédsko a roku 2002 Argentina. Ve Švédsku následně došlo během dvou let ke zrušení 20 tisíc pracovních míst v restauracích.


I přes rozpočtové škrty se poukázky udržely v Portugalsku, Španělsku i Řecku. Proto doufáme, že stravenky zůstanou i v Česku.


OTÁZKA: My zase doufáme, že česká ekonomika nedopadne podobně jako zmíněné tři země. Ale pojďme dál. Uvádíte, že stravenky využívá pouze 31 procent zaměstnanců. Nebyl by daňový paušál, jak ho navrhuje ministr Kalousek, spravedlivější?


Návrh zákona se netýká jen stravenek, ale i závodního stravování, a tímto krokem by se zrušily výhody pro všechny. V jídelnách by to zvýšilo ceny jídel. Ne všechny firmy přitom mají možnost mít vlastní jídelnu. Zaměstnancům malých a středních podniků dávají stravenky možnost mít pravidelnou stravu.


V knize Food at Work od Christophera Wanjeka je provedena analýza, která tvrdí, že dobře se stravující lidé mají o 20 procent vyšší produktivitu. A pravidelné odpolední jídlo zajistí lidem pouze jídelna nebo stravenky. Když tuto výhodu nemají, dvě třetiny lidí se nejdou v poledne najíst.


OTÁZKA: Podle všech průzkumů je u nás ale produktivita obecně nízká. Je proto sporné, jestli by ještě mohla poklesnout...


Koeficient produktivity práce v Česku neznám, ale i kdyby nebyla až taková, jak říkáte, bez řešení otázky stravování v rámci pracovního dne by určitě poklesla.


Manažer bez stravenek? To by byla diskriminace!


OTÁZKA: Když jste byl dnes na obědě, platil jste stravenkami?


Platil kolega. Ale můžu vám ukázat, že také já mám stravenky, a to z různých zemí.


OTÁZKA: A není to divné, když vysoce postavený manažer platí stravenkami?


Ne, není to vůbec divné. Ve Francii, stejně jako v jiných zemích, jsou stravenky považovány za součást sociálních zvyklostí, je to považováno za výhodu pro všechny. Jako něco pozitivního to berou nejen v Evropě, ale i ve světě, především v Jižní Americe.


OTÁZKA: Určitě máte slušný plat. Není ve Francii zvláštní, že k vašemu platu máte ještě stravenky? V Česku jsou vesměs brány jako platidlo "chudších".


Tato výhoda je pro všechny, aby se mohli správně stravovat. Není proto důvod, abych je zrovna já neměl, to by byla diskriminace (usmívá se).


OTÁZKA: Vy jste původem ekonom, proto nás zajímá: není z čistě ekonomického hlediska jedno, zda lidé utratí peníze opravdu za jídlo, nebo za něco jiného?


Není to totéž. Je totiž rozdíl, jestli zaměstnanci dáváte plat, nebo benefit. Zaměstnavatel benefitem říká, co je podle něho důležité u zaměstnanců podporovat. Příspěvek na stravování je způsob, jak zaměstnance motivovat, aby pravidelně chodili na oběd.


OTÁZKA: To trochu zavání sociálním inženýrstvím...


To si nemyslím. Je tu ale ještě jeden fakt - lidé by nechodili do restaurací. Sedmdesát procent z nich si bude nosit jídlo do práce. Tím se sníží obrat restaurací, kde je zaměstnána řada méně kvalifikovaných lidí. Třicet uživatelů poukázek přitom vytvoří jedno pracovní místo.


OTÁZKA: Zkusme porovnat země se stravenkami a bez nich. Znamená to, že v Chorvatsku se lidé hůře stravují než v Číně nebo Polsku?


Výborným ukázkovým příkladem jsou USA, kde stravenky nejsou. My tam nabízíme náš produkt Ticket Transport, který za svoji existenci zvýšil používání veřejné dopravy.


Na druhou stranu je v USA nejvíce obézních lidí na světě. Jsou to hlavně lidé, kteří si přinesou balíček z domu, nebo si pro něj jdou do fastfoodu a za čtvrt hodinky se najedí na pracovním stole.


Právě obezita je v moderní společnosti jedním z největších problémů veřejného zdraví a Edenred se ve spolupráci s Evropskou unií účastní programu Food, který má vzdělávat nejen naše klienty, ale i restauratéry, jak lidem poskytnout zdravější a vyváženější stravování.


OTÁZKA: Podle studií se obezita týká hlavně vyspělých zemí a lidí s menšími příjmy. Vy si vážně myslíte, že stravenky obezitě zabrání?


Ano. Obezitou trpí lidé, kteří mají nízké příjmy. Kdyby k tomu měli stravenky, jejich stravovací návyky by se zlepšily. Výsledek sice nebude vidět za den nebo týden, ale za deset let ano. Sociální a zdravotní politika státu by měla být zacílena na globální zdraví. Stravenky jsou jedním z několika nástrojů, které k tomu mohou dopomoci.


OTÁZKA: Ale stravenkami můžeme platit i ve vámi zmíněných fastfoodech, třeba u McDonalds nebo KFC. Ve skutečnosti nás nic nenutí jíst zdravě.


Nevím, proč jsou zrovna tyto dvě značky spojovány se špatnými stravovacími návyky. To už je minulost. Za posledních deset let došlo k zásadním proměnám. I tyto firmy se podřizují "zdravým" trendům, v jejich nabídce ve Francii najdete například jogurty, sýry nebo saláty.


Plastové karty bude mít za dva roky polovina lidí


OTÁZKA: Voláte po tom, aby stravenky byly používány jen na svůj konkrétní účel. Nechceme generalizovat, ale když jdete někam do večerky, stává se, že si za ně může člověk koupit alkohol nebo cigarety zcela bez problémů. Jak se proti tomu chcete bránit?


Děláme celou řadu namátkových kontrol. Zjišťujeme ale, že k takovým zneužitím dochází jen asi v pěti, šesti procentech případů. Detailnější a častější kontroly by představovaly velké zatížení, které by zaplatili všichni - podniky i restauratéři. Čísla dokazují, že systém je v pořádku, a teď se jen snažíme provádět osvětu u restauratérů.


OTÁZKA: Na vašich webových stránkách tvrdíte, že 6000 restauratérů v Česku podepsalo petici na zachování stravenek. To nás překvapuje, protože jsou to právě restauratéři, kteří si stěžují, že vaše provize až patnáct procent z hodnoty stravenky je pro ně smrtící.


Toto číslo mi přijde přehnané. Poskytujeme kvalitní službu a naše celková rentabilita činí zhruba dvě procenta z objemu vydaných poukázek. Právě od restauratérů máme velmi konkrétní reakce, že přes poledne tvoří až 70 procent jejich obratu stravenky.


OTÁZKA: To si těžko můžeme ověřit, protože nezveřejňujete své hospodářské výsledky, přestože je mají firmy v Česku povinnost uvádět v obchodním rejstříku. Jak chcete být důvěryhodným partnerem, když výsledky neposkytujete?


To je jednoduché, jsme společností kotovanou a konsolidovanou ve Francii. Takže nevidíme důvod, proč bychom měli sdělovat podrobné výsledky dceřiných společností.


OTÁZKA: Ve světě nabízíte řadu různorodých benefitů. V Česku zatím jen stravenky a poukázky na kulturu a volnočasové aktivity. Chystáte něco nového?


Nápadů máme spoustu. Poukázky mohou být třeba použity i pro lepší využívání veřejných peněz. Příkladem může být italská Lombardie, kde jde o finanční podporu pro školáky. Dříve jim stát dával peníze, které často zneužívali rodiče. Místo peněz nyní dostávají školáci kartu, která jim umožňuje kupovat si jen učebnice a školní pomůcky.


OTÁZKA: Když jsme mluvili o stravenkách, ukazoval jste nám plastové karty na způsob "kreditky". V Česku se používají především papírové poukázky. Bude se to měnit?


V naší skupině zatím karty tvoří 44 procent z celkového objemu vydaných poukázek. Chceme však, aby to do roku 2012 bylo 50 na 50.


Ale stále chceme nabízet oboje, protože jsou místa bez terminálů, a my klientům necháváme možnost výběru.

 


reklama:
reklama



Jacques Stern (46)


Vzdělání:
- Účetní certifikát získal na École Supérieure de Commerce v Lille.


Kariéra:
- Svoji kariéru začal jako auditor ve firmě Price Waterhouse.
- Do firmy Accor, která nabízela stravenky i ubytování, nastoupil v roce 1992.
- Od roku 2003 působil jako šéf financí Accor, později byl viceprezidentem.
- Generálním ředitelem Edenredu se stal v roce 2009 po rozdělení firmy na hotelový Accor a stravenkářský Edenred.


Rodina:
- Jeho dědeček byl Čech, má bratrance v Brně a Liberci.
- Je ženatý, má dvě děti.


Edenred


- Začátky firmy sahají do roku 1962, kdy Jacques Borel vytvořil stravenky Ticket Restaurant.
- V roce 1982 společnost odkoupila skupina Novotel, později přejmenovaná na Accor. V té době působila v osmi zemích.
- V roce 2010 došlo opět k rozdělení skupiny na hotely Accor a firmu Edenred, poskytovatele poukázek.
- Následně Edenred úspěšně vstoupil na pařížskou burzu. Akciím "červeného ráje" se daří, naposledy firma vyplácela dividendu půl eura na akcii. Předpokládaný obrat EBIT (zisk před započtením úroků a daní) za rok 2010 je 330 milionů eur.
- Působí ve 40 zemích světa, má 33 milionů každodenních uživatelů. Česká dceřiná společnost má více než 500 tisíc každodenních zákazníků.
- Nejvíce stravenek vydává firma v Brazílii (3,3 mil.), následuje Itálie (1,3 mil.) a Francie (1,2 mil.). Česko je ze 40 zemí uprostřed.
- Vedle stravenek firma nabízí také poukázky na kulturu a volnočasové aktivity.


Stravenky se zrodily v poválečné Británii


Za vynález tryskového motoru lidstvo "vděčí" druhé světové válce. Poválečná obnova zase přinesla jiný převratný vynález - stravenky. Jejich historie spadá až do Británie roku 1954.


"Traduje se, že jistý John Hack právě s několika přáteli obědval, když zahlédl, jak nějací lidé za své jídlo platí papírovými lístky," vypráví ve své knize Food at Work americký spisovatel Christopher Wanjek.


"Hack se na to zeptal číšníka a ten mu vysvětlil, že se blízké firmy s restaurací dohodly, že budou takto hradit stravu svých pracovníků," pokračuje Wanjek.


Zaměstnavatelé tak reagovali na to, že po zrušení potravinových přídělů bylo jejich povinností zajistit svým zaměstnancům alespoň jedno pořádné jídlo denně.


Kupony platné ve smluvních restauracích se tak pro menší podniky, které nedisponovaly závodními jídelnami, staly jediným způsobem, jak toto nařízení splnit.


Systém však pro tehdejší firmy znamenal nemalé administrativní zatížení.


John Hack se tak chopil příležitosti, vymyslel jeden jediný unifikovaný kupon použitelný po celé zemi a v roce 1955 založil společnost Luncheon Vouchers.


Již o rok později se spojilo šest největších britských cateringových firem a společnost koupily. Hacka si ponechaly jako generálního ředitele dalších 22 let.


V roce 1962 byl britský model přenesen do Francie, kde Jacques Borel vytvořil společnost Credit Repas, dnešní Edenred.


V 60. letech vznikaly i další světoznámé »stravenkové« společnosti. Cheque Déjeuner v roce 1966 a dva roky na to se v Marseille zrodilo Sodexo.


V 70. letech se systém rozšířil do dalších zemí, především Belgie, ale i Německa, Itálie, Brazílie či Španělska. A samozřejmě se rozšiřoval i sortiment nabízených kuponů.


Zajímavostí je, že ve Velké Británii, kde systém v 50. letech vznikl, dnes již téměř neexistuje.

 

 

Zdroj: www.ihned.cz

 

 

 
zpětzpět  tisktisk  poslat e-mailem

Autor: Pavel Kočička, Zuzana Panczaková
21.04.2011 - 21:13:35

PODNIKÁNÍ/UŽITEČNÉ
REKLAMA

banner

Nejčtenější články

14.06.2010 - Léto svádí k mámení

I když to venku na léto moc nevypadá, podle kalendáře ...

07.06.2010 - Výsledky mezinárodní soutěže Vinoforum 2010

Tři tituly šampionů zůstávají v České republice.

Devatenáctý ročník mezinárodní ...

20.08.2010 - Jak se loni dařilo pražským hotelům

Společnost Labartt Hospitality ve spolupráci s ...

04.06.2010 - Změny v zákoně proti kouření a alkoholu

Od letošního 1. července se zpřísňuje zákon proti kouření a ...

02.07.2009 - Karlovy Vary - Thriller na kolonádě

Krize tvrdě dopadla na západočeské lázně. Jezdí do nich o ...

všechny nejčtenější články

REKLAMA

GastroTrend na e-mail

Přejete si zdarma zasílat novinky, články či zpravodajství GastroTrendu na Váš e-mail? Vyplňte, prosím, následující údaje.

(zasílání lze kdykoliv odhlásit)


Jméno:
Příjmení:
E-mail:
 
Copyright © 2008 - 2018 LEONN promotion s.r.o. | Publikování obsahu bez písemného souhlasu vydavatele je zakázáno.