Záleží na poslancích a politickém rozhodnutí, jestli se v daňové reformě objeví i zrušení daňového zvýhodnění stravenek a stravování. Podle nedávno zveřejněné studie společnosti Factum Invenio se 79 procent dotazovaných majitelů restaurací domnívá, že lidé po zrušení stravenek omezí návštěvy restaurací v době oběda, což by znamenalo výrazný pokles tržeb - podle respondentů průzkumu přibližně o 24 procent. V hotelích a restauracích by tak mohlo přijít o práci až 32 000 zaměstnanců. Za posledních několik let se jejich provozovatelé museli vyrovnat již s několika nepříznivými okolnostmi: se zvýšením sazeb DPH pro pohostinská zařízení a samozřejmě také s finanční krizí. Kvůli tomu mají nižší tržby a také museli propouštět. Zrušení daňového zvýhodnění stravenek by pro ně znamenalo další pokles tržeb a další propouštění.
Daňové poradce a samozřejmě také podnikatele však zajímají i možné scénáře praktických důsledků připravované změny. A musím přiznat, že některé z nich děsí. Je poměrně jednoduché zdanit hodnotu stravenky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci daní ze závislé činnosti a zahrnout ji také do vyměřovacího základu pro pojistné zdravotního a sociálního pojištění. Situace se ale komplikuje v případě, když se občerstvení poskytuje během obchodních jednání, školení či pracovních porad. Bude totiž administrativně nesmírně náročně určit konkrétní částku, která by měla představovat hodnotu zdanitelného příjmu zaměstnance. Pokud tedy během vzdělávací akce bude k dispozici občerstvení v celkové hodnotě 1000 korun, bude nutné sledovat, kolik si dal konkrétní účastník na talíř chlebíčků? Bude nutné zavést evidenci vypitých káv?
Ještě komplikovanější bude situace u vlastního závodního stravování. V takovém případě je potřeba se ptát, jak stanovit hodnotu nepeněžního příjmu na straně zaměstnance. Je třeba si uvědomit, že hodnota jídla není daná jen hodnotou spotřebovaných surovin, ale že s jeho přípravou jsou spojené i další náklady, jež hradí zaměstnavatel. Jde například o energie, mzdy personálu, odpisy vybavení apod. A pak tu je ještě těžko změřitelný podíl dalších celopodnikových režijních nákladů. V praxi by tedy bylo velmi obtížné, ne-li nemožné stanovit hodnotu nepeněžního příjmu na straně zaměstnance, který by zahrnoval provozní a další náklady. Docházelo by k velkým rozdílům daným třeba hodnotou vybavení a jeho stářím, položkami kalkulace, počtem vyrobených porcí atd. Černou můrou je pak představa, že by se náklady musely přepočítávat počtem strávníků a bylo by nutné vést jmennou evidenci jednotlivých odebraných jídel, aby bylo možné přiřadit měnící se podíl nákladů ke konkrétnímu zaměstnanci. Další administrativa by byla nutná v případech, kdy závodní jídelnu provozuje více zaměstnavatelů. A co strávníci důchodci? Co občerstvení poskytnuté obchodním partnerům? I tady by vznikal zdanitelný příjem.
Je zřejmé, že nejen ocenění a evidence, ale také související kontrola finančních a dalších úřadů by byly velmi pracné a náročné. Stojí tedy za těchto okolností skutečně za to, aby se rušilo daňové zvýhodnění stravenek?
Autorka je daňovou specialistkou ve společnosti KPMG
Zdroj: www.ihned.cz
Autor: Marika Konečná
06.09.2011 - 10:20:42
NH Hotels otevřel dva hotely v Praze a Olomouci, další ...
Jak vybrat co nejlepší maso, který kus hovězího se bude ...
Přes určitý pokles v posledním roce stále platí, že Česká republika ...