Kam na snídani

 

Češi se ráno otevírají světu. Snídani si vybírají stále častěji z jídelního lístku v kavárnách, české tavené sýry nahrazují francouzskými a místo turka pijí espreso. Jde to zatím pomalu, ale o ranní návštěvníky už bojují podniky nejrůznějšími způsoby. Podívejte se, kde to dělají nejlépe.

 

  

 

 

 

 

Snídat doma, nebo si dát snídani někde venku? Zatímco ještě před pěti šesti lety měli Češi možnosti ranní snídaně celkem omezené, dnes je především v Praze nepřeberné množství míst, kam lze na snídani zajít.

Ve vyšších obchodních kruzích patří k dobrému stylu posnídat v některém z tradičních pražských kavárenských domů, jakými jsou Café Imperial nebo Café Louvre, ale vznikají rovněž nové podniky se zajímavou nabídkou snídaní jako Café Lounge či Al Cafetero. A o ranní zákazníky se perou i kavárenské řetězce typu Starbucks, který už má v Praze dvanáct kaváren.

Doma, nebo venku?

Snídaně mimo domov má několik výhod. Je jedním ze způsobů, jak si zpříjemnit den, odbýt si pracovní schůzku nebo v klidu pročíst různý denní tisk. Na první jídlo mimo domov se ovšem Češi teprve učí chodit. Podle výzkumu životního stylu MML agentury Median, prováděného od března do září loňského roku, snídá ve všední den 75 procent Čechů nejčastěji doma, o víkendu je to téměř 90 procent.

"V České republice ještě není úplně vyvinuta snídaňová kultura. Lidé byli zvyklí namazat si doma chleba a dát si turka. Určité podniky v Praze už si ale svou klientelu i jméno dokázaly vybudovat a dá se říct, že linie Národní třída-Vítězná ulice tvoří jakousi snídaňovou trasu," říká s narážkou na polohu tradičních podniků Café Louvre, Savoy či Adria Kamil Skrbek, majitel kavárny Café Lounge, jež sídlí v Plaské ulici nedaleko vyhlášeného Café Savoy.

"Právě poloha nedaleko této trasy - a především Savoye - nám pomohla v získávání klientely. Byznysmeni nás volí jako alternativu, a to i z konkurenčních důvodů: pokud třeba nechtějí být viděni jinými obchodními partnery," popisuje zvyklosti zákazníků Skrbek.

Trend českých snídaní mimo domov potvrzuje i Erik Zlámal, district manager společnosti Starbucks pro ČR: "Nejvyšší návštěvnost našich kaváren je kolem oběda a pak odpoledne. Nicméně pozorujeme trend, že se navyšuje procento zákazníků v ranních a dopoledních hodinách."

Co čekat od francouzského menu?

 

V obvyklé nabídce restaurací a kaváren otevřených v ranních hodinách jsou kromě jednotlivých položek typu vejce na hniličko tzv. snídaňová menu, kde nechybí snídaně francouzská, anglická, americká a pak něco jako česká verze. Pokud si však objednáte třeba francouzský balíček, dostanete v každé restauraci něco jiného, přičemž někdy se obsah menu liší velmi podstatně.

Například v Imperialu se pod francouzskou snídaní skrývají máslový a čokoládový croissant, bageta, máslo, džem, káva s mlékem, to vše za 149 Kč. Naproti tomu v Café Savoy pojímají francouzskou snídani jako nejluxusnější v nabídce. Za 375 korun vám na stole přistanou domácí pečivo, smažený sladký toast s javorovým sirupem, grilované merguezi s hranolkami, pražská šunka, vejce natvrdo, francouzský sýr s plísní, máslo, croissant, sezonní ovoce, čerstvě vymačkaná šťáva z pomerančů a café au lait.

Standardem v českých podnicích se už také stala nabídka tzv. zdravých snídaní. Ta by měla podle šéfkuchaře pražského hotelu Mandarin Oriental Jiřího Štifta obsahovat ovoce nedoslazované cukrem a mléčné výrobky v biokvalitě.

Zřejmě nejzdravěji prý snídají Japonci, kteří jedí hodně rýže, polévky a pro nás netradičně i grilované ryby. Na opačném pólu stojí Američané, kteří se často ládují lívanci s javorovým sirupem.

"Zajímavě jedí po ránu například Číňané, kteří konzumují teplé jídlo po celý den. K snídani si dávají třeba teplou rýžovou kaši kondži, oblíbené jsou i knedlíčky dušené v páře nebo různé druhy omelet," dodává zajímavost Štift, který má zkušenosti s gastronomickými preferencemi nejrůznějších národností.

Jestliže byste v Praze po orientální snídani zatoužili, můžete vyzkoušet podnik Siddharta Café v hotelu Buddha-Bar, na meníčko si ale připravte 390 Kč.

Češi raději párečky

Jakási "česká verze" snídaně obvykle obsahuje šunku, sýr eidam nebo ementál, vejce nahniličko a něco sladkého, ať už pečivo s marmeládou, nebo sladký zákusek.

Zajímavou variantu "české low-cost" snídaně má v nabídce Café Louvre, kde za 49 Kč dostanete máslo, med, džem a tavený sýr. Právě tavené sýry jsou totiž u Čechů v porovnání s jinými národy nadprůměrně oblíbeným "mazadlem" pečiva .

O nabídku snídaňového menu přizpůsobenou českému zákazníkovi se snaží také Karel Gregor. Když vymýšlel koncept kavárny Al Cafetero v Praze na Vinohradech, nehledal inspiraci v cizině, ale spíš se řídil vlastními chutěmi. Jako příklad uvádí krupicovou kaši. "To je taková vzpomínka na dětství, kdy jsem ji často jedl. Teď ale neznám žádný jiný podnik, kde byste si ji pravidelně mohli dát. Kaše má úspěch a lidé se sem kvůli ní vracejí."

Snídaňové menu Al Cafetera obsahuje kromě kaše i vajíčka na několik způsobů, domácí párečky i zdravou snídani složenou z müsli, biojogurtu a džusu. "Lidé mají nejvíce zájem o vajíčka a párečky - hlavně když zjistí, že jsou opravdu z masa a voní po něm," tvrdí kavárník, podle něhož dávají Češi přednost hutnějším a výživnějším snídaním.

Jakmile do podniku zavítají cizinci nebo lidé, kteří za hranicemi nějakou dobu žili, žádají obvykle onu kontinentální snídani, která se v Al Cafeteru skládá z francouzské bagety, džemu, medu, másla a vajec.

"Kdybych si v Praze měl otevřít vlastní snídaňové bistro, sázel bych na kvalitní české pečivo, croissanty, vaječná jídla a snad patrně i na anglické snídaně," shrnuje úvahy o nabídce českým zákazníkům Jiří Štift z hotelu Mandarin Oriental.

Řekni, jakou kávu piješ...

Hovory o snídaních a kavárenství dřív nebo později skončí u kávy. Právě káva totiž může být jedním z důvodů, proč lidé chodí na snídani mimo domov. Jak poznamenal v rozhovoru pro Hospodářské noviny ředitel Starbucks pro východní a střední Evropu Vladan Armus: "Šli jsme do země, kde lidé pili turka, a dnes už ráno v pražských ulicích potkávám lidi s kelímkem naší kávy v ruce."

Začátkem roku 2008, kdy Starbucks otevřel v Česku svou první kavárnu, už ale proti turkovi tak úplně nebojoval. Češi znali důvěrně i jiné způsoby přípravy kávy. Ostatně většina zákazníků amerického řetězce je podle Vladana Armuse ve věku do 39 let, a raději než turka si dá latté či espreso.

Kávové preference Čechů upřesňuje Jakub Hartl, místopředseda představenstva Kávové komory České republiky a barista Domu kávy v Praze-Letné: "Češi preferují italský styl kávy, založený na espresech, ale rádi v kavárnách vysedávají, a tak dávají přednost většímu množství, které mohou déle popíjet. Díky tomu jsou u nás oblíbená capuccina, caffé latté nebo určitá místní specialita v podobě "velkého espresa".

I když tedy Starbucks nebyl "kávovým mesiášem", který by naučil Čechy pít něco jiného než turka, není vyloučeno, že řetězec mohl pomoci vyhnat Čechy ráno minimálně pro kávu "do ulic".

"Zákazníci našich kaváren vyhledávají hlavně nápoj - kávu, čaj, frappuccino a další, jídlo si dávají převážně k obědu nebo odpoledne. Většina zákazníků si kávu ráno bere s sebou," hovoří o preferencích zákazníků kaváren manažer Starbucks Erik Zlámal.

---

 

reklama:

---

Kdo pozná kvalitu?

Zda si dát turka či preso, je ale pouze jakýmsi prvním stupněm ve znalosti kávy. "V Evropě, především v Londýně, je nyní trend jednodruhových káv, ale zákazníci se také začínají zajímat, odkud káva je, o fair trade výrobky. Tyhle věci zatím u nás zákazníci příliš neřeší," říká barista Jakub Hartl.

Podle Kamila Skrbka, majitele Café Lounge, proto nejsou kvalita kávy a způsob přípravy těmi hlavními kritérii, kvůli nimž si lidé kavárnu na snídani vybírají. Roli podle něj hrají spíš lokalita a prostředí.

"K nám do podniku si už někteří našli cestu díky jednodruhovým kávám, ale zcela obvyklé to není. Klientela u nás není zatím zralá, důvodem je i to, že lidé nemají moc s čím porovnávat. Většina kaváren totiž nabízí kávy pod hlavičkou značek, které dodají podniku vybavení, kávové přístroje, letáčky. Provoz kavárny je díky tomu levnější," upřesňuje Skrbek a dodává, že je škoda, že tady nefungují jako za první republiky koloniály a malé pražírny, které si samy pražily kávu. Něco podobného prý dodnes mají v Amsterdamu.

Naopak zkušenosti z Vídně, kde se byl Skrbek inspirovat, pro něj byly spíš zklamáním. "Nejvyhlášenější kavárny jako například Havelka mě nabídkou kávy nijak neohromily. Bylo to více o atmosféře. Kavárny jsou ale ráno v osm hodin našlapané a mají neuvěřitelnou nabídku všech možných tiskovin."

O víkendu na brunch

Brunch - jídlo mezi snídaní a obědem - začaly nabízet několikahvězdičkové hotely a luxusní restaurace, aby tak zaplnily jinak "mrtvou" dobu mezi klasickou snídaní a obědem a po poledni. Je to záležitost víceméně víkendová a nabízená zhruba od 11 do 14 hodin.

Nabídka formou bufetu nebo menu A la carte je určena zákazníkům, kteří dlouho vyspávají a pak se vydají do města. Móda brunchů dorazila před několika lety z anglosaských zemí i do Prahy, cena za neomezenou konzumaci pro dospělou osobu se obvykle pohybuje okolo tisícikoruny.

Určitým bonusem je, že některé podniky nabízející brunch mají zvýhodněné ceny pro děti a zároveň pro ně mají koutek s pečovatelkou, nebo dokonce celý program. Na brunch můžete zajít například do restaurace hotelu Intercontinental Zlatá Praha, tematický brunch každou první neděli v měsíci nabízí také Francouzská restaurace v Obecním domě.

JAK SNÍDAJÍ JINDE

Norsko

Ve všední den snídají pracující Norové poměrně ve spěchu a jedí spíš střídmě. U snídaně si totiž mažou obložené chleby, které si potom berou s sebou do práce a o polední přestávce je jedí ve vyhrazeném prostoru - malé kuchyňce.

Obložené chleby se jedí příborem, oblohu tvoří všemožné kombinace, kromě salátů také například sýr s banánem, makrely v rajčatovém nálevu nebo jen speciální
hnědý sýr.

Snídaně se skládá většinou jen z knäckebrotu, suchého nebo s hnědým sýrem, vždy však bez másla. Pokud si zvolí Norové jiné druhy chleba (v samoobsluhách vidíte i 15 druhů), většinou je jedí jen s marmeládou nebo se sýrem. Část populace snídá kukuřičné lupínky s mlékem, jogurt s přimíchanou jahodovou či malinovou marmeládou.

K norské snídani patří většinou mléko, pije se tam daleko více než v Česku, dále džusy (jablečný nebo pomerančový). Čaj se pije pouze černý či zelený, na sypané čaje není čas. Kávu si Norové dávají většinou až v práci, ale klidně už v 8.30. Proto ten ranní spěch, v kancelářích se totiž začíná dříve než u nás, ale také se dříve končí.

Zcela jiná situace nastává o víkendu, kdy je snídaně velmi klidným obřadem, často vykonávaným až v pozdním dopoledni. V Norsku je nicméně hlavním jídlem večeře neboli middag, podávaná asi v 17 hodin. U víkendové snídaně si v klidu posedí celá rodina, patří k ní třeba i smažená vejce se slaninou či ovesná kaše.

Zdroj: Petr Burian,
majitel cestovní kanceláře Periscope Skandinávie

Španělsko

Podle posledních průzkumů 71,7 % Španělů snídá doma. Přednostně kávu s mlékem, bílý chléb s olivovým olejem a uzeninou. Pokud snídají mimo domov, obvykle dávají přednost kávě s mlékem nebo horké čokoládě, přírodním džusům a sladkým buchtičkám zvaným magdalenas nebo bílému chlebu se šunkou či jinou uzeninou. Průměrná snídaně trvá 13 minut doma, 19 minut mimo domov.

Děti obvykle pijí k snídani Cola Cao, kakaový nápoj, který se zrodil ve Španělsku, konkrétně v Katalánsku v roce 1946. Je to ovšem pravé kakao. Na rozdíl od Čechů si Španělé dají rádi k snídani sklenici dobrého mléka, pocházejícího především z Asturie.

Káva, kterou si po ránu Španělé dopřávají, je vždy vydatná, a je to spíš mléko s trochou kávy než káva s trochou mléka. Stejně tak i v baru. Není zvykem po ránu pít čaj nebo silnou černou kávu jen s trochou mléka, tento druh kávy přichází až v pozdějších hodinách dne, kdy je žaludek připraven.

Zdroj: Zuzana Churanová,
hispanoložka a specialistka na Španělsko

Velká Británie

Hutná anglická snídaně zřejmě vznikla v době průmyslové revoluce jako rychlé palivo pro dělnickou třídu. Dělníci tehdy "snědli" po ránu 3000 kalorií, které ještě do oběda spálili. "Když ale řídíte auto nebo odpovídáte na telefony, 3000 kalorií nespálíte. Práce se mění, ale snídaně žije dál. Výsledkem je obezita," napsal v jednom ze svých článků do britského listu The Times foodkritik Giles Coren.

Z čeho se anglická kalorická bomba skládá? Jde především o vajíčka (sázená, smažená, míchaná či omelety), slaninu, párečky, grilované klobásky, fazole, pečené toasty a čerstvé máslo. Někdy můžete narazit i na anglický puding nebo smažené houby.

Britská turistická centrála Visit Britain si loni udělala průzkum týkající se tamní kuchyně. Na otázku, zda si vždy chtěli vyzkoušet klasickou anglickou snídani, odpověděla značná většina z 26 tisíc respondentů kladně. Nejvíce o ni stáli potenciální turisté z Ruska, Brazílie a Indie, nejméně naopak Irové a Němci.

Pro Brity příznivý průzkum vyšel v době, kdy prestiž kdysi nechvalně známé kuchyně prudce stoupá. V roce 2010 získaly britské restaurace nejvíce michelinských hvězdiček v historii, šéfkuchaři Jamie Oliver nebo Gordon Ramsay jsou světově známými celebritami.

Blízký východ

Základem arabské snídaně je chléb (například pita), který se někdy jí namáčený v olivovém oleji a směsi koření zaatar. K němu se často přidávají různé druhy sýrů, vařená vejce, olivy, fazole a salámy. "Arabové snídají sýry i salámy, z konkrétních výrobků lze zmínit grilovaný sýr halloumi nebo jogurtový nápoj labneh," doplňuje Jiří Štift z hotelu Mandarin Oriental. V Egyptě tvoří tradiční snídani takzvaný ful medames - jde o pomalu vařené fazole s olivovým olejem, citronovou šťávou a česnekem. I ful samozřejmě doprovází chléb. Na typickou arabskou snídani můžete v Praze zajít do podniku Sweet Palace ve Slezské ulici.

---

reklama:

---

 

Kam na snídani

S obchodními partnery

Vyhlášené pražské podniky s tradicí, kde dostanete snídaně, jejichž kvalita dlouhodobě neklesá pod nadprůměr. Ceny snídaňových menu se pohybují
od 100 do 400 Kč.

Café Savoy
Vítězná 5, Praha 5
Tel.: 257 311 562
Otevřeno: po až pá: 8-22.30 hod.,
so až ne: 9-22.30 hod.

Café Louvre
Národní 22, Praha 1
Tel.: 224 930 949, 724 054 055
Otevřeno: po až pá: 8-23.30,
so až ne: 9-23.30 hod.

Café Imperial
Na Poříčí 15, Praha 1
Tel.: 246 011 440
Otevřeno: 7-23 hod.

Café Adria
Národní 40/36, Praha 1
Tel.: 224 948 039, 774 458 557
Otevřeno: po až pá: 8-23 hod.,
so a ne: 9-23 hod.

Café Encounter
Kounicova 35, Brno
Tel.: 511 116 686
Otevřeno: po až čt: 8-22 hod.,
pá: 8-22.30 hod.

Zemanova kavárna
Jezuitská ulice 6, Brno
Tel.: 542 218 096
Otevřeno: po až čt: 8.30-22 hod., pá: 8.30-23 hod., so: 10-23 hod., ne: 10-22 hod.

Restaurace hotelu Noem Arch
Cimburkova 9, Brno-Královo Pole
Tel.: 541 216 160
Otevřeno: po až pá: 6.30-10.30 hod.,
so až ne: 7.30-10.30 hod.

Se známými a přáteli
Vesměs menší podniky s nadprůměrnou kvalitou kávy i pokrmů a příjemným interiérem. Ceny snídaňových menu se pohybují okolo 100 či 150 Kč.

PastaCaffé
Vodičkova 8 a Vězeňská 1, Praha 1
Tel.: 222 231 869, resp. 224 813 257
Otevřeno: po až so: 8-22, ne: 10-22

Café Lounge
Plaská 615/8, Praha 5
Újezd / Malá Strana
Tel.: 257 404 020
Otevřeno: po až pá: 7.30-22, so: 9-22

Al Cafetero
Blanická 24, Praha-Vinohrady
Tel.: 777 061 161
Otevřeno: po až pá: 8.30-21.30

Bio kavárna Zahrada
Belgická 33, Praha-Vinohrady
Tel: 603 752 468, 222 518 698
Otevřeno: po-pá: 8.30-21, so: 14-20

Siddharta café
Jakubská 649/8, Praha 1
Tel.: 221 776 300
Otevřeno: po až ne: snídaně 6.30-11

Kaaba
Mánesova 20, Praha 2
Tel.: 222 25 40 21
Otevřeno: po-pá: 8-24,
so: 9-24, ne: 10-24

Café 04
Veveří 65, Brno
Tel.: 775 255 920
Otevřeno: po-pá: 7-22, so-ne: 11-22

Klafé
Klácelova 1a, Brno
Tel.: 544 527 298
Otevřeno: po až pá: 7.30-22,
so: 9-22, ne: 14-21

Café 99
Úvoz 56, Brno
Tel.: 543 245 113, 544 508 199
Otevřeno: po až pá: 8-22,
so: 9-22, ne: 14-21

S dětmi
Otvírají brzy ráno, mají bohatá snídaňová menu a dětský koutek

Kavárna Pavilon
Vinohradská 50, Praha 2
Tel.: 222 097 201
Otevřeno: po až pá: 8-21,
so až ne: 9-21

Park Lane Cafe
Lužánecká 1885/4a, Brno
Tel.: 725 022 033
Otevřeno: po až pá: 7.30-23 hod., so: 8-23 hod.

Na co si dát pozor u kávy

Podle Jakuba Hartla, místopředsedy představenstva Kávové komory České republiky a baristy z Domu kávy, hrozí, že dostanete druhořadý nápoj, zejména u velkých nebo prodlužovaných espres. "V kavárnách nechávají u těchto nápojů déle protékat vodu, čímž se do kávy dostanou třísloviny. Vznikne tekutina na hranici poživatelnosti, s nepříjemným štiplavým zápachem. Proto si tam lidé hned lijí mléko a sypou spoustu cukru," vysvětluje Hartl.

Určitá osvěta v Česku už ale zafungovala. Byť v menším měřítku, lidé se začali o kvalitu kávy zajímat. To potvrzuje také postřeh majitele kavárny Al Cafetero, kde připravují kávu přímo na stole před očima zákazníků v přístroji zvaném vacuum pot. "Češi si častěji dávají capuccino nebo kávu latté. Snažíme se ale dělat kávovou osvětu a někdy se nám podaří lidi zvyklé na kávu s mlékem a cukrem přeorientovat na jednodruhové filtrované kávy," vysvětluje Karel Gregor.

S kávou se prý dá pracovat podobně jako s vínem a určovat, ke kterému jídlu se daný druh kávy hodí. "Třeba kávy ovocnějšího charakteru, které bývají z Afriky, doporučuji k dezertům. Kdo si dá bagetu s džemem, nabídnu mu kávu, která jde spíš do čokolády," upozorňuje Gregor na možnosti, jež konzumace kávy skýtá.

 

Zdroj: www.ihned.cz

 

 

 

Autor: Tereza Hromádková, Milan Rokos
02.02.2011 - 09:47:10