RUBRIKY/ČLÁNKY » HOTEL/WELLNESS/SPA

Hotely tlačí na vyšší produktivitu

Tuzemské hotely a ostatní hromadná ubytovací zařízení propustily za poslední 4 roky v důsledku krize více jak 5,5 tisíce zaměstnanců. Podle aktuálních prognóz se dalšímu propouštění, nikoli tak masivnímu, nevyhneme ani v letošním roce.

Snaha všech hromadných ubytovacích zařízení bojovat za zvyšování své produktivity nabrala s postupnými dopady hospodářské krize prioritního významu. Všechny podniky v cestovním ruchu musí čelit neustále se zvyšující konkurenci, která k nám přichází z celého světa. Právě z tohoto důvodu jsou firmy v tomto průřezovém odvětví nuceny efektivněji či hospodárněji využívat své zdroje. Vysoká produktivita je dnes všeobecně chápána jako rozhodující faktor, který umožní podnikům zejména v ubytovacím odvětví přežít. Při optimalizaci nákladů přitom hotely nejčastěji sahají právě na lidské zdroje.

HOTELY SNIŽUJÍ STAVY ZAMĚSTNANCŮ

Spolu se snižováním průměrného počtu zaměstnaných osob v hromadných ubytovacích zařízeních můžeme sledovat za pomoci matematické komparace i pokles zaměstnanců vzhledem k celkovému počtu ubytovaných hostů. V roce 2011 pracovalo v odvětví ubytování zhruba 2,09 osoby na tisíc hostů. Za poslední čtyři roky je tato hodnota nejnižší. V roce 2008 přitom připadlo na tisíc hostů 2,53 zaměstnance v hromadných ubytovacích zařízeních. Podobnou tendenci sledujeme i v případě, kdy počet zaměstnanců vztáhneme k počtu přenocování. V roce 2006 bylo zjištěno 0,83 zaměstnance na tisíc přenocování, v roce 2011 to bylo již pouze 0,71.

V roce 2009 však hotely a další ubytovací zařízení reagovaly na stávající situaci v cestovním ruchu a v důsledku ekonomické krize uvolňovaly část zaměstnanců z pracovního poměru, aby nedocházelo k přezaměstnanosti v tomto odvětví národního hospodářství. Meziročně v roce 2010 přišlo o práci v sektoru ubytování přes 2700 osob a v loňském roce se po dalším poklesu o 655 osob zastavil počet zaměstnanců na hodnotě okolo 27 tisíc.

Z uvedených statistik vyplývá, že se hotely snaží maximálně využít stávajících lidských zdrojů, a zaměstnanci tak musí často ve své pracovní době zastat více činností, než tomu bylo dříve. Vyšší produktivitu práce je možné zajistit také zavedením moderních technologií (např. v oblasti rezervací, bezpečnosti, úklidu), efektivnějším finančním plánováním nebo outsourcingem.

VÝHODY A NEVÝHODY OUTSOURCINGU

Na druhé straně hoteliéři dnes celou řadu činností převádějí na externí dodavatele, aby získali vysoce kvalifikovanou pracovní sílu jen na požadovanou dobu nebo konkrétní typ práce. Držet si vlastního zaměstnance pro práce, které jsou potřeba jen občas nebo nespadají do klíčových oblastí činnosti, je pro hoteliéra mnohdy dražším řešením než využití subdodavatele. Pomocí outsourcingu je možné snížit náklady, lépe je plánovat a udržet si své místo v silné konkurenci ostatních hotelů. V případě, že hotel nabídne prostory ve své hale podnikatelům zajišťujícím například služby cestovní kanceláře, prodej letenek či suvenýrů, pronájem vozů, kadeřnictví atd., profituje tak nejen z pronájmu obchodních ploch, ale také z rozšíření nabídky vlastních služeb. Nevýhody outsourcingu lze naopak spatřovat v náročnější kontrole kvality dodávaných služeb, ale také vynaložených nákladů. Pokud hoteliér nemá přehled o trhu dodavatelů a průměrných cenách, může se snadno stát, že si zvolený dodavatel bude účtovat neúměrně vysoké částky. Klasickým případem je vysoce specializovaná oblast IT, kdy hoteliéři z pouhé neznalosti problematiky akceptují i poněkud nadsazené ceny.

Zaměstnanost v hotelnictví stále ovlivňuje především celkový vývoj cestovního ruchu. Jestliže by se podařilo zvýšit obsazenost lůžek, prodloužit průměrnou dobu pobytu turistů a vrátit se na hodnoty dosahované v roce 2000 (44,2 milionu přenocování), umožnilo by to hotelům přijmout až 5 tisíc nových zaměstnanců.

Nezaměstnanost. Na jejím vzrůstu se podílí nejen hotelové odvětví.

Zdroj: www.ihned.cz