RUBRIKY/ČLÁNKY » HOTEL/WELLNESS/SPA

Co víte o pojištění provozu hotelu

ilustracni foto V nedávném článku Jak vyzrát na pojištění hotelu, který vyšel v tomto roce v srpnovém čísle, jsme stručně shrnuli základní druhy pojištění využitelné pro hotel. Nyní se budeme podrobněji zabývat zřejmě nejvíce podceňovanou oblastí, kterou je pojištění provozu.

V terminologii pojišťoven se tento druh pojištění nazývá přesně "pojištění pro případ přerušení či omezení provozu" a vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně složitou oblast podnikatelského pojištění, lze jen doporučit přípravu pojištění ve spolupráci s profesionálním pojišťovacím makléřem, který porovná podmínky jednotlivých pojišťoven a dokáže ujednat i výhodnější smluvní ujednání. Kontakty na pojišťovací makléře i doporučení, jak si makléře vybrat, je možné najít např. na webu Asociace českých pojišťovacích makléřů www.acpm.cz.

CO JE TO VLASTNĚ PROVOZ HOTELU?

Hoteliér si pod pojmem provoz hotelu pochopitelně představí něco zcela jiného než expert na pojištění. Je proto třeba, abychom si nejprve ujasnili, co že se vlastně při provozu hotelu dá pojistit. Do této kategorie pojištění se zahrnuje:

Ušlý zisk - tedy zisk z provozování pojištěného podniku, který by byl dosažen v případě, že by nedošlo k přerušení či omezení provozu. Pokud firma hospodaří se ztrátou, pojišťovna zisk nehradí. Vzhledem k sezonní povaze odvětví se výpočet provádí zpravidla na základě srovnání se stejným obdobím minulého roku, u nových podniků pak podle srovnání s podobnými firmami v okolí.

Stálé náklady - pokud si představíme, že do hotelu nepřijedou žádní hosté, a odečteme tedy od obvyklých nákladů ty, které jsou spojené přímo s jejich obsluhou (potraviny na snídaně, část spotřeby vody, tepla a elektřiny, praní prádla apod.), tak vše, co nám zbude, jsou náklady, které musíme hradit i v případě, že je hotel uzavřen. Patří sem zejména mzdy a odvody, splátky leasingu, úroky z úvěru, fixní platby za elektřinu, vodu, plyn, telefony, internet, daň z nemovitosti, silniční, pojištění firmy a různé další povinné platby.

Vícenáklady - zvýšené náklady spojené s řešením konkrétní situace, kterými se zachová provoz nebo jeho tržby v chodu. Zpravidla sem budou patřit náklady na přestěhování hostů do jiného hotelu a úhrada případného rozdílu v ceně. Může sem patřit ale i zajištění provizorních dodávek vody, pronájem mobilních dieselagregátů při výpadku elektřiny nebo zajištění náhradních zdrojů tepla (elektrické přímotopy místo plynu).

Z těchto tří složek se pak skládá i pojistné plnění, tedy částka, kterou pojišťovna podniku uhradí v případě vzniku pojistné události. Již z letmého přečtení je zřejmé, že výpočet plnění není u složitější škody nijak jednoduchý a vyžaduje značnou součinnost účetních, pojišťovacího makléře a likvidátora pojišťovny. Ne zcela jednoduché je rovněž stanovení pojistné částky, tedy sumy, která je maximálním plněním pojišťovny a která je pak uvedena v pojistné smlouvě. Jednoduše řečeno, jde o částku, na kterou je provoz hotelu pojištěn. Musíme totiž brát v úvahu sezonní charakter provozu a také maximální dobu, po kterou pojišťovna bude ztráty hradit. Tato doba se nazývá doba ručení a může se pohybovat od tří měsíců až po dva roky.

POJISTĚTE SI NEBEZPEČÍ

Objasnili jsme si, z čeho se může skládat plnění pojišťovny v případě pojistné události. Jaké jsou ale vlastně podmínky či okolnosti vzniku pojistné události, tedy takové škody, kterou bude pojišťovna ve smyslu uzavřené pojistné smlouvy hradit. Především je nutné, aby následná škoda (tedy finanční ztráty z přerušení provozu) vznikla v důsledku pojištěné škody na majetku, tedy především na budově či vnitřním vybavení, a to následkem tzv. "pojištěného nebezpečí". Pojistným nebezpečím obvykle rozumíme požár, živelní katastrofy typu povodně či vichřice, vodovodní škody, ale třeba i krádež.

Typickým příkladem byl rozsáhlý požár Hotelu Olympik v Praze v roce 1995. Vzhledem k tomu, že šlo o velký požár ve výškové budově před modernizací podle nových bezpečnostních předpisů, byly důsledky tragické - osm mrtvých, 34 zraněných a přímá škoda 37 mil. Kč. O výšce škody z přerušení provozu nejsou bližší informace. Provoz ve spodních deseti patrech byl sice částečně obnoven za týden po požáru, rekonstrukce horní části však trvala několik měsíců.

ROZŠIŘTE SI POJISTNOU OCHRANU

Kromě základních pojistných nebezpečí si hotely v určitých oblastech nebo mezinárodní řetězce sjednávají také pojištění pro případ teroristického útoku. Naštěstí České republice se dosud útoky tohoto druhu vyhýbají. Druhým předpokladem pro faktický vznik pojistné události je, aby přerušení či omezení provozu trvalo určitou dobu, která přesáhne tzv. "časovou spoluúčast", tedy dobu, po kterou pojišťovna nehradí vzniklé škody. Tato spoluúčast může být různá, obvykle se však pohybuje na úrovni 48 nebo 72 hodin. Důvodem pro takovou spoluúčast jsou zejména vysoké náklady na šetření relativně složitých škod v pojišťovně, které by pro kratší doby, a tedy i častější pojistné události neúměrně zvyšovaly cenu pojištění.

Kromě základních škod v důsledku požáru či živelních katastrof však může být provoz hotelu omezen v důsledku celé řady dalších nepříznivých událostí. Pro takové situace existují různá připojištění či tzv. rozšíření pojistné ochrany. Zpravidla zde není nutné, aby nastala přímá škoda na majetku hotelu, jako je tomu u základního pojištění. Patří sem zejména situace uvedené v boxu.

POJISTĚTE SE PROTI POČASÍ

Speciálním druhem pojištění provozu pak může být krytí ztrát z důvodu dlouhodobě nepříznivého počasí. Toto pojištění se na rozdíl od základního či rozšířeného pojištění provozu obvykle sjednává samostatně a často slouží i jako marketingový nástroj. Typické využití je pro hotely závislé na přírodních podmínkách. Tedy zejména v zimě na horách a v létě u vodních ploch. Podstatou pojištění je určení závislosti tržeb na přírodních podmínkách a výpočet příslušné ztráty. Obvykle jde o nedostatek sněhu či vysoké teploty na horách a nízké teploty či velký počet deštivých dnů během léta. Pro sjednání pojištění je třeba získat dlouhodobá meteorologická data v příslušné lokalitě a především správně navrhnout konstrukci pojištění.

Pojištění počasí je ale možné využít i pro různé marketingové projekty. Jde například o prodej pobytu se "zárukou" sněhových podmínek apod. Pokud by slíbené podmínky nebyly splněny, obdrží host jako kompenzaci např. poukaz na další pobyt. Toto "druhé ubytování" pak hotelu uhradí pojišťovna, což má nejen efekt spokojeného zákazníka, ale zajišťuje i další vytížení kapacit.

ŠTĚSTÍ PŘEJE PŘIPRAVENÝM

Je zřejmé, že pojištění provozu hotelu je skutečně komplexní záležitostí a jeho správnému nastavení je třeba věnovat náležitou pozornost. Spolupráce s profesionálním pojišťovacím makléřem je přitom prakticky nezbytná, protože některé z výše uvedených druhů pojištění, zejména u rozšíření pojistné ochrany, řada pojišťoven zatím běžně vůbec nenabízí a je třeba je individuálně ujednat.

Samozřejmostí by měla být každoroční kontrola postačitelnosti pojistné částky a rovněž něco jako "rizikový plán" činností a postupů, které je třeba vykonat v případě, že dojde či může dojít k jakékoli události mající potenciální vliv na omezení provozu a vznik finančních ztrát či neplánovaných nákladů. Zahraniční praxe tyto činnosti zahrnuje pod termín "Business Continuity Planning". Typickým příkladem může být známé zaplavení garáží hotelu Hilton v Praze čistou vodou před povodní v roce 2002, kterým se zabránilo velkým nákladům na čištění od bahna a časové ztrátě při obnovení provozu.

PŘÍKLADY NEPŘÍZNIVÝCH UDÁLOSTÍ

Nahodilé přerušení dodávky elektrické energie, vody, plynu, tepla, telekomunikací atd. (tzv. veřejné sítě) - obvykle jde o přerušení dodávek v důsledku havárie či živelní pohromy v blízkém okolí, nikoli však přímo v pojištěném podniku.

Úřední zásah - jde o ztráty vzniklé v přímém důsledku rozhodnutí státní moci nebo veřejné správy - může sem patřit např. uzavření oblasti z důvodu nařízené karantény nebo infekčního onemocnění přímo v hotelu apod.

Zabránění přístupu - sem patří ztráty vzniklé z důvodu nemožnosti přístupu do pojištěného podniku pro hosty či pracovníky - stržený most při povodni, zatarasení cesty padlými stromy při vichřici, pád laviny na přístupovou cestu v horách atd.

Ztráta atraktivity - řada hotelů je přímo závislá na určité přírodní či jiné pamětihodnosti v blízkosti, a pokud je tato atrakce vyřazena z provozu, dojde ke značnému poklesu zájmu o ubytování.

Zdroj: www.ihned.cz