RUBRIKY/ČLÁNKY » VÍNO

Vozí víno z Tasmánie, které dělá Čech

Rozhovor

Když importérka brazilských vín Maryna Omská loni v listopadu na veletrhu vín a destilátů v Hongkongu zahlédla jméno Josef Chromý, zapomněla na to, že už vlastně chtěla jít spát, a prodrala se stánky dalších zemí, aby se podívala, zda ji neklame zrak. Ale v australské sekci našla skutečně stánek s ryze českým jménem a zjistila, že vína z Tasmánie tady prezentuje člověk, který před šedesáti lety utekl z komunistického Československa. Ačkoliv se předtím specializovala výhradně na vína z Brazílie, přidala ta tasmánská do nabídky.

Obchodovat s vínem přitom začala poměrně nedávno. Dvacet let se živila jako právnička. Pak potkala životního partnera - obchodníka s vínem - a život se jí otočil o 180 stupňů. "Před dvěma lety jsem koupila firmu Cosmopolitan Brazilian Wines, která jako jediná do Česka víno z Brazílie dováží. Od té doby se můj čas dělí mezi byznys s vínem a studium o víně," vypráví Maryna Omská.

HN: Je pravda, že poprvé přivezl brazilské víno do Česka šéf Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk?

Ano. Ale to není všechno. Roman Vaněk byl vůbec první člověk, který kdy víno z Brazílie vyvezl, předtím tato vína na export nebyla. Ačkoliv se v této zemi vyprodukuje přes tři miliony hektolitrů ročně, dlouho tamní vinařství o export nestála, celou produkci prodala doma. Vaněk z Brazílie původně dovážel boty, za roky podnikání tam měl už řadu známých a jednou za ním prostě přišli vinaři a zeptali se ho, zda nechce vyvézt víno. Nakonec se domluvil na exkluzivní spolupráci se sedmi nejznámějšími brazilskými vinařstvími a čtyři a půl roku vína do republiky dovážel. Pak se rozhodl, že ho přece jen více zajímá gastronomie, stal se šéfem Pražského kulinářského institutu a já od něho společnost Cosmopolitan Brazilian Wines koupila.

HN: Jak se právnička dostane k byznysu s vínem?

Musíte mít víno rádi. Já nikdy nepila pivo, ani jako mladá holka, vždy jen víno. Před několika lety jsem se seznámila se svým přítelem, jehož firma vína dováží už osmnáct let do České republiky. Dvacet let jsem byla právničkou, teď dva roky obchoduji s vínem. Samozřejmě že změna kariéry nebyla a není ani rychlá, ani idylická. Musíte mít i odvahu, protože ani roční obrat kolem dvou milionů korun vám nezaručí, že si budete moc pískat. Spoustu peněz stojí vzdělání. Mám za sebou pražskou sommeliérskou akademii, teď studuji v Rakousku. Navíc vína z Brazílie se pořád netěší takovému zájmu, jaký by si zasloužila.

Tady si totiž spousta lidí vystačí logicky s moravským vínem. Anebo sáhnou po Čechy obdivovaných vínech z Francie a Itálie. Řeknete před lidmi Bordeaux, a sedají si na zadek, přitom jsou Bordeaux, která koupíte za dvě eura. Ne všechna jsou za tři a více tisícovek.

HN: Jak jste objevila tasmánská vína Josefa Chromého?

Loni v listopadu mne pozvala hongkongská obchodní komora na veletrh vín a destilátů. Zřejmě trošku předpokládali, že když dovážím brazilská vína, mohla bych mít zájem i o asijská. Úplně na konci dne jsem v australské sekci uviděla jméno Josef Chromý. To vás v Hongkongu praští do očí. A zjistila jsem, že jde o emigranta, který v roce 1951 utekl před režimem do Austrálie, aby tam nejprve úspěšně obchodoval s masem a v roce 1998 založil značku Josef Chromy Wines. Do Česka vína nedovážel. Minulý týden jsem je na degustaci představila ve Ville Richter na Pražském hradě - po celých šedesáti letech od chvíle, kdy tehdy dvacetiletý rodák ze Žďáru nad Sázavou z republiky odešel.

HN: Myslíte, že budou mít v Česku úspěch?

I nejlevnější řada, která se jmenuje Pepik, je na české poměry relativně drahá. Málokdo si tady chce koupit víno za pět set korun, natož za tisícovku. Vynikající jsou jeho šumivá vína, ale také Pinot Noir nebo Chardonnay. Předpokládám, že některé lidi zaujmou i názvy řad, nejen Pepik, ale také nejvyšší řada Zdar, která je pojmenovaná po Chromého rodném městě.

HN: Kde mohou lidé ochutnat brazilská vína?

Například v pražských restauracích Ambiente Restaurante Brasileiro nebo v La Casa Argentina, ten seznam je mnohem delší. Ale stojí to za to. Třeba Merlot Terroir z vinařství Miolo dostal loni v Londýně zlatou medaili za nejlepší Merlot ve své cenové kategorii.

Brazilská vína

První firmou, jež vůbec začala dovážet brazilská vína do Evropy, se stala společnost Cosmopolitan Brazilian Wines, kterou založil nynější šéf Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk v roce 2004. Guvernér státu Santa Catarina Vaňkovi v roce 2008 udělil dekret, kterým ho vyznamenal, že je prvním, kdo vína z tohoto státu vyváží.

Před dvěma lety od něho jeho firmu koupila právnička Maryna Omská. Cílem společnosti je nejen brazilská vína prodávat, ale také rozšířit znalosti a povědomí o umění brazilských vinařů. Známá jsou především vína z vinařství Miolo, Salton nebo Casa Valduga.

Řeknete Bordeaux, a lidé si sedají na zadek, přitom se dá koupit za dvě tři eura. Zdaleka ne všechna Bordeaux stojí tisíce korun. Jenže Češi francouzská vína prostě obdivují.

Maryna Omská

Importérka brazilského a tasmánského vína vystudovala práva a dvacet let se jako právnička živila. Pak propadla (i díky svému životnímu partnerovi) kouzlu vín. Vystudovala sommeliérskou akademii v Praze a před dvěma lety koupila firmu, která jako jediná dováží do Česka vína z nejznámějších brazilských vinařství.

Zdroj: www.ihned.cz