Jiné Beaujolais

Už brzy, třetí čtvrtek v listopadu, se opět všude objeví nápisy "Le Beaujolais nouveau est arrivé!" a sklenky naplní červeným "božolé" aktuálního ročníku. Obrovský úspěch mladého vína, v poslední době ve světě ale velmi výrazně slábnoucí, přinesl oblasti po mnoho let velkou slávu a snadný odbyt. Dnes za to ale tvrdě platí.

Málokdo si totiž Beaujolais spojí i s něčím jiným než právě s těmito mladými a spíše jednoduchými víny, byť z celé produkce zabírají méně než polovinu. A přitom Beaujolais, velmi odlišné, ale přesto stále pokračování jižního Burgundska, nabízí mnohem více.

V Beaujolais exceluje odrůda Gamay, s hrozny vždy sbíranými ručně, často z velmi starých výsadeb s charakteristickými zkroucenými keři révy vedenými nízko a bez opěrného zařízení (tzv. gobelet). Gamay dokáže dávat vína lehká, skvěle pitelná, s nižším obsahem tříslovin. Z ideálních poloh ale také skvěle strukturovaná, s potenciálem vyzrávat v lahvi a velmi zajímavá.

S oblastí a odrůdou je neoddělitelně spojena i technika zvaná karbonická macerace. Při ní jdou do uzavřené fermentační nádoby celé neporušené či jen částečně pomačkané hrozny (oproti běžnému pomletí), které jsou zpracovány pod tlakem oxidu uhličitého, a ke kvašení tak dochází uvnitř bobulí.

Základní AOC (apelace) Beaujolais pokrývá největší část území a produkuje nejčastěji jednoduchá červená vína, vesměs vyrobená jako mladá (nouveau, primeur). V AOC Beaujolais-Villages, s víny o něco plnějšími a s delší životností, postupujeme více na sever - toto označení smí používat jen vinice v oblasti okolo 39 vybraných obcí. Část též končí jako mladé víno, Beaujolais-Villages Nouveau.

Co může nejsnáze změnit zažitý pohled na Beaujolais jakožto producenta jednoduchých mladých vín, je zdejší nejvyšší kategorie vín, kterou tvoří deset specifických Cru Beaujolais. Největším z nich je Brouilly s pěknými ovocnými a zároveň zemitými víny, povolující i bílé odrůdy. Přímo uvnitř tohoto cru, výše na svazích, se nachází další - Côte de Brouilly, přidávající vínům větší koncentraci a delší potenciál zrání. Jedny z nejvýše položených vinic najdete v Chiroubles a nejmladším přírůstkem do rodiny a opět jedno z jemnějších a pěkně ovocných cru je Régnié.

Opravdu nádherná mohou být vína z Fleurie, často výrazně aromatická, hladká a svůdná, archetypální Beaujolais, kterým sluší i zrání v lahvi. Saint-Amour je pak cru spojované se svátkem zamilovaných, jež nabízí zajímavou kořenitost a objevuje se i aroma broskví.

Poslední čtyři cru nabízí vína plnější, mohutnější, obvykle vyžadující několik let zrání na lahvi. Jedním z nich je Chénas, malá oblast sevřená mezi mnohem slavnějšími kolegy, s víny plnějšího stylu, s výraznější kyselinou, pevná a velmi dobře zrající, připomíná se u nich aroma divokých růží.

No a to nejlepší a asi nejslavnější na konec: Moulin-Ă˙-Vent. Zdejší vína oplývají výbornou strukturou a schopností stárnout, důvodem může být i vysoký obsah manganu v půdě, který způsobuje přirozené snížení výnosů a koncentrovanější hrozny. Zdejší vína jsou také nejčastěji školena v menších dubových sudech a nejvíce upomínají na Burgundsko.

I na českém trhu, ač se tato vína neprodávají zrovna snadno, lze nalézt zástupce jedněch z nejlepších Beaujolais vůbec. Pozornost si zaslouží především dvě jména: Domaine du Vissoux a Domaine Terres Dorées. Obě vinařství se snaží ukázat plný potenciál Beaujolais a svými špičkovými víny, připravenými co nejpřírodnějšími postupy, znovu oživit zájem o tuto oblast i mimo měsíc listopad.

VINNÉ MÝTY

MORAVA A ČERVENÉ VÍNO

Kolikrát už jste slyšeli, že na Moravě není dost sluníčka pro pěstování hroznů na červená vína? Jsem vzdálen tvrzení, že červená z ČR jsou světovou špičkou. Ano, průměrná kvalita našich vín, respektive šance naslepo koupit lahev s vyváženým poměrem ceny a kvality, možná nedosahuje úrovně vinařských velmocí. Ale pokud jde o kvalitu, tak výborná červená, zajímavá, charakterní, specifická a hodná pozornosti, především z odrůd lokálních a tradičních, tu vznikají. Že Merlot z Bořetic nevoní stejně jako ten z Bordeaux? A Frankovka z Kounic je jiná než ta z Burgenlandu? No však aby ne! Když si chci v létě dát zeleninový salát, tak si nedám zvěřinový guláš se šesti knedlíky. Červených vín je mnoho stylů a není důvod, proč nějaký projev kritizovat jen proto, že jinde stejná odrůda vypadá odlišně a více sedí současnému vkusu. Ale vkus se mění, a rychle, trendem je vyhledávání vín o něco lehčích a svěžejších, oproti silným ovocným monstrům s vyšším obsahem alkoholu a výrazným vlivem barrique sudů, a to Moravě nahrává. Co by za takové kyseliny, jaké má naše Frankovka, leckterý producent z horkých krajin dal! Červená z ČR se za poslední roky velmi zlepšila. Pokud jste zdejší frankovky, svatovavřinecké či zweigelty míjeli obloukem, dejte jim ještě šanci.

Zdroj: www.ihned.cz

zpět  tisk  

19.10.2011 - 09:01:40