RUBRIKY/ČLÁNKY » VÍNO

Libor Vyleta, generalni reditel spolecnosti Vinium a Ceske vinarske

Šéf vinařské firmy musí být vinař, ne jen manažer

V ROLI ZÁCHRANÁŘE. Na vinici vyrostl. Teď má za úkol nejen produkovat lahodné víno, ale zároveň dostat společnost Vinium z červených čísel. Neřekne vám, že to zvládne levou zadní, ale je si celkem jistý, že postupně to půjde. Stejně jako se podařil zátah na tržnici, v níž prodávali plagiáty vín po paletách.

Typický široký úsměv i mluva charakteristická pro Slovácko. A když v rozhovoru prozradí, že od svých patnácti tančil a zpíval dvacet let ve folklorním souboru, mohl by se člověk nechat ukolébat vidinou, že před ním sedí muž, který má rád dobré víno, ženy a zpěv. Ale Libor Výleta, který od letošního dubna šéfuje společnostem Vinium a České vinařské závody, je především vinař a praktik, který ví, že musí firmu vytáhnout z červených čísel do těch černých. Společnost Vinium z Velkých Pavlovic na Břeclavsku loni snížila ztrátu o sedm milionů na 22,6 milionu korun. Ve ztrátě je od roku 2006. Největší ztrátu měla v roce 2007, kdy překročila 100 milionů korun.

Výleta nemá problém poslat obchodníky rovnou do háje, když přijdou s nápadem, o němž ví, že je nerealizovatelný. "Jsem ochotný diskutovat, ale zároveň jsem zvyklý si čísla pěkně dávat na papír, a za těch dvacet let v oboru poznám dobrý nápad od špatného," vysvětluje. A nebojí se poprat, když zjistí, že za červenými čísly firmy stojí také zloději a podvodníci. Když pojal podezření, že se v pražské tržnici Sapa prodávají plagiáty Původního sklepmistra, zalarmoval celníky a policii a u zátahu, při němž celníci našli 2432 litrů plagiátů, byl osobně. "Ochutnal jsem to, nemělo to s vínem nic společného," říká.

Vinařské regiony poznával se souborem

Pochází z Dubňan u Hodonína. Jeho otec měl vinohrad, na kterém jednačtyřicetiletý Výleta vyrostl, a bylo tak nějak samozřejmé, že půjde vinohradnictví studovat. Po valtické zemědělské škole absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Brně, Zahradnickou fakultu v Lednici. "Otec mě ale do vinohradnictví nikdy nenutil, mě to prostě bavilo - hlavně když mi pak dovolil, abych zkoušel nové trendy a technologie. Nakonec zjistil, že mám pravdu, a vinici mi předal, dodnes na ní spolupracujeme společně," vypráví muž, jehož životním mottem je, že sebelepší teorie je k ničemu, když nemáte praxi. "Samozřejmě, že jsem víno od patnácti i ochutnával, jak jinak bych mohl zjistit, v čem je dobré."

Ačkoliv tvrdí, že sám není vyhraněný červený, bílý nebo rosé, pro ryzlink a strmé vinice v německé Mosele má evidentně slabost. A stejně tak rád mluví o vínech rosé. Vinařské kraje v Evropě poznával trochu jinak než mnozí jeho kolegové v oboru. Na studijních stážích tam nebyl. Ale od čtrnácti tančil a zpíval ve folklorním souboru. Jezdili po Evropě, kde navštěvovali právě vinařské regiony - ve Francii, Rakousku, Německu. "Jezdili jsme tenkrát v neklimatizovaných autobusech a každý samozřejmě s sebou vzal demižonek svého vína. Jenže mí vrstevníci vozili víno neškolené, takže se zkalilo, jen moje víno výkyvy teplot přežilo a bylo vždy čisté," usmívá se.

Dlouhá léta pracoval v oboru vinohradnictví a vinařství, po vysoké začínal v zemědělském družstvu, pak od roku 2000 pracoval ve vinařství v Dubňanech. Po jedenácti letech se ale úplně nepohodl s majitelem na dalším směřování firmy a vyhrál konkurz na výrobního ředitele ve Velkých Pavlovicích. "Potřebuji realizovat to, o čem jsem přesvědčen, že je pro víno důležité. Víno je prostě živý tvor, který se vyvíjí," vysvětluje. Podle něho musí být šéf velké vinařské firmy nejen dobrým manažerem, ale hlavně mít zkušenosti z oboru, z výroby. "Pokud člověk nedovede odhadnout, jak se víno bude vyvíjet, manažerské dovednosti to nenahradí. Praxe v tomto oboru je prostě důležitá," je přesvědčen.

Začalo to nesměle po láhvích, končilo po paletách

Chvíli po nástupu začal řešit obrovský podvod. V pražské tržnici Sapa a v některých večerkách se začaly objevovat láhve vína, které jim České vinařské závody nedodaly. A navíc, měsíční prodeje vykazovaly pokles. Falešné víno, neoprávněně označené ochrannou známkou Původní sklepmistr, celníci objevili v červnu. "Bohužel výrobnu zatím nenašli. Takže můžu jen upozornit spotřebitele, že my do asijských tržnic a večerek nedodáváme, od nás tam víno není," upozorňuje Výleta. Tvrdí, že společnost připravuje nové ochranné prvky, které nebude tak snadné zneužít. Na korcích bude logo vinařských závodů i výrobce, který korky dělá. "A bude toho víc, ale nechci je prozrazovat," odtuší Výleta a je na něm vidět, že mu kauza s falešnými víny pěkně hnula žlučí. "Začalo to nesměle po láhvích a končilo po paletách."

Do folklorního souboru už nechodí, odpočívá doma na vinohradu. "Fyzická práce na vinici vám stres z hlavy vymaže," vysvětluje. Doprovází ho tam devítiletý syn nebo pětiletá dcera. Ale nedokáže říct, zda jeho děti půjdou také v jeho stopách.

Potřebuji realizovat to, o čem jsem přesvědčen, že je pro víno důležité. Víno je prostě živý tvor, který se vyvíjí.

Zdroj: www.ihned.cz