Letošní víno? Bídnou úrodu by mohla vynahradit mimořádná kvalita

Nejhorší rok, jaký vinaři pamatují. Víno, které letos nezničil mráz, postihly plísně. Může za to vlhké a teplé počasí v červnu.

Fokus

Rok 2010 si budou čeští a moravští vinaři dlouho pamatovat. Ještě nezačali sklízet a už hovoří o nejhorším roce, jaký kdy ve svém oboru zažili.

Na úrodě se nejdříve podepsaly mrazy pod 20 stupňů, pak přišly prudké lijáky a povodně. Vlhké a teplé počasí na konci června pak dílo zkázy dokonalo. Přineslo totiž masivní útok plísně peronospora, která "spálila" listy i květy vinné révy.

"Některé vinohrady jsou tu skutečně úplně zničené, nebude se tam sklízet. Vinaři, kteří víno ošetřovali postřikem, mají propad dvacet až třicet procent," říká Hynek Holánek, vinař z Mikulova, který spravuje asi 27 hektarů. Doufá, že letos přijde "jen" o pětinu běžné úrody.

Špatné zprávy hlásí i pěstitelé vína z Velkopavlovicka. "Kolegům, kteří nestihli zastříkat, se tu listy spálily na tabák. Někteří ztratili sto procent úrody. Takové počasí tady nepamatujeme od roku 1960," řekl vinař z Velkých Pavlovic Lubomír Zborovský.

Průměrný propad úrody má letos podle odhadu Svazu vinařů dosáhnout dvaceti až čtyřiceti procent.

Všechno zlé pro něco dobré

Pro milovníky moravského vína to ale není až tak špatná zpráva. Ročník 2010 totiž může být díky nízké úrodě výjimečně kvalitní. "Když je na keři málo hroznů, jsou sladší a aromatičtější. To znamená lepší chuť vína. Takže letos je šance, že bude víno kvalitnější," vysvětluje Marek Šťastný, šéf společnosti Vinné sklepy Valtice.

Výsledná kvalita vína ale bude záležet především na počasí v srpnu a září. "Všichni si přejí, aby bylo sucho a teplo, ideálně s mírným větrem. Zatím ale nikdo nedokáže odhadnout, co ještě přijde," řekl Pavel Vajčner, ředitel Znovínu Znojmo. Další vlna veder, kterou v následujících týdnech očekávají meteorologové, by mohla mít pozitivní vliv především na obsah cukru.

Zkáza v podobě plísně peronospora by se mohla projevit i v odrůdové skladbě letošní sklizně. Plíseň napadá především odrůdu Veltlínské zelené a Müller Thurgau. To jsou zrovna vína, kterých se v Česku vypěstuje a prodá nejvíce. Ohroženy jsou ale i Rulandské bílé a Modrý portugal. Naopak lépe většinou odolávají ryzlinky a sauvignony.

Biovíno letos nezmizí

Řada běžných vinařů tvrdí, že letos nebude kvůli plísním v regálech obchodníků žádné biovíno. Nesmí se na něj totiž používat běžné chemické postřiky, ale pouze šetrnější přípravky na bázi mědi nebo postřiky rostlinného původu s výtažky fenyklu a přesličky. Většina ekologických vinařů, které HN oslovily, ale nemají větší ztráty než ti ostatní. "Budeme mít letos propad asi pětinový. Nemyslím si, že bychom vybočovali proti těm, kteří používají chemické postřiky," řekl ředitel vinařství Gotberg Michal Mlejnek.

Postřiky, které používají biovinaři, fungují na jiném principu. Látka se musí aplikovat dostatečně dopředu a funguje podobně jako očkování u živočichů.

"Naše vinice v režimu bio se kupodivu drží lépe než některé ostatní. Speciální bio přípravky letos zafungovaly líp než ty běžné, chemické," potvrdil Marek Šťastný ze společnosti Vinné sklepy Valtice, což je se zhruba 550 hektary vinic, největší pěstitel révy v Česku. Ekologické vinařství Šebesta čeká propad třicet až čtyřicet procent.

Ceny zůstanou "na svém"

Do cen vína se nižší výnosy zřejmě příliš nepromítnou, a to hlavně kvůli přetlaku dovozových vín. Ze zhruba dvou milionů hektolitrů vína, které se v Česku vypijí, totiž dvě třetiny pochází z dovozu. Na domácí produkci připadá asi 700 tisíc hektolitrů.

Zdražení dokáží vinaři jen těžko prosadit, protože ceny na českém trhu do značné míry diktují velkoobchodníci. Podle Vajčnera je větší prostor pro zdražení u vín bílých, kterého Češi kupují více. U červeného vína čeká stagnaci cen.

Zdražit by ale měly samotné hrozny, tedy surovina, ze které se víno vyrábí. Podle některých vinařů až o 50 procent proti loňskému roku, a to jak pro výrobce vín, tak pro konečné běžné spotřebitele.

Jedno je jisté. Růst cen letos vinařům nepokryje zvýšené náklady, které s pěstováním měli. Kvůli plísním a jiným chorobám totiž museli mnohem častěji rostliny ošetřovat postřikem. Za něj utratí i středně velcí vinaři částky v řádu milionu korun. Náklady většině z nich vzrostly o desítky procent. Znovín Znojmo například utratil letos za postřiky dvakrát víc než vloni.

Nejhorší rok, jaký vinaři pamatují Víno, které letos nezničil mráz, postihly plísně. Může za to vlhké a teplé počasí v červnu.

Miroslava Jirsová
s přispěním Ondřeje Malého

reklama:

40 procent
Až o tolik procent oproti průměru může být letos nižší úroda vína. Podepsala se na ní hlavně nepřízeň počasí - silné zimní mrazy a červnové deště.

68 tisíc
tun hroznů sklidili moravští a čeští vinohradníci loni. Průměrně to bylo 4,27 tuny z hektaru.

19 tisíc
pěstitelů osázelo plochu více než sedmnácti tisíc hektarů vinic. Těch malých je nejvíce - 43 %. Jejich podíl na celkové ploše vinic je ale jen 4 procenta.

Pravda o víně v Česku

840 tisíc hektolitrů

je celková roční produkce vína v Česku. Drtivá většina se spotřebuje v tuzemsku, na Slovensko, které je největším exportním trhem pro moravské a české vinaře, se loni se vyvezlo 142 tisíc hektolitrů

2037 tisíc hektolitrů

je celkový dovoz vín do Česka. Nejvíce se dováží z Itálie, Španělska, Slovenska a Maďarska

1/3

z celkové spotřeby v Česku přibližně patří domácím vínům, dvě třetiny dovozovým.

Víno se v České republice pěstuje celkově na 17 358 hektarech osázených ploch

Nejobvyklejší odrůdy:

Bílá vína
Müller-Thurgau (1699 ha)
Veltlínské zelené (1690 ha)
Ryzlink rýnský (1268 ha)
Ryzlink vlašský (1246 ha)

Červená vína
Svatovavřinecké (1436 ha)
Frankovka (1 246 ha)
Zweigeltrebe (848 ha)
Rulandské modré (726 ha)

Zdroj: www.ihned.cz

zpět  tisk  

Autor: Miroslava Jirsová s příspěvkem Ondřeje Malého
22.07.2010 - 08:26:40