Nejlepší sladká vína Francie

Region Jihozápad, ohraničený na jihu Pyrenejemi a na severu Francouzským středohořím, dobře znají poutníci, protože tudy prochází Svatojakubská cesta. Na rozdíl od slavnějšího Bordeaux se zdejší vína neprodávají pod jedním souhrnným názvem, ale vinaři sázejí spíše na vlastní apelace. Různorodá nejsou jen označení těchto vín, ale i jejich charakter.

Mezi významné apelace, nebo chcete-li oblasti, patří Cahors, Madiran, Côtes du Marmandais, Gaillac, Jurancon, Buzet, Bergerac a Monbazillac. V oblastech poblíž řeky Girondy převládají odrůdy révy vinné stejné jako v Bordeaux, ale na jiných místech tohoto regionu nalezneme celou sbírku nejrozmanitějších místních odrůd, některé s vlastní malou apelací.

Cahors, vyhlášený už od dob středověku svými hlubokými a tělnatými víny, je toho příkladem. Přestože je většinou zjemněný malým množstvím merlotu, duší i tělem je závislý na révě, kterou známe z ostatních regionů Francie pod názvem Côt, v Argentině a Bordeaux jako Malbec a tady jako Auxerrois. Díky této odrůdě a také teplejším létům než v Bordeaux mají vína z Cahors větší sklon k plnosti a temperamentnosti, i když jsou o něco zemitější než červená vína z Bordeaux.

Vína selského typu

Vinice se zde rozkládají jednak v rovinaté části při řece Lot - podloží zde tvoří jílovito-hlinitá půda - a dále v kopcovité části na chladnějších vyvýšeninách, které se nachází především na podloží kamenitém. Někteří z předních vinařů jsou přesvědčeni, že nejlepší vína jsou tvořená směsí obou vinic. Archivace těchto vín není povětšinou možná delší dobu, vinaři doporučují čtyři až pět let. Moderní sklepmistrovské techniky a nové dubové sudy jsou v Cahors pořád ještě poměrně vzácné, i když i to se mění díky velkým investicím, které do tohoto regionu plynou. Přestože tu produkují vína spíše selského typu, jsou velmi hřejivá a vyniknou v kombinaci s pokrmy.

Madiran je velké červené víno Gaskoňska vypěstované na jílovitých a vápencových kopcích podél levého břehu řeky Adour. Místní červená réva Tannat svým jménem vystihuje svá temně červená, jemně svíravá, robustní a tělnatá vína, často s příměsí Cabernetu a Pinencu (Braucol).

Některá z těchto vín jsou pitelná brzy, ale jemné madiranské je vskutku obdivuhodné až po sedmi, osmi letech. Talentovaní místní vinaři obrátili svou pozornost i na bílé víno. Sladké i suché se připravuje z odrůd Arrufiac, Courbu a Petit Manseng.

Nejtypičtějšími víny této části Francie jsou opulentní sladká bílá vína, vyráběná v malém množství ve dvou oblastech jihozápadně od města Bergerac. Celková produkce Saussignacu, je jenom několik tisíc beden. Objem výroby nejslavnějšího bergerackého vína Monbazzilac je třicetkrát větší.

Stejně jako v regionu Sauternes, také Monbazillac leží těsně na východ od místa, kde se přítok vlévá z levého břehu do hlavního řečiště (řeka Gardonette do Dordogne). Také réva je tatáž, ale vína už nikoliv. Vinicemi se totiž snadno šíří botrytida (ušlechtilá plíseň), zatímco v Sauternes se ani neukáže. Díky tomu se zde produkuje velmi podobné víno jako ze slavnějšího Sauternes, ovšem za ani ne poloviční ceny. Navíc vyzkoušíte-li toto víno s vyzrálým ušlechtilým sýrem s modrou plísní na povrchu, zažijete v ústech nepopsatelný zážitek blaha.

Lahodný Rocamadour

K dobrému vínu patří i lahodné pokrmy, za zmínku proto stojí i místní sýry. Mezi nejznámější zástupce tohoto regionu patří Rocamadour, Echourgnax, Passe lAn a Poustagnac.

Rocamadour je malý kozí sýr, který se vyrábí v departmentu Lot (Cahors) a v několika okolních obcích. Jeho původní název "Cabecou" znamená kozí sýr a patrně pochází z arabského výrazu pro kozu "chebli".

Současný název sýra je odvozen od městečka stejného jména. Sýrové těsto je velmi měkké, pružné a jemné, vůně silně připomíná čerstvé kozí mléko. Echourgnac je malý sýr od skupiny trapistů z Perigordu a má příjemně výraznou chuť. Místní specialitou je smažený rocamadour s kůrčičkou z mletých vlašských ořechů.

Recept
Michal Endris, šéfkuchař Monarchu

Fritovaný kozí sýr s meruňkovou omáčkou

50 g sušených meruňek
polévková lžíce balzamického octa
4 kusy obaleného kozího sýra
olej

Meruňky vložíme do skleněné mísy a přidáme tolik vody, aby byly ponořené. V mikrovlnné troubě je přivedeme k varu. Poté je necháme trochu vychladnout a rozmixujeme je ručním mixérem. Vzniklou omáčku dochutíme octem. Kozí sýry fritujeme v rozpáleném oleji dozlatova. Podáváme s meruňkovou omáčkou. Jako přílohu můžeme zvolit opečené bramborové lupínky s rajčaty sušenými na slunci a se špenátem.

Jemné madiranské je nejlepší až po sedmi letech.

Zdroj: www.ihned.cz

zpět  tisk  

09.02.2011 - 10:16:11