GastroTrend

Žlutá vína

Jura a Savojsko. Kraje na východě Francie při švýcarských, respektive italských hranicích, si mnozí spojují spíš s lyžováním. Jako vinařské oblasti nejsou příliš známé, ovšem nabízejí velmi specifická vína.

Klesají z hornaté východní hranice Francie souběžně s Burgundskem. Podnebí je tady kontinentální, léta jsou horká, zimy studené. Vinice malebné oblasti se rozkládají na svazích francouzských Alp a na nižších svazích pohoří Jura.

Juře dominuje alpské městečko Arbois, kde se narodil slavný francouzský chemik a biolog Louis Pasteur (1822 - 1895). Když jej Napoleon III. požádal, aby vyšetřil změny pozorované při zrání vína, objevil významnou roli mikroorganismů při fermentačních procesech a stal se tak vlastně zakladatelem moderní vinařské vědy - enologie.

Ojedinělými víny Jury jsou vína slámová (vin de paille), nazývající se tak proto, že se pozdě sklizené hrozny nechávají sušit na slunci na slaměných rohožích. Díky tomu se mošt v nich mění v sirup a dochází ke koncentraci cukrů.

Druhé specifické víno oblasti, vin jaune neboli "žluté víno", dostalo své jméno od barvy, jež je výsledkem záměrné oxidace pod vrstvou kvasinek při zrání po dobu šesti let v sudech, které nejsou zcela naplněny. Jedná se o velmi podobný systém výroby jako u vína Sherry ze španělské oblasti Jerez.

Mezi nejznámější a nejvíce ceněné zdejší víno patří nezaměnitelné Château Chalon. Pokud máte rádi styl suché sherry, pak vás právě toto víno určitě potěší svou příjemně ořechovou vůní a chutí hořkého mandlového likéru.

Vinice v oblasti mezi Ženevským jezerem a Grenoblem, známé jako Savojsko, by se mohly blýsknout zdaleka větším úspěchem, než jaký mají dnes. Nelze si představit příliš lepších způsobů podpory těchto vín než prostřednictvím obchodu spojeného se zimními sporty. Jedinou překážkou jejich většího úspěchu je opomenutí ze strany zahraničních obchodníků importovat tato vína v dostatečných objemech. Pokud ovšem do Savojska zavítáte, určitě ochutnejte.

Kuchyně Jury je velmi podobná té naší. Mezi její oblíbené suroviny patří vepřové maso, fazole, cibule, brambory, hojně také využívá česnek a bylinky. Rozšířené jsou zde tradiční zabíjačky, místní také často pečou zeleninové koláče a slané palačinky.

Gastronomie obou krajů pochopitelně využívá rovněž sýry v různých úpravách a variacích. Ochutnáte tu především ty horské a selské, jako například Reblochon, Bleu de Bresse, Morbier, Tomme de Savoie a Beaufort. První zmiňovaný se často využívá do palačinek, slaných koláčů a při různých úpravách drůbeže. Asi nejznámějším jídlem z tohoto sýra je tartiflette, zapečená pochoutka z brambor, smetany, sýra, cibule, slaniny a vína. Jednoduché, ale chuťově omamné.

RECEPT

MICHAL ENDRIS
šéfkuchař monarchu

VEPŘOVÉ UZENÉ KOLÍNKO V MEDOVÉ LÁZNI S ČERSTVÝM TYMIÁNEM, NA RESTOVANÝCH FAZOLKÁCH S DOMÁCÍ SLANINOU

Připravíme si marinádu z piva, medu, drceného pepře a čerstvého tymiánu. Uzené koleno nařízneme až ke kosti, aby se marináda dostala dovnitř. Připravíme si hlubší pekáček, vložíme koleno a nalijeme marinádu. Vložíme do trouby a pečeme při 150 °C asi 3 hodiny.

Na pánev s rozpáleným olejem vsypeme červenou cibuli se slaninou a restujeme, až zesklovatí. Uvařené bílé a červené fazole přidáme na pánev a restujeme spolu s fazolovými lusky, než se suroviny spojí. Nakonec přidáme kečup a dochutíme solí a pepřem.

Až je vše hotové, položíme na pánev upečené kolínko. Podáváme nejlépe přímo z pánve, můžeme jíst samotné nebo s tmavým chlebem.

Zdroj: www.ihned.cz

zpět  tisk  

Autor: Aleš Pokorný
24.11.2010 - 12:44:57