140 let Gambrinusu – historie pivovaru se začala psát 17. května 1869

V neděli 17. května uplyne 140 let od založení Prvního plzeňského akciového pivovaru, pozdějšího pivovaru Gambrinus, v roce 1869. Za tuto dobu uvařil bezmála 102 milionů hektolitrů piva. Od samotného počátku až dodnes využívá pivovar při vaření piva pouze klasický postup, tedy výhradně za použití vody, ječného sladu a chmele, a nejnovějších poznatků lidského vědění. I díky tomu dnes nese každé čtvrté prodané pivo u nás jméno Gambrinus.

Historie dnešního Gambrinusu začala před 140 lety. Za 140 let si konzumenti mohli pochutnat na více než 20 miliardách půllitrů. Takové množství piva by jeden z nejlepších českých výčepních čepoval v kuse 4 528 let (1 pivo za 7 vteřin).

„Díky klasické technologii při výrobě, tedy vaření výhradně z ječného sladu, chmele a vody, a zaručení vysoké kvality piva díky použití moderních zařízení, si pivo získalo velkou oblibu a dnes každé čtvrté prodané pivo v Česku nese jméno Gambrinus,“ říká Jan Hlaváček, vrchní sládek Gambrinusu, jehož podpis nese každá láhev a plechovka s tímto nejoblíbenějším českým pivem.

Od loňského podzimu je na trhu nové pivo Gambrinus 11° Excelent, který je díky úspěchům příjemným dárkem ke 140. výročí. Gambrinus 11° Excelent se stal během prvních měsíců od svého uvedení na trh jedničkou v segmentu jedenáctistupňových piv a nedávno si odnesl vítězství ze soutěže Volba spotřebitelů v kategorii pivo.

Co k výročí Gambrinusu zaznělo:

„Nejsem pivovarský expert, ale jako ekonom věřím na firemní vizi a kvalitní produkt, třeba jako Plzeňský Prazdroj a jeho Gambrinus. Pokud nějaká firma ustojí hospodářskou depresi z třicátých let, znárodnění, vyšvihne se v tržní ekonomice a nezlomí ji ani současná finanční krize, pak její produkty musí stát za to! Mají můj obdiv a důvěru.“
Aleš Michl, ekonomický analytik Raiffeisenbank

„V mládí jsem jako starý žižkovák vyrostl na Kozlovi, později jsem přešel na Gambrinus a piji ho společně s Prazdrojem dodnes. Proto bych mu chtěl k jeho narozeninám popřát, aby pro něj kvalita zůstala předností před ryze obchodními prioritami a dělal nám svojí chutí radost i do budoucna.“
Aleš Brichta, kapela Aleš Brichta Band, někdejší zakladatel skupiny Arakain

„Gambrinus – chléb české kotlinky“
Lou Fanánek Hagen, kapela Tři sestry

Etikety z roku 1889 a 2008

„Značky Gambrinus i Škoda Auto začaly psát svou historii na konci 19. století, a za více jak stoletou historii si získaly velkou oblibu i významné pozice na českém trhu. Pivo, stejně jako auto, potřebuje kvalitní suroviny/díly a šikovné ruce, které se postarají o výsledek. To, že Škoda Auto i Gambrinus mají oboje, dokazuje jejich úspěšná historie.
Oba dva – automobilka i pivovar – si uvědomujeme, že naše výrobky nejde používat současně, na druhou stranu obchodní zástupci Gambrinusu jezdí po republice, jak jinak než ve škodovkách, takže kromě historie máme leccos společného i v současnosti. Přejeme Gambrinusu i do budoucna velkou oblibu u českých pivařů poté, co dojedou do cíle své cesty."
Jaroslav Černý, tiskový mluvčí Škoda Auto a.s.

"První zámky FAB vyrobili v roce 1911 až synové prvních konzumentů Gambrinusu, ale obě značky se dopracovaly na lídry svého trhu. Na rozdíl od automobilů, Gambrinus i zámky FAB může každý dospělý úspěšně používat současně a mít tak jistotu ochrany majetku i záruku, že ať si dá Gambrinus kdekoli, vždycky bude stejně dobrý. Ale nic se nemá přehánět, příliš mnoho Gambrinusů by vám mohlo při návratu domů použití našich zámků trochu zkomplikovat."

Martin Běhunek, Managing Director ASSA ABLOY Czech & Slovakia, distributor tradiční české značky

Historie pivovaru „Gambrinus“

U zrodu dnešní pivní jedničky stálo dvacet významných Plzeňanů včetně známého průmyslníka rytíře Emila Škody. Výstavba Prvního plzeňského akciového pivovaru začala v létě 1869 a první pivo se na stůl hostinců dostalo 10. prosince 1870. U příležitosti 20. výročí založení byla postavena jako součást ohrazení celého pivovaru nová brána, která je symbolickou součástí pivovaru Gambrinus dodnes. V roce 1907 pochválil na Severočeské výstavě v Liberci pivo císař František Josef I., na jeho počest odsouhlasila správní rada pro pivo název Pilsner Kaiserquell.

VÁLKY, PROHIBICE A SVĚTOVÁ KRIZE ZASAZOVALY PIVOVARU TĚŽKÉ RÁNY

Těsně před první světovou válkou byl První plzeňský akciový pivovar třetím největším pivovarem v Čechách. Během války zažíval pivovar těžké období. Klesal výstav, kvůli nedostatku kvalitních surovin se muselo vařit z náhražek a stupňovitost klesla až na 3°. V roce 1919 skončilo používání názvu Kaiserquell a nově byla registrována známka Plzeňský Gambrinus. Nelehká poválečná doba nezastavila snahu akcionářů vařit to nejlepší pivo, takže v roce 1921 investovali do výstavby nové varny, kterou dodaly Škodovy závody.

V druhé polovině 20. let se mezi plzeňskými pivovary rozhořel konkurenční boj. Nejprve Měšťanský i První akciový pivovar pohltily své menší soupeře. Jako problematické se jevilo sloučení Měšťanského pivovaru (pozdější Prazdroj) s Prvním plzeňským akciovým, který používal řadu technologických novinek a byl tak schopen vyrábět pivo ve vysoké kvalitě za nižší cenu. Jeho zavření proto nepřicházelo v úvahu. Nakonec došlo k dohodě, že Měšťanský pivovar koupí akcie Prvního plzeňského akciového pivovaru, který se nadále soustředí na výrobu 10° piva a Měšťanský pivovar na 12°. Po sloučení se Světovarem na počátku 30. let vznikly Plzeňské akciové pivovary.

Dynastie Hlaváčků a jejich propojení s pivovarem Gambrinus

Hlaváčkovi jsou tradiční pivovarská rodina, jejíž jméno je s pivovarem Gambrinus spojeno po více než 80 let, tedy více než polovinu celé historie pivovaru. Děd současného sládka Jana Hlaváčka František Hlaváček vyhrál v roce 1929 konkurz na místo sládka v plzeňském pivovaru. Postupně se stal ředitelem Gambrinusu, v roce 1946 pak prvním generálním ředitelem národního podniku Československé pivovary. Otec Ivo Hlaváček v Plzni sládkoval od roku 1958. Po třicet let pak řídil pivovary Prazdroj a Gambrinus jako výrobní ředitel a nakonec podnikový ředitel. Jan Hlaváček, nejmladší zástupce pivovarnické rodiny, postupně zastával funkce podsládka, sládka a ředitele pivovaru Gambrinus. Pracoval jako technický ředitel Plzeňských pivovarů, ředitel Prazdroje a Gambrinusu. Nyní je vrchním sládkem značky Gambrinus, jeho podpis a tím i osobní záruku nese každá láhev a plechovka Gambrinusu.

FRANTIŠEK HLAVÁČEK ZACHRÁNIL GAMBRINUS PŘED ZAVŘENÍM

Druhá světová válka s sebou přinesla opět omezení výroby, vařila se nejprve 8°, pak stupňovitost dále klesala. Kvůli nedostatku surovin se v roce 1945 výroba v mnoha protektorátních pivovarech zcela zastavila. Odstaven měl být i Gambrinus, ale protože by nebylo zajištěno pivo pro důležité Škodovy závody, nestalo se tak. Necelý měsíc před podepsáním míru byl pivovar Gambrinus při náletu zasažen 80 bombami, což ohrozilo jeho poválečnou existenci.
Dnes již legendární je událost z roku 1945, kdy František Hlaváček pronesl plamennou řeč stoje na bedně piva Gambrinus a vyburcoval zaměstnance k obnově plzeňského klenotu Gambrinus. Díky jeho pevnému stanovisku, že Gambrinus má své místo v hospodářství poválečného Československa, byl pivovar zachován.

Jedním z Benešových dekretů (č. 101/45 Sb.) bylo 28. října 1945 vyhlášeno znárodnění Plzeňských akciových pivovarů a o dva roky později došlo k přejmenování na Plzeňské pivovary, n. p.

FENOMÉN GAMBRINUS – BOOM V 90. LETECH

Za socialismu se v příslušném regionu smělo pít výhradně jedno regionální pivo (výjimku měl jen Prazdroj a Budvar), proto byl Gambrinus určen jen Západočechům. Ale věhlas značky překračoval hranice regionu. V listopadu 1989 padl socialismus i rozdělení státu na „pivní državy“.  „Když jsme pak mohli Gambrinus nabízet v celé ČR, ukázala se jeho hlavní přednost: vyrovnaná chuť plzeňského piva, jehož kvalita nekolísá. Náš pivovar byl už tehdy vybaven moderními výrobními zařízeními, která umožňovala vařit pivo ve velkém objemu při zachování prvotřídní kvality,“ vzpomíná Jan Hlaváček, tehdejší ředitel osamostatněného závodu Gambrinus a současný vrchní sládek značky. Zájem spotřebitelů od 90. let rostl a dnes už do republiky proudí přes čtyři milióny hektolitrů Gambrinusu ročně.

Nejnovější poznatky lidského vědění stavěly Gambrinus vždy na špičku

Pivovar vařící pivo Gambrinus vždy používal klasickou technologii vaření, tedy výhradně z vody, ječného sladu a chmele, bez přísad dalších látek. Navíc využíval v každé době nejnovějších poznatků lidského vědění, aby zaručil vaření a dodávky piva v té nejvyšší možné kvalitě.

Díky úspěchu a rostoucí spotřebě docházelo již na konci 70. let 19. století k velkým investicím do provozu, aby byl pivovar schopen pokrýt rostoucí poptávku a zároveň se přistupovalo k zavádění vynálezů a poznatků vědy (např. elektrické osvětlení v roce 1884, aby se ušetřily náklady). Technická vylepšení pokračovala i v následujících letech.

Varna - 30.léta

Ve 20. století ve druhé polovině 50. let byly v Gambrinusu jako v jednom z prvních pivovarů instalovány ležácké ocelové tanky, celkem 20 s kapacitou 3 600 hl. Jejich používání garantuje kvašení a zrání bez kontaminace nežádoucími látkami ze vzduchu, ve stabilním prostředí a při nastavitelné ideální teplotě. Na rozdíl od otevřených kádí v historických spilkách umožňuje moderní zařízení 100% kontrolu nad všemi parametry.

V roce 1960 opustila pivovar první cisterna s pivem, jehož stočení proběhlo až mimo pivovar. Tímto krokem se snížily náklady za přepravu již stočeného piva v lahvích a sudech, navíc to umožnilo využít kapacity stáčecích linek v jiných pivovarech, které nebyly tak úspěšné a vytížené. Úspora energií a její co nejlepší využití není v Gambrinusu žádnou novinkou. Ve stejné době byla postavena také nová kotelna, která fungovala jak pro pivovar, tak pro sousední podniky.
Lidské znalosti se podepsaly na vaření piva Gambrinus mnohokrát. K vaření se tak používá třeba nerezová varní aparatura. Nerez je odolný vůči agresivnímu prostředí a našel tak uplatnění v potravinářství. Při výrobě piva asistují rovněž počítače. Jejich hlavní výhodou je naprostá kontrola varního procesu a tedy dosažení a zachování optimální teploty, přesného dávkování, časování procesů apod.

Tomu, aby pivo déle vydrželo v té nejlepší kondici, dopomohla filtrace a pasterizace. Dříve se pivo nefiltrovalo, takže obsahovalo velké množství pevných částic. Postupně se zaváděly různé technologie – třísky, želatina rybího původu, celulóza s azbestem, dnes se používá křemelinová a nejnověji membránová filtrace. Díky ní se pivo nedostává do kontaktu se vzduchem, neoxiduje a udržuje si tak maximální kvalitu. Pasterizace zase prodloužila trvanlivost piva a možnosti jeho distribuce, což je důležité hlavně na export.

Od roku 1993 se v pivovaru používají cylindrokónické tanky (CKT), které nahradily původní dubové sudy. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu celého procesu kvašení a zrání a tudíž i stabilní kvalitu. V roce 1994 se pivovar Gambrinus stal součástí akciové společnosti Plzeňský Prazdroj, což mu přineslo i plné vybavení světově špičkovým zařízením. „Často dnes slýcháme, že by se pivo mělo vařit klasickým způsobem. Nikdo už nespecifikuje, zda má na mysli pomocí pivovarských zařízení ze století  15., 19. nebo 20. Pivovarské zařízení se podobně jako ve všech odvětvích vyvíjí,“ říká Jan Hlaváček.

Gambrinus v roce 2009

Dnes Gambrinus vaří čtyři druhy piva:

• Gambrinus Světlý – světlé výčepní pivo „desítka“
• Gambrinus 11° Excelent – světlá jedenáctka, s podílem karamelového sladu a unikátním trojím dávkováním chmele v průběhu vaření
• Gambrinus Premium – světlý ležák „dvanáctka“
• Gambrinus se sníženým obsahem cukrů – světlé pivo, při zachování chuťových vlastností Gambrinusu je snížen obsah zatěžujících sacharidů, bílkovin a využitelné energie, je vhodné pro diabetiky

Gambrinus je od roku 1997 partnerem českého fotbalu. Podporuje jak národní fotbalovou ligu, která nese jméno Gambrinus liga, ale i českou fotbalovou reprezentaci. Fotbal je důležitou součástí komunikace značky. Odráží v sobě kamarádství, tedy jeden ze základních aspektů pití piva. U piva s kamarády se plánují prázdniny, výlety, dovolené, domlouvají se výpomoci i obchodní spolupráce, hodnotí sportovní zápasy, u piva se vypráví o životě, zkrátka u piva prožívají přátelé společné chvíle.

Zdroj: Plzeňský Prazdroj, a.s.

zpět  tisk  

Autor: Vladimír Jurina
14.05.2009 - 08:55:10