RUBRIKY/ČLÁNKY » POTRAVINY/KUCHYNĚ

Král zelený a bílý

Čas na reveň

Na první pohled rebarbora vypadá trochu jako lopuch. Oddenky skryté pod nepohlednými listy se většinou krčí ve stínu plotu nebo nějakého stromu - zkrátka nic, co byste měli hned chuť nosit po celých bedýnkách do kuchyně.

Ale jakmile se pod ty nevzhledné listy podíváte pozorněji a uvidíte šlahouny v tmavě červeném a jasně zeleném odstínu, tak už na ně možná chuť mít začnete. Syrové jsou ostře kyselé, až to svírá ústa, tato zdánlivá nevýhoda se však při vaření či pečení stává výhodou. Rebarbora skvěle osvěží celou škálu sladkých letních jídel.

Než se rebarbora vyvinula v evropskou dezertovou stálici, chvíli to trvalo. V Himálaji, odkud původně pochází, ji zdejší doktoři tradičně ordinovali na čištění krve a zlepšení trávení.

Evropské varianty svého jména zřejmě získala díky cestě, jíž se na starý kontinent dostala.

Podle Lindleyho Studnice botaniky pochází kmenové latinské jméno rebarbory, tedy rheum, ze Rha, což byl starodávný název řeky Volhy. Právě přes Povolží se prý rebarbora do Evropy dostala.

Od doby, co na starý kontinent připutovala, zahradníci z původních divokých rostlin vyšlechtili desítky variet, které se liší chutí, barvou i dobou sklizně. Za tu dobu se vyvinuly i různé způsoby pěstování. Zatímco u nás roste rebarbora volně v koutech zahrad,
Britové její šlahouny překrývají zvonem z pálené hlíny, aby se k nim nedostalo světlo. Výhonky pak mají světlou barvu, velmi křehkou konzistenci a jemnou chuť.

Rebarbora pěstovaná klasickým způsobem bývá nejkřehčí a nejchutnější na začátku své sezony, která trvá od konce května zhruba do letního slunovratu, tedy druhé poloviny června. S tím, jak výhonky stárnou, v nich přibývá kyseliny šťavelové, a nejsou tak chutné jako ty mladé.

Pokud se vám do kuchyně dostane rebarbora, která není úplně mladičká, pozorně okrájejte konce výhonků a zbavte ji všech dřevnatých částí. Loupat rebarboru úplně, jak doporučují některé kuchařky, je zbytečné.

Další zpracování už se odvíjí od konkrétního receptu. Nejčastěji se rebarbora používá jako součást sladkých jídel. Němci jí koneckonců hovorově říkají Piestengel - tedy koláčový košťál. Dají se z ní dělat koláče a buchty všeho druhu, náplně do knedlíků, ovocné polévky, zavařeniny i kompoty. Pokud se ji rozhodnete před pečením lehce povařit, určitě se vyhněte hliníkovému nádobí, které s kyselinou šťavelovou nevhodně reaguje.

Jestli chcete rebarboru ochutnat na slano, zkuste z ní udělat třeba salát. Kousky řapíků stačí lehce podusit a potom zkombinovat s další zeleninou. Nebo z reveně připravte -tak jako pohádková chytrá horákyně - sladkou omáčku ke slanému pokrmu, třeba grilovanému masu. Chutná je v tomto případě kombinace s pomerančovou šťávou nebo kůrou (případně obojím) a pak něčím ostřejším. Když budete omáčku vařit, přidejte na chvíli chilli papričku.

Protože období, kdy je rebarbora nejlepší, trvá poměrně krátce, je u ní víc než u jiné zeleniny aktuální otázka skladování. Pokud víte, že ji spotřebujete do tří týdnů, vydrží vám řapíky reveně v chladničce; chcete-li je zachovat déle, vsaďte na mrazák. Nejlépe se uchová, když ji připravíte podobně jako před vařením - tedy očistíte a nakrájíte na kousky. Ty pak stačí na minutu spařit ve vařící vodě, potom rychle ochladit. Díky poslednímu kroku si rebarbora uchová nejen intenzivní chuť, ale i barvu.

Rebarborový koláč s drobenkou
(rozpis na 1 plech)

4 výhonky rebarbory
8 lžic másla
3/4 hrnku cukru moučky
3/4 hrnku mléka
1 prášek do pečiva
2 žloutky
1/2 hrnku polohrubé mouky na drobenku
1/2 hrnku cukru moučky na drobenku
1/2 hrnku povoleného másla na drobenku
hrubá mouka a tuk na vymazání a vysypání plechu

Polohrubou mouku a cukr moučku smícháme, potom přidáme máslo. Důkladně prohněteme mezi prsty a vytvoříme drobenku. Tu pak uložíme do chladničky.

Reveň očistíme, odstraníme konce a nakrájíme ji na špalíčky dlouhé asi centimetr a půl. Mléko ohřejeme na teplotu lidského těla. Potom sundáme z plotny a rozpustíme v něm máslo.

Žloutky ušleháme spolu s cukrem, pak k nim přidáme máslové mléko. Vyšleháme v jednolitou směs a do ní postupně přimícháváme mouku s práškem do pečiva.

Troubu rozehřejeme na 150 stupňů.

Vymažeme plech a vysypeme jej hrubou moukou. Pak na něj vylijeme připravené těsto. To pak poklademe nakrájenou rebarborou a vše bohatě zasypeme drobenkou. Pečeme 35 minut.

Zdroj: www.ihned.cz