RUBRIKY/ČLÁNKY » PODNIKÁNÍ/UŽITEČNÉ

Kdy se svěřit mzdové účetní

Zaměstnanci volí mezi ročním zúčtování nebo podáním vlastního daňového přiznání. Kdy je vlastní přiznání povinností a kdy výhodou?

ilustracni foto

Pokud pracujete jako zaměstnanec, určitě si myslíte, že se vás každoroční shánění daňových dokladů a vypořádání vaší daňové povinnosti za uplynulý rok netýká.

Starosti s vyplňováním daňového formuláře přece leží na bedrech vaší mzdové účetní.

Nicméně existují i situace, kdy i zaměstnanec má povinnost podat daňové přiznání. Ale i tehdy, kdy vám tato povinnost nevzniká, je vhodné zvážit, zda je pro vás výhodnější podat si přiznání sám, nebo si nechat provést zúčtování pouze přes zaměstnavatele.

Kdy pověřit účetní

S vyplňováním daňového přiznání se nemusíte trápit, pokud jste v roce 2010 splnili všechny následující podmínky:

máte příjmy ze zaměstnání pouze od jednoho zaměstnavatele nebo od více zaměstnavatelů, ale postupně za sebou a zároveň

jste u všech zaměstnavatelů podepsali na zdaňovací období 2010 Prohlášení k dani a zároveň

nemáte jiné příjmy vyšší než 6 tisíc korun.

Do limitu šesti tisíc korun nemusíte zahrnovat příjmy, které jsou od daně osvobozené. Jde třeba o příjmy z prodeje bytu, v němž jste bydleli nejméně dva roky před prodejem. Nezdaňujete ani příjmy, které byly zdaněny konečnou srážkovou daní u zdroje, třeba o úroky od banky se sídlem v České republice.

Hlavní výhodou ročního zúčtování je přenesení vaší odpovědnosti za správnost provedení ročního výpočtu konečné daňové povinnosti a zároveň i za prokazování uplatněných odčitatelných položek či slev na dani. V rámci případné kontroly finančním úřadem bude totiž za správnost odpovídat zaměstnavatel a ne vy.

Rychleji také získáte případný přeplatek na dani za rok 2010. Zaměstnavatel vám ho musí poukázat nejpozději se mzdou za březen. Zatímco při podání daňového přiznání má finanční úřad lhůtu na vrácení přeplatku na dani až do 2. května 2011.

To vše samozřejmě v případě, že daňové přiznání podáte v řádném zákonném termínu do 1. dubna 2011 a ne v prodloužené lhůtě k 1. červenci 2011. Pak se i poslední den lhůty pro případnou vratku daně prodlužuje až na 1. srpna 2011.

Stačí podpis

Jste-li českými daňovými rezidenty, pro uplatnění ročního zúčtování hovoří i fakt, že vám zaměstnavatel může uplatnit stejné odčitatelné položky od základu daně a slevy na dani, které se uplatňují v rámci daňového přiznání.

I účetní vám proto například odečte ze základu daně úroky z hypotečního úvěru poskytnutého na bydlení, příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem či příspěvky na soukromé životní pojištění hrazené zaměstnancem.

Připomínáme, že v rámci ročního zúčtování váš zaměstnavatel uplatní i slevu na dani na manželku, jejíž příjem nepřesáhl v roce 2010 částku 68 tisíc korun. Tuto slevu nemohl uplatnit při měsíčním výpočtu mzdy, ale nic mu nebrání, aby tak učinil v ročním zúčtování.

Svého zaměstnavatele požádáte o provedení ročního zúčtování jednoduše: označením a podpisem příslušné kolonky formuláře Prohlášení poplatníka u své mzdové účetní, a to nejpozději do 15. února 2011.

Nezapomeňte také zároveň mzdové účetní dodat všechny požadované podklady pro uplatnění možných odčitatelných položek a slev na dani. Například u příspěvků na soukromé životní pojištění jde o smlouvu o životním pojištění a také zejména potvrzení pojišťovny o příspěvcích, které jste uhradili v roce 2010.

Zařiďte se po svém

Jiná situace nastane, když neseženete do 15. února potvrzení o úrocích hypotečního úvěru od banky či potvrzení o přijetí daru od charitativní organizace, které vaše mzdová účetní vyžaduje pro uplatnění odčitatelných položek v rámci ročního zúčtování. Více času na jejich opatření či nalezení vám nabídne daňové přiznání, které podáte sami.

Požadovaná potvrzení stačí zaslat na finanční úřad až současně s daňovým přiznáním, tj. do 1. dubna 2011 nebo do 1. července 2011, připravuje-li vám přiznání daňový poradce nebo advokát. Dokonce můžete potvrzení doložit až na základě případné výzvy z finančního úřadu až po podání samotného daňového přiznání.

Navíc finanční úřad nemusí vyžadovat všechna potvrzení, která po vás chce mzdová účetní pro roční zúčtování, nýbrž může akceptovat doložení odčitatelných položek i jiným způsobem, třeba vaším místopřísežným prohlášením.

Výhodnější a jednodušší také bude podání daňového přiznání v případě, když nejste občanem České republiky. Aby mohla vaše mzdová účetní uplatnit například slevu na vyživované dítě, může od vás vyžadovat Potvrzení o daňovém domicilu, které vám vystaví český finanční úřad. Vyřízení takového Potvrzení ale může trvat i měsíc.

Jestliže tedy nejste občany České republiky, ale žijete zde a platíte daně, podejte sami daňové přiznání.

Můžete v něm svobodně uplatnit všechny slevy i bez shánění Potvrzení o daňovém domicilu. Stačí, když v daňovém přiznání budete deklarovat, že se v roce 2010 považujete za daňového rezidenta České republiky.

Kdy se musíte přiznat sami

Existují ale situace, kdy se obrátit na firemní účetní nemůžete. Pak se vyplňování kolonek daňového formuláře a případně i cestě na finanční úřad nevyhnete. Jedná se například o následující situace:

V průběhu roku jste pobírali příjmy ze zaměstnání současně od více zaměstnavatelů, resp. měli jste tzv. souběh zaměstnání.

Vedle zaměstnání jste vykonávali samostatně výdělečnou činnost, z které vám plynuly příjmy vyšší než 6 tisíc korun ročně.

V roce 2010 jste prodali majetek, u něhož nebyl splněn časový test pro osvobození příjmů z prodeje, například jste prodali dům, ve kterém jste neměli bydliště a který jste vlastnili po dobu kratší než pět let.

Předčasně jste ukončili smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo soukromém životním pojištění a v minulosti jste si uplatnili odečet zaplacených příspěvků na toto pojištění od vašeho základu daně.

Pobírali jste příjmy jak za práci vykonávanou v České republice, tak v zahraničí, vaše rodina zůstala bydlet v Česku.

Naproti tomu lidé, kteří dlouhodobě pracují pouze v zahraničí, podávat u nás daňové přiznání nemusejí. Musí ale jít o jediné příjmy za práci vykonávanou v cizině, které zahraniční zaměstnavatel řádně zdaní. Důležité také je, aby šlo o stát, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění.

Nemusíte se obávat, Česká republika má v současnosti smlouvu o zamezení dvojího zdanění již se všemi státy Evropské unie a prakticky se všemi ekonomicky významnými státy ve světě.

AUTOR: Iva Krákorová
manažerka, oddělení Daňového poradenství společnosti KPMG Česká republika

Slevy na dani
- Sleva na dani na poplatníka: 24 840 korun.
- Sleva na vyživované dítě: 11 604 korun.
- Sleva na dani na manžela (manželku) bez vlastních příjmů: 24 840 korun.
- Sleva na dani na manžela (manželku), který/á je držitelem průkazu ZTP/P: 49 680 korun.
- Sleva na dani na částečný invalidní důchod: 2 520 korun.
- Sleva na dani na plný invalidní důchod: 5 040 korun.
- Sleva pro držitele průkazu ZTP/P: 16 140 korun.
- Sleva na dani na studenta: 4 020 korun.

Položky odčitatelné od základu daně
- Hodnota darů vyšší než dvě procenta základu daně nebo nejméně tisíc korun, maximálně však deset procent ze základu daně.
- Zaplacené úroky z úvěrů na bytové potřeby, maximálně 25 tisíc korun za každý kalendářní měsíc.
- Úhrn příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, snížený o šest tisíc korun, maximálně dvanáct tisíc korun ročně.
- Pojistné na soukromé životní pojištění, maximálně dvanáct tisíc korun ročně.
- Příspěvek člena odborové organizace, maximálně tři tisíce korun za rok.

Přeplatek na dani vám zaměstnavatel musí poukázat nejpozději se mzdou za březen. Finanční úřad má lhůtu na vrácení do 2. května 2011.

Zdroj: www.ihned.cz